Má pojištění invalidity smysl? Podrobná analýza

Bohužel, mnozí zprostředkovatelé stále nedoceňují význam zajištění tohoto rizika. S tím, jak stát neustále zpřísňuje samotná kritéria pro přiznání invalidity, vysílá směrem k občanům jasný signál.

Pojďme se proto společně podívat detailněji na tuto problematiku, doporučená řešení a zopakujme si skutečný význam kvalitního zajištění invalidity.

Jaké jsou stupně invalidity

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dle právní úpravy platné od 1. ledna 2010 rozlišuje pouze jeden invalidní důchod (ID). V závislosti na zjištěném stupni invalidity se tento invalidní důchod rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně.

Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti pojištěnce.

Nová právní úprava již tedy nerozlišuje dříve známou částečnou nebo plnou invaliditu, ale definuje ji jako procentuální pokles pracovní schopnosti, ke kterému došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to nejméně o 35 % oproti stavu původnímu.

Aktuálně je tedy míra poklesu pracovní schopnosti rozlišována na tři základní stupně:

I. stupeň – jestliže pracovní schopnost člověka poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %.

II. stupeň – jestliže pracovní schopnost člověka poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %.

III. stupeň – jestliže pracovní schopnost člověka poklesla nejméně o 70 %.

Samotné přiznání invalidity není jen otázkou procentuálního posouzení poklesu pracovní schopnosti daného člověka. Posudková lékařská komise okresní správy sociálního zabezpečení pečlivě prověří a vyhodnotí vliv úrazu, nemoci či jiného postižení na celkový zdravotní stav jedince a z toho plynoucí schopnost vykonávat práci u žadatele o invalidní důchod.

Do hry však vstupují i další faktory, jako např. věk žadatele, předchozí délka placení odvodů na sociální pojištění před podáním žádosti o invalidní důchod a další. Jedná se o poměrně složitou problematiku, která je k bližšímu seznámení k dispozici na oficiálních stránkách ČSSZ.

Invalidita v číslech

Vzhledem k zpřísnění podmínek a posunutí hranic přiznání jednotlivých ID došlo v posledních letech k významnému poklesu počtu občanů pobírající invalidní důchod. Přesto jsou statistické ukazatele do značné míry alarmující.

K 1. 7. 2012 bylo v celé české populaci evidováno 427 887 invalidních důchodců. Z hlediska demografického ukazatele není toto číslo zanedbatelné, jelikož starobních důchodců máme 1 723 337. Vezmeme-li v potaz celkovou zátěž sociálního systému, kde celkový počet všech vyplácených důchodů činí téměř 3 miliony a počet obyvatel je k letošnímu roku 10,5 milionu, lze jednoznačně říci, že přibližně každý třetí občan je závislý na státě a sociálním systému.

Kupování si pojištění invalidity je čistě na bázi individuálního rozhodnutí a dispozic každého z nás.

Přiložené grafy nám znázorňují počty vyplácených ID podle pohlaví. Nejvíce invalidních důchodců je v průměru evidováno kolem padesátého roku! Padesátiletý člověk však není kategorie patřící do "starého železa" a má v průměru více jak třetinu plnohodnotného života ještě před sebou. Převažující skupinou jsou muži, nicméně poměrové rozdělení vzhledem k populačnímu rozložení pohlaví je se zanedbatelnou odchylkou. Nelze tedy tvrdit, že jen proto, že jsem muž, musí být či je mé riziko ID vyšší.

Výpočet náhrady příjmu u invalidního důchodu

Na invalidní důchod má ze zákona nárok každý, kdo získal potřebnou dobu sociálního pojištění podle § 40 zákona o důchodovém pojištění.

Potřebná doba pojištění činí u pojištěnce ve věku:

do 20 let méně než jeden rok,

od 20 let do 22 let jeden rok,

od 22 let do 24 let dva roky,

od 24 let do 26 let tři roky,

od 26 let do 28 let čtyři roky a

nad 28 let pět roků.

Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 let před vznikem invalidity. V případě pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje rovněž za splněnou, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, byla-li získána v kterémkoliv období 10 roků po vzniku invalidity (u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla-li plná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).

Výše invalidního důchodu ať už plného či částečného je přímo úměrná dvěma základním parametrům (§ 41):

základní výměra

procentní výměra

Výše základní výměry invalidního důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy – 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení). Pro rok 2012 je tato výše 2270 Kč.

Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění

0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,

0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,

1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Muž, 37 let

Průměrná hrubá mzda

Čistá mzda

II. stupeň

III. stupeň

Náhradový poměr – II.st

Náhradový poměr – III.st

15 000 Kč

12 405 Kč

6 662 Kč

11 054 Kč

54%

89%

20 000 Kč

15 850 Kč

7 202 Kč

12 134 Kč

45%

77%

25 000 Kč

19 295 Kč

7 742 Kč

13 214 Kč

40%

68%

30 000 Kč

22 740 Kč

8 282 Kč

14 294 Kč

36%

63%

50 000 Kč

36 520 Kč

10 442 Kč

18 614 Kč

29%

51%

100 000 Kč

70 940 Kč

15 842 Kč

29 414 Kč

22%

41%

Z tabulky je naprosto zřejmé, že náhradový poměr příjmu je v případě III. nebo hůře II. stupně ID vzhledem k průměrné mzdě českého občana nedostačující k zachování důstojné životní úrovně.

Vzhledem k převažujícímu třetímu stupni a průměrné náhradě příjmu ve výši 67,5 % dochází k citelnému poklesu životní úrovně. Má tedy smysl si invaliditu připojistit?

Srovnání ceny invalidního důchodu pojišťoven

Přímé srovnání cen připojištění invalidity skrze český pojistný trh není prakticky možné. Každá pojišťovna má připojištění ID jinak postavené, v jiných variantách, kombinacích a výhodách. Některé pojišťovny umí pojistit i nejnižší – první – stupeň invalidity, některé se zaměřily pouze na invaliditu plnou nebo dávají přednost systému rent.

V kostce následuje přehled vybraných pojišťoven:

Nejširší nabídku připojištění invalidity má v současné době AEGON Pojišťovna, bohužel v případě zakoupení musíte počítat s tím, že se vám bude každý rok navyšovat pojistné – tedy i měsíční platba. Cena totiž není zprůměrována.

Allianz pojišťovna nenabízí "klasické" připojištění nižších stupňů invalidity (pouze III. a IV. stupeň na konstantní částku). Lze si však sjednat připojištění výplaty pravidelné renty již od II. stupně s garantovanou valorizací vyplácené částky o 3 % ročně. Tato varianta může být zajímavá pro krytí hodnoty peněz v čase.

Nejprodávanější produkt životního pojištění od České pojišťovny – Diamant nenabízí, stejně jako v případě pojišťovny Allianz, možnost připojištění částečné ani plné invalidity na fixní či klesající pojistnou částku, ale pouze rentu pro plnou invaliditu.

Produkt Dolce Vita od Generali Pojišťovny nabízí připojištění s fixní i klesající pojistnou částkou od II. stupně včetně připojištění III. stupně. Výhodou je možnost souběžného sjednání obou variant zajištění. Cenově patří mezi průměr.

Oranžový lev od ING Pojišťovny a jejich produkt SMART lze využít pouze pro krytí plné invalidity úrazem či nemocí na fixní pojistnou částku.

Kooperativa pojišťovna s vlajkovým produktem Perspektiva 7BN umí pokrýt invaliditu II. i III. stupně s fixní nebo klesající pojistnou částkou (nelze kombinovat). Cena připojištění na první pohled vypadá velmi přívětivě, nicméně stejně jako v případě Aegonu se v čase zdražuje. Výhodou (nebo) i nevýhodou je, že zprůměrování si kupujete ihned na začátku. Přestože připojištění v daný okamžik stojí např. 390 korun měsíčně, je postačitelné minimum na smlouvě o 700 korun dražší – riziko jste si předplatili až do konce pojistné doby připojištění, ročně se tedy zvyšuje, ale za smlouvu platíte pořád stejně.

Flexi od Pojišťovny České spořitelny nově (11/2012) přichází s alternativou klesající pojistné částky. Zvolit si můžete i fixní krytí. Obě varianty mezi sebou nelze kombinovat, nicméně připojištění ID je možné od III. stupně. Doplňkově lze pojistit II. a I. stupeň. Nevýhodou je, že si zájemce o druhý stupeň invalidity "musí" koupit v balíčku i první stupeň, který nelze vyjmout. Současně musí mít sjednaný i třetí stupeň. Toto řešení zbytečně prodražuje celé připojištění, byť má klient zajištěny všechny stupně invalidity.

Klientsky zajímavý systém zvolila UNIQA Pojišťovna v produktu RŽP-D, kde lze mezi sebou různě kombinovat fixní i klesající pojistné částky od I. až po III.stupeň. Zde, stejně jako u Aegon VIA, je nastavení skutečně velmi individuální a záleží jen na požadavcích klienta a doporučení poradce.

Muž, 30 let, administrativní pracovník, pojištění do 65 let, 1 mil. Kč

Pojišťovna + produkt

Částečná+plná invalidita (úraz i nemoc – fixní pojistná částka)

Částečná+plná invalidita (úraz i nemoc – klesající pojistná částka)

III. stupeň úraz i nemoc fixní pojistná částka

Poznámka

AEGON Via Unisex

165 Kč

165 Kč

?

Pojistné se každý rok navyšuje. Lze připojistit I. a II. stupeň. Nejvíce kombinací na trh

Allianz Rytmus 2.0

–

–

307 Kč

Nelze připojistit částečnou ID. Lze pouze rentou II. – IV. st. s valorizací 3 % ročně

Česká pojišťovna – Diamant

–

–

–

Umí pojistit pouze měsíční rentu u obecné ID a III. stupeň u úrazové ID

Generali Dolce Vita

730 Kč

184 Kč

509 Kč

ING Smart

–

–

700 Kč

Nelze připojistit částečnou invaliditu

Kooperativa 7BN

390 Kč

390 Kč

300 Kč

Ačkoli cena připojištění je 390 Kč, je smlouva minimálně za 1100 Kč, navyšuje se pojistné

PČS Flexi Unisex

921 Kč

246 Kč

385 Kč

částečné ID zahrnuje I. a II. stupeň

UNIQA RŽP-D unisex

811 Kč

–

764 Kč

částečné ID zahrnuje I. a II. stupeň, klesající lze pouze III. stupeň

Proč se pojistit?

Z finančního hlediska má neočekávaná a neplánovaná invalidita zásadní ekonomický dopad na samotného invalidu a jeho nejbližší rodinné příslušníky. Pojištění ID řadíme mezi ta rizika, která jsou schopna klienta finančně srazit na kolena. Toto riziko hrozí bez rozdílu každému, bez ohledu na věk, životní styl nebo vykonávanou činnost v rámci povolání. Invalidita není jen o významném poklesu příjmu a snížení životní úrovně, je také dle stupně a postižení o následné lékařské péči v rámci dlouhodobé rehabilitace, bezbariérové úpravě bytu či domu, zakoupení invalidního vozíku či speciálně upraveného vozu nebo rekvalifikaci. V případě nejvážnějšího stupně invalidity, který nazýváme nemohoucností, se může jednat o každodenní stálou péči ošetřovatele nebo člena rodiny.

Přečtěte si také: Jak na výpočet starobního důchodu pro rok 2013?

Neschopnost předchozí výdělečné činnosti, a s tím spojený pokles příjmu, s sebou pochopitelně nese riziko neschopnosti splácet finanční závazky klienta (hypotéka, leasing, podnikatelský úvěr, vzdělání dětí, alimenty apod.) i běžné životní náklady (nájem, inkaso apod.). Jedná se o citelný a dramatický zásah do poklidného běhu života jedince i jeho rodiny, obzvláště v případech, kdy na člověku postiženém ID byli předtím ekonomicky závislí jeho blízcí (partner, děti, rodiče apod.). Konkrétní čtyři příběhy ze života jsou uvedeny k závěru tohoto článku.

Poměrně častým prohřeškem pojišťovacích a finančních poradců bývá úplné nebo částečné nahrazení pojištění ID jinými typy pojištění, nejčastěji trvalými následky vzniklých úrazem nebo pojištění invalidity jen následkem úrazu. Každodenní realita, veřejné i interní statistiky pojišťoven však hovoří o opaku.

Drtivá většina veškeré přiznané invalidity jde na vrub onemocnění svalové a kosterní soustavy, nemocem oběhové nebo nervové soustavy a novotvarům. Invalidita následkem úrazu je přiznávána u cca 7 % u mužů a u 3 % žen. Klást důraz na zajištění tohoto rizika pouze následkem úrazu je tedy krajně nezodpovědné vůči klientovi. Analogicky k míře pravděpodobnosti se jedná o levné riziko za levné pojistné, čehož je poradci často zneužíváno jako argumentu pro sjednání.

Kdy se pojistit?

Ideální odpověď by mohla znít "dokud vám to umožňuje váš zdravotní stav a finance". Sazba neboli cena za riziko pojištění invalidity se odvíjí od pohlaví, věku a zařazení klienta do rizikové skupiny dle vykonávané pracovní činnosti (v rámci unisex sazeb však budou ceny srovnány).

Obecně lze říci, že se vzrůstajícím věkem roste i riziko přiznání invalidity, proto čím je klient starší, tím je pro něj toto riziko při vstupu do pojištění dražší. Logicky pak bude pro pojišťovnu z pohledu možné pravděpodobnosti pojistného plnění rizikovější zedník, klempíř nebo horník než advokát nebo duševně pracující člověk. Kdy se tedy pojistit? Základní smysl a užitek pojištění invalidity spočívá v náhradě ztráty finančního příjmu po dobu trvání invalidity. Pojišťujeme se především v případě, kdy je na nás někdo ekonomicky závislý (cítíme tedy potřebu být zodpovědní ke svým blízkým) nebo máme vůči jakémukoliv subjektu finanční závazky. Avšak i člověku zcela prostému dluhů či závazků prokáže toto pojištění v případě přiznání ID velmi dobrou službu.

Dorovnáváme chybějící finanční rozdíl mezi předchozím pracovním příjmem a stávajícím invalidním. Z výše uvedeného je zřejmé, že nejvhodnějším okamžikem pro vstup do pojištění je v co nejmladším věku, kdy dotyčný vykonává nejlépe administrativní činnost a má příznivý zdravotní stav. Přesto je význam pojištění tohoto rizika mnohými finančními poradci podceňován a nevěnují mu přílišnou pozornost.

Nabízí se otázka proč? Zaprvé, často se díky médiím domníváme, že invalidita následkem úrazu je častější – omyl – je pouze nápadnější a více o ní slyšíme (TV zpravodajství, černá kronika, bulvár apod.). Dále je pojištění obecné invalidity výrazně dražší než pojištění invalidity následkem úrazu nebo trvalých následků vzniklých úrazem. Statistika je však neúprosná – většina částečně či plně přiznané invalidity je na základě závažných onemocnění, a to napříč celým věkovým spektrem. Nejvíce přiznaných invalidních důchodů je u žen v rozmezí mezi 50. – 54. rokem a u mužů v rozmezí 57 – 62 let jejich věku.

Neméně důležitou otázkou je, pro koho a za jakých okolností je toto pojištění vhodné, respektive smysluplné. Bonitnější klientela může mít toto riziko z větší části ošetřené vytvořenými finančními rezervami. Naproti tomu uklízečka pobírající devět tisíc hrubého si s největší pravděpodobností nebude moci toto riziko dovolit sjednat co do výše a rozsahu ideální výše pojistné ochrany. Vzhledem k finančním možnostem se bude jednat pouze o částečné pokrytí tohoto rizika. Je tedy otázkou zodpovědnosti každého člověka, zda si toto riziko ošetří a pokud ano, tak v jaké výši a rozsahu. Bohužel, stejně jako všude jinde i zde platí, že je to "jen" otázkou peněz…

Podmínky pro vyplácení pojistného plnění

Renomované tuzemské pojišťovací ústavy v reakci na změnu vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359 provedly od 1. ledna 2010 náležitou úpravu v oblasti pojištění invalidity. Riziko pojištění invalidity II. nebo III. stupně nemocí nebo úrazem lze dnes sjednat u všech významných pojišťoven.

Cítíte-li potřebu být zajištěni proti všem třem stupňům invalidity, je vám umožněno i toto, zde je však nabídka ze strany poskytovatelů (pojišťoven) již značně omezena. Lze tedy napsat, že v rozsahu pojištění invalidity jsou na tom tuzemské pojišťovny velmi podobně. V čem si však podobné nejsou vůbec, jsou podmínky, za jakých je klientovi vyplaceno pojistné plnění (jednorázový finanční obnos či pravidelná renta) v případě přiznání invalidity.

Definice invalidity

V čem spočívá onen rozdíl? V drobné maličkosti, která může (ale také nemusí) mít podstatnou roli při finálním verdiktu pojišťovny, zda bude pojistné plnění vyplaceno či nikoliv. O co konkrétně jde? Některé pojišťovny státní definici invalidity neuznávají a mají svoji vlastní. Pojišťovny by z logiky věci měly podmínit výplatu pojistného plnění na základě pravomocného přiznání a následné výměry invalidního důchodu ze sociálního systému.

Co si myslíte o systému invalidních důchodů v Česku?

Klient jednoduše doloží pojišťovně originální potvrzení o tom, že mu byl přiznán invalidní důchod a pojišťovna následně vyplácí dohodnutý finanční obnos. Tato definice výplaty pojistného plnění při invaliditě je pro pojišťovny nejvíce riziková, pohledem klienta však nejvíce transparentní a férová. Pro některé pojišťovny však není samotné přiznání invalidity pojistnou událostí a nezakládá tak důvod pro případné pojistné plnění.

Některé pojišťovny volí variantu, kdy ve svých pojistných podmínkách definují invaliditu stejně jako stát, avšak vyhrazují si právo podrobit klienta kontrole jeho zdravotního stavu lékařem dané pojišťovny.

Jaká jsou možná rizika této varianty? Řekněme, že stát přizná klientovi invaliditu II. stupně, ale revidující lékař pojišťovny bude mít opačný názor. Zde je totiž rozhodování a pohled všech stran značně subjektivní záležitostí. Čerstvý příjemce invalidního důchodu vidí svoji situaci zcela jednoznačně, lékařská komise při ČSSZ velmi podobně, ale pohled posudkového či revizního lékaře dané pojišťovny již nemusí být ve shodě ani s klientem, ani se zprávou od ČSSZ. Teoreticky tak nemusí dojít k výplatě obnosu stanoveného ve smlouvě.

Z hlediska vymahatelnosti pojistného plnění je pro klienta nejméně příznivá varianta, kdy pojišťovna ve svých pojistných podmínkách uvádí svoji vlastní definici plné nebo částečné invalidity, která je přísnější než státem stanovená definice. Pojišťovna tedy používá svoje vlastní tabulky určující míru poklesu pracovní činnosti žadatele o ID. Teoreticky tedy může dojít k situaci, kdy je klientovi státem přiznána invalidita III. stupně (např. pokles pracovní schopnosti o 73 %), ale pojišťovna tento neuzná, neboť dle její vlastní definice plné invalidity má klient na výplatu invalidity nárok až od 80 %.

Najdou se však i pojišťovny, které jdou paradoxně klientovi naproti, tedy jejich definice částečné nebo plné invalidity je měkčí než definice státu. V tomto případě se může stát, že lékařská komise při ČSSZ klientovi přizná II. stupeň invalidity (např. 68 %) ale pojišťovna přizná dle své definice vyšší, tedy III. stupeň. Z těchto důvodů doporučujeme věnovat maximální pozornost podmínkám pojistné smlouvy, za kterých je vypláceno pojistné plnění.

Pro ilustraci uvádíme výňatek z pojistných podmínek definující přiznání invalidity pojišťovnou:

Trvalá invalidita je stav pojištěného, kdy z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla schopnost pojištěného vykonávat soustavnou výdělečnou činnost nejméně o 66 % a zdravotní postižení má trvalý vliv na jeho schopnost tuto činnost dále vykonávat. O plné invaliditě pojištěného rozhoduje pojistitel na základě předložených podkladů.

Přihlíží zejména k míře schopnosti pojištěného vykonávat soustavnou výdělečnou činnost včetně alternativní výdělečné činnosti s ohledem na jeho vědomosti, vzdělání, zkušenosti, praxi, věk a stupeň omezení z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Samotné rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu příslušným orgánem státní správy není pojistnou událostí.

Je zřejmé, že míra posouzení schopnosti vykonávat alternativní výdělečnou činnost s ohledem na vědomosti, vzdělání, zkušenosti a praxi je vysoce subjektivní, právně nejednoznačná a pro klienta mnohdy neuchopitelná.

Zahraniční pojišťovny o tom vědí své, u cca 25 – 50 % veškerých žádostí o přiznání invalidity dochází k soudním sporům (pojišťovny uplatňují vlastní přísnější definici invalidity a zamítají žádosti klientů jako neoprávněné). Podobné statistiky si tuzemské pojišťovny velmi pečlivě střeží a v tuto chvíli nám není znám žádný právní precedent.

Vlastní definice pojišťovny vás může vyjít levněji

Pro zachování objektivity je však dlužno poznamenat, že pojištění invalidity s vlastní definicí může být pro klienta paradoxně levnější a současně i dostupnější – tam, kde ČSSZ nepřizná plnou invaliditu, může pojišťovna tuto naopak plnit. Funguje to i naopak: čím benevolentnější podmínky pojišťovna pro přiznání invalidity má (nejčastěji pravomocné rozhodnutí o přiznání invalidity a nic víc), tím je dražší pojistné (pravděpodobnost častější výplaty pojistného plnění ze strany pojišťovny).

Výluky u invalidního pojištění

Jak jsme si již napsali, zájemce o zajištění rizika ID by se měl detailně zajímat o to, za jakých podmínek mu pojišťovna v případě přiznání ID vyplatí pojistné plnění, tedy finanční obnos, který mu v rámci možností dovolí zachovat si lidskou důstojnost. Stejnou pozornost je však nutné věnovat i druhé straně mince, tedy podmínkám, za kterých pojišťovna odmítá, tedy nebude plnit z tohoto pojištění. Nalezneme je ve výlukách pojistného plnění, které jsou nedílnou součástí všeobecných a zvláštních pojistných podmínek smlouvy. Standardně bývá vyloučena invalidita z důvodu vědomého nevyhledání zdravotní péče, vědomé nerespektování rad a doporučení lékaře, invalidita způsobená úrazem vlivem nepřiměřené tělesné námahy, nemocí z povolání, následkem vrozených vad a nemocí nebo následkem duševních poruch a poruch chování. Stranou nezůstávají ani rizikové sporty nebo výkon rizikovějších povolání.

Často bývá vyloučen vznik ID v souvislosti se zdravotním stavem či komplikacemi klienta před počátkem vstupu do pojištění. Invalidita způsobená virem HIV nebo onemocněním AIDS (vyjma případů přenosu infekce HIV krevní transfúzí) je taktéž běžnou součástí výluk. Pojišťovna má právo snížit pojistné plnění nebo jej neproplatit vůbec v případě újmy na zdraví, k nimž došlo v důsledku užití alkoholu, zneužíváním léků, aplikací omamných či toxických látek nebo při páchání trestné činnosti. Neplní se v případě válečných událostí, občanských nepokojů, následkem působení radiace, mikrobiálních jedů nebo imunotoxických látek. U nižších stupňů invalidity bývá výplata pojistného plnění podmíněna předchozím výdělkem klienta, tento se však zjišťuje až po pojistné události – může tak dojít ke snížení pojistného plnění.

Příběhy z praxe

Příběh 1

Zedník OSVČ, věk 32 let, pád z lešení ve třetím patře, těžké poškození míchy, přiznán III. stupeň ID. Doma partnerka, dvouletá dcera, splácení hypotéky ve výši 1,7 mil na dalších 23 let. Pojištění ID nesjednáno, finanční dopad na rodinu fatální, významný pokles příjmu. Nyní v řešení prodej bytové jednotky v pátém patře (výše uvedená hypotéka) či převzetí jiným subjektem.

Příběh 2

Manažerka nadnárodní firmy, věk 53 let, diagnostikována nemoc s názvem idiopatická trombocytopenická purpura neboli odumírání krevních destiček (projevuje se nadměrnou krvácivostí, únavou a tvorbou modřin). Operačně odstraněna slezina, následně přiznán III. stupeň ID. Riziko pojištěno formou jednorázově vyplacené částky plus pravidelné měsíční renty až do věku 65 let věku klientky (obojí vyplaceno). Vzhledem k věku klientky, charakteru onemocnění, již splaceným závazkům a dospělým dětem není finanční dopad natolik závažný jako v předchozím případě.

Příběh 3

Zdravotní sestra, věk 34 let, diagnostikována rakovina dělohy, podstoupen zákrok hysterektomie (operační odstranění dělohy), následkem pozdních komplikací (poranění uropoetického a gastroinstestinálního traktu) přiznán ID II. stupně. Riziko pojištěno pouze následkem úrazu, tedy bez nároku na pojistné plnění. Citelný pokles příjmu cca o 30 %, finanční závazky žádné, dcera 11 let, v budoucnu předvolání ke komisi ve věci možného přehodnocení a snížení ID z II. na I. stupeň.

Špatně zacílená pozornost

Český poradenský trh je historicky zvláštní jednou specifičností, a to tou, že si klienti často pojišťují rizika, která nemají závažný budoucí finanční dopad. Typickým příkladem je pojištění denního odškodného úrazem, pobyt v nemocnici apod. Naopak klíčovým a život zásadně ovlivňujícím rizikům je věnována trestuhodně nízká nebo žádná pozornost, přestože mají významný a mnohdy fatální ekonomický dopad na kvalitu života člověka a jeho blízkých. Pojištění invalidity k těmto rizikům bezesporu patří.

Komerční sdělení

Která pojišťovna plní dostatečně rychle po vzniku invalidity? Jak správně určit a nastavit výši pojistné částky a délku trvání zajištění rizika invalidity? Kterým pojišťovnám postačuje k výplatě jen přiznání invalidního důchodu? Které z pojišťoven mají mírnější definici invalidity než stát? Které pojišťovny plní invaliditu následkem psychických či psychiatrických onemocnění? Která z pojišťoven má nejméně výluk a omezení? Nejen na tyto otázky vám rádi autoři článku na našich seminářích a workshopech.

URL| http://www.mesec.cz/clanky/ma-pojisteni-invalidity-smysl-podrobna-analyza/