Lepší začlenění do práce pro sociálně a zdravotně znevýhodněné. Vláda schválila návrh zákona o integračním sociálním podniku
Vláda na dnešním (27.3.2024) zasedání schválila návrh zákona o integračním sociálním podniku předložený ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Díky legislativnímu ukotvení sociálního podnikání bude možné lépe začlenit do pracovního procesu i ty, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodněni. Zákon jasně definuje, co je to integrační sociální podnik a stanoví jeho povinnosti zejména vůči zaměstnancům.
Zákon o integračním sociálním podniku dokresluje pomyslnou skládačku revize systému sociálních dávek a reaguje tak i na některé komentáře odborníků z neziskových sektorů, kteří argumentují nedostatečnou schopností státu začlenit na pracovní trh i sociálně znevýhodněné osoby. Právě začlenění těchto osob je smyslem nového zákona.
„Výrazně zjednodušíme integraci osob na trh práce. Vize MPSV je vize takového ministerstva, které lidem pomáhá se postavit na vlastní nohy. Pomůžeme těm, kteří mají snahu si najít a udržet práci, ale mají s tím vzhledem ke svému sociálnímu statusu problém,“ přiblížil obsah zákona ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDUČSL).
V případě osob s určitým sociálním znevýhodněním je cílem těmto lidem pomoci s řešením sociálního problému a adaptovat se na otevřeném trhu práce. Naopak u osob s těžším zdravotním postižením je cílem jim nabídnout smysluplnou důstojnou práci a stabilní zaměstnání.
Jako osoba se specifickými potřebami budou chápáni např. lidé se zdravotním postižením, lidé bez přístřeší, lidé, kteří jsou po ukončení výkonu trestu odnětí svobody, a lidé, kteří jsou do 10 let po ukončení nařízené ústavní výchovy nebo uložené ochranné výchovy v diagnostickém ústavu či dětském domově.
Dále pak lidé v posledních dvou letech v součtu alespoň 12 měsíců evidováni jako uchazeči o zaměstnání a zároveň patřící do jedné z těchto kategorií: nedosáhli žádného nebo pouze základního vzdělání, jsou dva roky po dokončení studia, byl jim udělen azyl nebo doplňková ochrana, je proti nim vedena exekuce nebo dosáhli alespoň 60 let věku.
Z renomovaných studií vyplývá, že každá neaktivní osoba stojí stát ročně okolo 300 000 Kč. Pokud se podaří tyto osoby zaktivizovat a přivést na trh práce, stát ušetří nemalé prostředky.
„Vidíme velký potenciál i v tom, že díky fungujícímu systému, který bude doplňovat revizi dávek sociálního systému, budeme schopni šetřit finanční náklady právě v oblasti sociálních služeb,“ dodal ministr Jurečka.
Odhadované úspory rozpočtu jsou až 1,3 miliardy ročně. Zákon přináší definici integračního sociálního podniku. Podporu od státu dostane jen takový subjekt, který bude dodržovat nastavená pravidla.
Integrační sociální podnik bude muset zaměstnávat nejméně 30 % osob se specifickými potřebami z celkového počtu svých zaměstnanců. Tyto subjekty budou motivovány prostřednictvím motivačního příspěvku, který má za cíl ocenit úspěšnou pracovní integraci osob se specifickými potřebami na volném trhu práce.
Motivační příspěvek bude vyplácen až tři roky v ročních splátkách. Jeho výše bude odvislá od toho, kolik integrovaná osoba u nového zaměstnavatele vydělá. Za kalendářní rok však bude činit minimálně 80 % měsíční průměrné mzdy v národním hospodářství.
„Kromě motivačního příspěvku zákon o integračním sociálním podniku počítá také s příspěvkem na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami ve výši 1 000 Kč měsíčně,“ doplnil ministr Jurečka.
Integrační sociální podnik bude poskytovat zaměstnancům podporu odpovídající jejich specifickým potřebám. Tato podpora spočívá zejména v pomoci se začleněním na volný trh práce a do společnosti formou poskytování informací o aktuální situaci na trhu práce, poradenství a doprovázení při vyřizování záležitostí nezbytných pro začlenění na volný trh práce a integraci do společnosti.
Předpokládané datum nabytí účinnosti je 1. leden 2025. Některá dílčí ustanovení nabudou účinnosti až rok nebo dva poté.
Zdroj: MPSV