Léčba hyperhidrózy

Primární hyperhidróza je obvykle neznámé příčiny, většinou lokalizovaná a symetrická, nejčastěji v axilách, na dlaních a chodidlech. Emoce či duševní aktivita zvyšují pocení, převážně v oblasti dlaní, chodidel, v axilách, méně často v tříslech či tváři. Sekundární hyperhidróza může být lokalizovaná anebo generalizovaná. Častější je generalizovaná hyperhidróza a vzniká v důsledku různých chorobných stavů, užívání některých léků, působení nadměrného tepla, vlhkosti vzduchu či při fyzické aktivitě.
Primární hyperhidróza se může vyskytovat už v dětství anebo v pubertě. Může přetrvávat celý život, nebo se věkem upraví. Sekundární hyperhidróza se může vyskytovat jako důsledek různých onemocnění. Nejčastěji se objevuje ve spojení s diabetem mellitem, obezitou, při nadměrné aktivitě štítné žlázy, respiračním selhání, u endokrinních nádorů, Parkinsonovy choroby, při užívání některých léků – hlavně antidepresiv (fluoxetin). Hyperhidróza se může vyskytovat i v důsledku různých infekčních procesů, ať již v jejich průběhu, nebo po jejich odeznívání. Zvýšená potivost se také objevuje v případě myeloproliferativních onemocnění, morbus Hodgkin, ale také jako jeden z abstinenčních příznaků abúzu alkoholu a jiných návykových látek. Také je spojována s obdobím menopauzy.
Lokalizovaná sekundární hyperhidróza se může rozvinout v důsledku nádorů mozku, neuropatie, poškození periferních a spinálních nervů, mrtvice, chirurgické sympatektomie a chronických úzkostlivých poruch. Celkově je nejčastějším typem hyperhidrózy primární (idiopatická) lokalizovaná hyperhidróza v axilách, na dlaních, chodidlech.
Nadměrné pocení značně zasahuje do řady denních aktivit jedince. Pokud se vyskytuje v oblasti axil, je pocení viditelné na oblečení a vyžaduje výměnu oděvu vícekrát denně. Vlhké kožní záhyby jsou náchylné na tření a vznik iritační dermatitidy a také ke vzniku intertriga. Pocení v oblasti dlaní je nepříjemné při podávání rukou, časté umývání rukou vede k dermatitidám, pocení v oblasti nohou (chodidel) může způsobovat zápach, náchylnost ke vzniku dermatitidy, sekundárně se může rozvinout tinea (plísňové onemocnění) či keratoma sulcatum (bakteriální infekce vyvolaná Corynebacterium species).

Možnosti léčby

V léčbě se uplatňují všeobecná opatření, jako je nošení bavlněných ponožek či jiného oblečení, které dostatečně absorbuje pot, a jejich výměna vícekrát denně. Vhodné je vyhýbat se stresovým situacím, příliš vysokým teplotám v prostředí, které zhoršuje pocení, vyhýbat se alkoholu a kořeněným či pikantním jídlům. Cílem léčby je podstatné snížení pocení a ne jeho kompletní eliminace.
Existuje několik možností léčby hyperhidrózy. K lokální léčbě hyperhidrózy patří aplikace hexahydrátu aluminium chloridu v alkoholovém 10–20% roztoku, který se aplikuje na noc na oblasti hyperhidrózy, na suchou kůži po umytí před spaním a ráno se tato oblast umyje. Používá se na mírnější formy hyperhidrózy. Hlavní indikací je především lokalizovaná axilární hyperhidróza, na palmární či plantární hyperhidrózu má kratší účinnost. Měl by se použít několik po sobě následujících nocí a potom pouze jednou anebo dvakrát týdně. Nevýhodou je, že může dráždit kůži v místě aplikace – na zmírnění je možné použít lokálně např. Hydrocortison krém po dobu několika dní. Dále je v léčbě možné využít iontoforézu na hyperhidrózu dlaní a chodidel nohou. Dlaně a chodidla se namáčejí do elektrolytického roztoku, nízký elektrický proud 10–15 mA prochází kožním povrchem, aplikace je nejlepší denní anebo 2–3krát týdně po dobu 20 minut, a to po dobu několika týdnů. Také iontoforéza může způsobit iritaci nebo dermatitidu a nemusí být vždy účinná. Méně často se využívá medikamentózní léčba, jako jsou anticholinergika, která však také mají nežádoucí účinky, jako je rozmazané vidění, suchost v ústech, zácpa, závratě a palpitace. Neměla by se používat u pacientů s glaukomem a urinární retencí. V některých případech mohou být účinné i betablokátory, blokátory kalciových kanálů a anxiolytika.
V současnosti se používá i aplikace botulotoxinových injekcí botulotoxinu A a botulotoxinu B, které redukují či dokonce zastavují pocení na několik měsíců. Aplikace je využívána především do oblasti axil. Botulotoxin lze aplikovat i do oblastí dlaní či chodidel, kde však je jeho aplikace bolestivější. Před aplikací botulotoxinu do axil se oblast znecitliví topickým anestetickým krémem, v případě aplikace botulotoxinu do dlaní či chodidel je možné použít nervový blok ke snížení bolesti při aplikaci do těchto citlivých oblastí (1). K vymezení hyperhidrotické oblasti v axilách se používá Minorův jod-škrobový test, který zabarví oblast se zvýšenou sekrecí potu na modročerno. Může způsobit dočasnou slabost malých svalů ruky anebo nohy či prstů, která může trvat 3–4 týdny. Snížení pocení po aplikaci botulotoxinu je pozorované obvykle do 24–72 hodin (2). Účinek zpravidla trvá 3–9 měsíců. Botulotoxin je možné použít i v případech lokalizované hyperhidrózy tváře například při gustatorické hyperhidróze. Botulotoxin je kontraindikovaný u pacientů s neuromuskulárním onemocněním, u těhotných a kojících žen a také v případě infekčního onemocnění v místě aplikace. V poslední řadě je možná chirurgická léčba, endoskopická či klasická sympatektomie, která je efektivní zejména při řešení palmární či faciální
hyperhidrózy. Selektivní odstranění potních žláz podkožní kyretáží a liposukcí se používají při axilární hyperhidróze.
Nežádoucím účinkem chirurgické léčby je nejčastěji možnost vzniku kompenzační hyperhidrózy na jiném místě těla. Dalšími, méně častými nežádoucími účinky, jsou Hornerův syndrom, který vzniká v důsledku poranění sympatických nervů tváře, pneumothorax, přetrvávající bolestivost, pneumonie.
Literatura

1. Shelley, W. B.; Talanin, N. Y.; Shelley, E. D. Botulinum toxin therapy for palmar hyperhidrosis. J Am Acad Dermatol. 1998, 38, 2, s. 227–229.
2. Lebw ohl, M. G. et al. Treatment of skin disease. 2nd edition. Mosby Elsevier, 2006. s. 288–291. ISBN 0723431981.

Souhrn Hyperhidróza je nadměrná produkce potu. Primární (idiopatická) hyperhidróza je nadměrné, symetrické pocení lokalizované v oblasti dlaní, chodidel anebo axil. Sekundární hyperhidróza může být lokalizovaná anebo generalizovaná. Léčba hyperhidrózy zahrnuje aplikaci hexahydrátu aluminium chloridu, iontoforézu vody, botulotoxin a chirurgickou léčbu. Klíčová slova: hyperhidróza, aluminium chlorid hexahydrát, iontoforéza, botulotoxin

O autorovi: MUDr. Andrea Hradiská, dermatovenerolog (hradiska.andrea@post.sk)