Hledat si práci se zdravotním postižením není žádný med. Práce je málo a konkurence zdravých je veliká. Navíc se firmy zaměstnávání handicapovaných bojí, i když na jejich pracovní místa mohou dostávat tisícové dotace.
PARDUBICE Čtyřiatřicetiletá Renata Žáková z Horní Rovně na Pardubicku je vyučená zahradnice. Kvůli mentálnímu postižení ale měla roky problém se sháněním práce. Chtěla pracovat v oboru, tak obcházela různé firmy a agentury. Všude ale slyšela, že už mají plno nebo ji nechtějí. Po dlouhotrvajícím martyriu dostala šanci až v Integračním centru Kosatec v Pardubicích, které pomáhá handicapovaným uplatnit se na trhu práce.
"Nejdřív jsem si prošla čtyřměsíčním nácvikem v kuchyni a poté mi zavolali, jestli bych tady nechtěla pracovat nastálo. Mám úvazek na čtyři hodiny denně, zvládla bych ale pracovat i šest. Líbí se mi tady, v běžné restauraci, kde se kouří, bych kvůli svému astmatu nemohla," říká Žáková, která spolu se dvěma kolegy denně připraví několik desítek obědů pro jídelnu zdravotně postižených. V kuchyni taky pečou štrúdly pro tréninkovou kavárnu, kterou Česká abilympijská asociace otevřela i pro veřejnost.
V ní se mohou uplatnit další lidé, kteří by práci v konkurenci zdravých hledali těžko. Hosty tam vítá usměvavý číšník Honza, který sice práci v běžné kavárně už zkusil, ale kvůli zdravotním problémům tam musel skončit. V tréninkové kavárně ale získal zpět ztracené sebevědomí a s grácií obsluhuje příchozí hosty.
Handicapovaní, kteří si chtějí najít práci, mohou v organizaci využít službu sociální rehabilitace a absolvovat přípravu práce v integračním centru Kosatec. "Ta probíhá na recepci, v tréninkové kavárně, v kuchyni s jídelnou, truhlářské, montážní, keramické a šicí dílně," říká mluvčí Kosatce Filip Novotný. To vše je pod jednou střechou přímo v integračním centru. "Mohlo by se to dít i u běžných zaměstnavatelů, normální to ale není. Handicapovaní totiž k nácviku potřebují chráněné podmínky, což třeba znamená, že vedle sebe budou mít člověka, který se o ně stará a pomáhá jim," vysvětluje ředitelka České abilympijské asociace Ivana Dolečková. Jedním ze zaměstnavatelů, který handicapovaným dává šanci, je například fastfoodový řetězec McDonald's. I když se změnil zákon o zaměstnávání handicapovaných, pro ně samé to téměř nic nového neznamená. Postižených je totiž hodně a míst pro ně málo. "Firmy se zaměstnávání zdravotně postižených často bojí. Nevědí, co je pro to potřeba, a bojí se i třeba toho, že handicapovaný zaměstnanec bude často nemocný," říká Dolečková. Firmy, které vytvoří pracovní místo pro handicapovaného, podle ní ale mohou získat dotace z Úřadu práce. "Máme možnost využít takzvaná společensky účelná místa. To znamená, že zaměstnavateli, který nám zaměstná osobu se zdravotním postižením, přispíváme na jeho mzdu po dobu šesti měsíců 8 tisíc korun. Počet uchazečů o zaměstnání s nějakým zdravotním znevýhodněním ale zůstává konstantní, počet volných pracovních míst pro ně je malý," říká ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Pardubicích Petr Klimpl.
Novela zákona, která začne platit od druhého pololetí roku 2012, nebude mít na postižené, kteří chtějí pracovat, velký vliv. Měla by si došlápnout spíš na nepoctivé zaměstnavatele. "Novela by měla sloužit k tomu, že budou zaměstnáváni skutečně ti, kteří pracují. Stávající právní úprava umožňovala, že úřad práce přispíval na mzdu pro handicapovaného zaměstnance stejnou částkou bez ohledu na to, kolik tam odpracoval. Ti, kteří budou normálně pracovat, to tedy nijak nepocítí," vysvětluje Klimpl.
FAKTA Handicapovaní a práce
Firmy s více než 25 zaměstnanci mají povinnost zaměstnat zdravotně postiženého. Povinný podíl činí 4 procenta.
Zaměstnavatelé mohou splnit povinnost i takzvaným náhradním plněním, kdy odeberou služby nebo výrobky z chráněných dílen nebo firem zaměstnávajících více než 50 procent zaměstnanců se zdravotním postižením. Třetí variantou podpory handicapovaných ze strany zaměstnavatelů jsou povinné odvody do státního rozpočtu.
Foto: Renata Žáková v centru Kosatec.
Foto: Radek Kalhous, MF DNES
Mutace - Mladá fronta DNES - pardubický kraj