Na co vy ten internet vlastně potřebujete? - diví se úředník nevidomé žadatelce o zřízení telefonní linky. Možná by se dnes podivil znovu - jak se internet zakrátko stal součástí jejího života.
Dokud jsem viděla, bylo bydlení na tak malebně odlehlém místě pohodou. Čas ale začal pomalu ukrajovat z mého zraku a bydlení na kopci nad vesnicí přinášelo první potíže.
„Zde máte kontakt na Tyfloservis, tam vám poradí...“ poněkud formálně se usmívá lékař. Beru do ruky vizitku a neméně formálně se rozloučím, abych s pomocí sestry opustila ordinaci. Doma s námahou luštím zbytkem zraku telefonní číslo. Ne, na to už nevidím, musí mi ho přečíst někdo vidící.
„V práci jste pracovala s počítačem? To je výborné, zažádejte si o počítač se speciálním odečítacím programem.“ Paní v Tyfloservisu se snaží, aby mi podala všechny potřebné informace.
Tak jsem jednoho dne začala svoje soužití s počítačovými šotky a kdyby jen to. Jak dostat na tak půvabně zapomenuté místo Internet? Nabídka je bohatá, ale možnosti omezené.
„A na co vy ten Internet vlastně potřebujete?“ ptá se mě mladý úředník v kanceláři, kam jsem si donesla žádost o zavedení pevné telefonní linky.
„Internet mi pomůže zkvalitnit přístup k informacím a přispěje k bourání komunikačních bariér...“ Zarazila jsem se. Dovede si tenhle člověk představit, že to, co je pro vidící lidi jednoduché a banální, může být pro zrakově postiženého náročné a problematické? Na stole zazvonil telefon a přerušil mé úvahy. Hovor se mi zdál nekonečný.
„Můžete dostat tak jedině fixní GSM stanici.“ řekl úředník, když položil sluchátko. V duchu jsem s tímto řešením tak nějak počítala a brala jsem ho jako malé vítězství. Leč připojení to bylo velmi pomalé a když jsem dostala nový počítač, začaly mnohé technické potíže. Přes toto období jsem se přenesla jen s velkým vypětím trpělivosti, ale fakt, že si mohu pohodlně číst elektronické knížky a časopisy, vyhledat si autobusové spojení či telefoní číslo, připojit se do konferencí pro lidi se zrakovým postižením, to vše mi nakonec přineslo hodně užitečného.
Za okny mráz a sněhová nadílka. Kolem mne děti, vodicí pes. Čas přinesl hodně nového a Internet přitom nechyběl. Integroval se do mého života. Pomáhá mi při studiu astrologie, přinesl mi nové kontakty a s mnohými přáteli komunikuji především prostřednictvím elektronické pošty. Ne, v dnešní době už to není nic výjimečného. Nechť se tedy i moje děti učí využívat možností Internetu.