Ministerská ostuda - zaměstnávání osob se zdravotním postižením
V posledních letech došlo k dramatickému poklesu zaměstnávání osob se zdravotním postižením jednotlivými ministerstvy. Státní orgány téměř rezignovaly na snahu vytvářet vhodné pracovní podmínky pro zaměstnávání těchto osob a raději odvedou sankci. Tyto sankce musí být uhrazeny z prostředků určených na platy zaměstnanců. Zatímco v roce 2007 odváděla sankce jen tři ministerstva, podle loňského průzkumu Národní rady osob se zdravotním postižením byl poměr přesně opačný - pouze tři sankce odvést nemusela.
Ani ta však nezaměstnávají předepsaný počet osob se zdravotním postižením, sankcím se v souladu se zákonem vyhnula tím, že odebírala v dostatečné výši výrobky a služby od společností, které zaměstnávají více než polovinu zdravotně postižených pracovníků.
V ČR je v evidenci úřadů práce evidováno přibližně 61 tisíc uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením. Je to zhruba 12 % z celkového počtu práceschopných osob se zdravotním postižením.
Toto číslo je však velmi nepřesné, upozorňuje předseda NRZP ČR Václav Krása, protože Úřad práce ČR nezařazuje jako uchazeče o zaměstnání osoby, které pobírají invalidní důchod 3. stupně. Dále jsou mimo evidenci nezaměstnaných další desítky tisíc osob se zdravotním postižením, které de facto rezignovaly na hledání jakéhokoliv zaměstnání a žijí pouze ze svých invalidních důchodů. Počet těchto lidí nelze zcela odhadnout.
Výsledky průzkumů z roku 2007 a 2013 jsou uvedeny v přiložené tabulce. Z jejich porovnání jednoznačně vyplývá, že státní orgány v poslední době nevěnují dostatečnou pozornost zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jsou tak špatným příkladem podnikatelským subjektům. Například sankce, které ministerstva musela odvést, se zvýšily z 1,1 milionu korun v roce 2007 na loňských 18 milionů. O nic lepší přístup než ministerstva nemají ani krajské úřady, které na průzkum většinou vůbec nereagovaly, údaje zaslaly ze 14 krajů pouze tři krajské úřady.
