Možnosti uplatnění sluchově postižených na trhu práce a zkušenosti tuzemské i zahraniční shrnula druhá, závěrečná mezinárodní odborná konference nazvaná Tranzitní program pro neslyšící. Konala se tento týden v prostorách pražského magistrátu za účasti zástupců škol vzdělávajících sluchově postižené děti a mládež, některých zaměstnavatelů a státu.
Tranzitní program – pojem, který zní »cizokrajně«, avšak neznamená nic menšího než dobré uplatnění sluchově postižených, kteří vycházejí ze speciálních škol – učňovských či maturitních, tedy jejich přechod ze školy do zaměstnání. V době vysoké nezaměstnanosti úkol nadmíru závažný. Projekt, financovaný z ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu, spočívá v odborné podpoře mladých při jejich přípravě na zaměstnání již v době studia; umožňuje jim kontakt s budoucím zaměstnavatelem a tolik ceněnou praxi na konkrétním pracovišti. »Cílem našeho projektu bylo, aby si zaměstnavatel mohl budoucího zaměstnance ‚osahat‘,« řekla ředitelka pořádajícího občanského sdružení APPN Marie Horáková, která informovala o zapojení do projektu studentů oboru cukrář, kuchař i maturitního oboru reprodukční grafik pro média, připravujících se ve speciální škole v Hradci Králové. Cílovou skupinou projektu jsou mladí se všemi stupni sluchového postižení, přednostně je určen právě pro středoškoláky uvažující o prvním zaměstnání. »Vedeme studenty k tomu, že jim nikde nebudou dávat výhody, naopak oni musejí přesvědčit, že mají co nabídnout,« doplnila ředitelka Horáková.
Neslyšící jsou vynikající pracovníci
Důkazy toho, že sluchově postižené lze báječně integrovat do pracovních kolektivů, přinesli zástupci zaměstnavatelů – např. Zdeňka El Kassemová, personální ředitelka hotelu Four Seasons, a Petr Rubáček z firmy RTB media. »Nevyměnila bych neslyšící zaměstnance ani za hroudu zlata,« nechala se slyšet El Kassemová. Pracují v hotelu především na úseku úklidu či v kuchyni a jsou to velmi spolehliví zaměstnanci. »Vše záleží na kultuře firmy. Dokonce jsme jedné manažerce uhradili kurz znakového jazyka a možno říci, že u nás nyní polovina zaměstnanců znakuje,« spontánně přiblížila pracovní atmosféru v tomto mezinárodním hotelu, kde se neslyšící zaměstnanci výborně osvědčili. »Lidé se zdravotním postižením
jsou bohatší,« je přesvědčena žena, která má mnohaleté profesionální zkušenosti z personální práce.
Neméně spontánně předal své zkušenosti s několika praktikantkami ve firmě zabývající se grafikou a designem Petr Rubáček. Postačilo prý jen z počátku kvůli přesné komunikaci krátce využít prostřednictví tlumočníka do znakového jazyka, poté neslyšící i slyšící k sobě nalezli cestu. »Sluchově postižení mohou pracovat rovnocenně,« nešetřil chválou Rubáček. Že neslyšící umí pracovat, dokazuje i od roku 2011 dobře fungující a stále se rozvíjející pražská Tichá kavárna coby projekt sociálního podnikání zaměstnávající právě neslyšící obsluhu. Sídlí nedaleko stanice metra Ládví a nabízí osvěžení i kulturní program.
Foto: Na konferenci bylo vše tlumočeno do znakového jazyka. A protože je český znakový jazyk jiný než anglický, tlumočníci museli být vždy dva.
FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ