Lidé se stydí za migrénu, společnost se jim posmívá. Ukázal to nový průzkum pacientské organizace

„Zdraví lidé si neumí představit, čím člověk s migrénou prochází. Co považujeme za obzvlášť alarmující, je to, že pacienti i v době nejsilnějšího záchvatu migrény váhají, zda jít na pohotovost či za lékařem. Snaží se stav utlumit velkým množstvím běžně dostupných léků proti bolesti, a migréna se tak může naopak zhoršit. Bez ohledu na to, kolik dětí a dospělých migrénu v České republice má, pacienti stále řeší podceňování a někdy i urážky – pak si o sobě sami myslí, že jsou k ničemu,“ zdůrazňuje skutečnost vyplývající z průzkumu Stigma vs. migréna předsedkyně pacientské organizace Migréna-help Rýza Blažejovská.

To, že ostatní nerozumí, co ataky migrény obnáší, a bolest zlehčují, pak zpětně vede k většímu stresu pacientů, depresi, skrývání nemoci (což přiznává 70 % dotázaných) a paradoxně k častějším záchvatům. Z toho, jak s nimi okolí zachází, se cítí špatně téměř 57 % dotazovaných.

S nepochopením lékařů a zdravotního personálu se v životě setkalo 51 % respondentů. Někteří pacienti uvádějí, že je lékaři odkazují i bez pečlivé diagnózy rovnou na psychiatra, podle odpovědí z dotazníku se část nemocných bojí lékaře vůbec vyhledat. Někteří respondenti ale přiznávají, že je několikadenní záchvat i přes jejich obavy nakonec donutí záchranku zavolat. 

„Od pacientů někdy slýchávám, že jim ošetřující lékař odmítl předepsat speciální léky na migrénu a odkázal je na analgetika. U nás v nemocnici ale všichni ví, jak závažné onemocnění migréna je,“ říká MUDr. Ľubica Joppeková z Neurologické kliniky FN Brno.

Podle vlastních zkušeností nejčastěji přijíždějí do nemocnice ti, které postihl vůbec první záchvat migrény. Obvykle je vyděsí úporné zvracení, porucha vidění, brnění nebo porucha řeči – příznaky, které jsou podobné mozkové mrtvici.

Podle neuroložky z Nemocnice Strakonice MUDr. Lucie Pokorné jsou pacienti, kteří přichází, většinou viditelně schváceni bolestí. „Poskytneme jim nitrožilně léky proti bolesti a případně další, které ovlivní doprovodné příznaky,“ popisuje lékařka.

Obě neuroložky doporučují, aby člověk, který svou bolest hlavy zná, přišel na pohotovost ve chvíli, kdy záchvat trvá déle než obvykle, dosud účinné léky nezabírají a ataku provází úporné zvracení. I ten, kdo se s migrénou léčí, by měl podle lékařek zbystřit, když se objeví neznámý typ bolesti, nově aura či jiné neurologické potíže typu brnění, ospalost.

„Přesná hranice, kdy by člověk měl na urgent přijít, neexistuje – každý vnímá bolest jinak. Pacienti s migrénou však mohou trpět i sekundární bolestí hlavy. Za tím se může skrývat mrtvice, krvácení, tumor a další. Nemocní s migrénou a aurou jsou dvojnásobně náchylnější k mozkové mrtvici než zdraví lidé. Riziko mrtvice navíc roste, pokud jde o ženy, které užívají dvousložkovou antikoncepci,“ doplňuje MUDr. Joppeková.

Jak uvádí tisková mluvčí pražské záchranky Jana Poštová, v prvních třech měsících tohoto roku záchranka vezla k ošetření přibližně 50 lidí s migrénou. Na jižní Moravě to podle tiskové mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Michaely Bothové loni bylo 90 výjezdů kvůli záchvatům migrény.

Dotazník Stigma vs. migréna upozorňuje na to, jak velký problém podceňování migrény je. „Pokud pacient nevyhledá odbornou pomoc a snaží se pomoci si sám, riskuje, že se z jeho epizodické migrény stane chronická – může pak zažívat i více než 15 migrenózních dní za měsíc. Nemluvě o riziku nadužívání analgetik, triptanů nebo jiné akutní medikace a přivození si závažných stavů, jako je například status migrenosus, tj. záchvat trvající více než 3 dny, čidokonce migrenózní mrtvice,“ uzavírá Rýza Blažejovská.

Z více než 500 respondentů bylo 92 % žen, 33 % má záchvaty 1–4× za měsíc, na 28 % migréna útočí až 7× do měsíce a chronickou bolest (více než 15 dní v měsíci) mělo 8,5 % dotázaných.

Z dotazníku vyplývá, že až třetina respondentů někdy odkládala nebo se vyhýbala vyhledání lékařské pomoci, protože se za svoji migrénu styděli. Pouze pro třetinu respondentů (33,5 %) nebylo obtížné adekvátní léčbu získat.

K příležitosti průzkumu vydává organizace nový e-book Den plný změn, který téma příběhově zpracovává. Ten je ke stažení na https://www.migrena-help.cz/den-plny-zmen/. 

Migréna 

Migréna je dlouhodobé onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvaty bolesti hlavy s doprovodnými příznaky (světloplachost, přecitlivělost na zvuky, nevolnost nebo zvracení). Tyto příznaky se během záchvatu, který obvykle trvá jeden až tři dny, zhoršují i při běžných denních aktivitách. Podle počtu dnů v měsíci s bolestí hlavy se rozlišuje epizodická (0–14 migrenózních dnů v měsíci) a chronická migréna (≥ 15 migrenózních dnů v měsíci).

Při více než 4 migrenózních dnech v měsíci se obvykle zvažuje zahájení preventivní léčby, nutné je však vyšetření lékařem, a to buď ambulantním neurologem, nebo lékařem v centru pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Jejich seznam je k dispozici na www.migrena-help.cz/poradny/.  

Migréna-help

Migréna-help je první pacientská organizace v České republice podporující osoby s migrénou a jejich blízké. Šíří osvětu, poskytuje informační servis a poradenství, koordinuje kruhy sdílení, zprostředkovává psychoterapii, realizuje průzkumy, zasazuje se o změny v léčbě lidí s migrénou na systémové úrovni apod. Jde o neziskovou organizaci, která své služby nabízí za symbolický poplatek nebo zdarma. Více informací na www.migrena-help.cz.

Lidem s migrénou pomáhá i mobilní aplikace Migréna Kompas, na jejímž vývoji se organizace podílela. Uživatelům umožňuje zaznamenat jednotlivé záchvaty, jejich délku, intenzitu a užité léky. Pacienti si také mohou stáhnout deník migrenózních stavů, a to na www.migrena-kompas.cz.

Markéta Pudilová