Cena Nadace ERSTE za přínos sociální integracimásvé vítěze. Co všechno porotci při letošním ročníku hodnotili? Ačím se vyznačovaly české projekty? To po slavnostním vyhlášení v hlavním městě Rakouska prozradil Dejan Petrović, projektový manažer.
- Za jakých okolností vznikla Nadace ERSTE?
Nadace ERSTE vznikla v roce 2003 z Erste Oesterreichische SparCase. Ta byla založena v roce 1819 a byla první spořitelnou pro veřejnost ve Vídni, do té doby byly služby bankovních domů pouze pro bohaté. Lidé tak dostali možnost zajistit si svou budoucnost. Banka nabízela všem bez rozdílu možnost spoření s úrokem. Vlastníci spořitelny veškeré své zisky věnovali nemocnicím a jiným dobročinným organizacím. Nadace ERSTE tak navazuje na tradici svých zakladatelů a převzala historický závazek podporovat sociální podnikání a obecné blaho.
- Jak byste zhodnotil projekty, které se pravidelně hlásí za Českou republiku?
V letošním roce jsme z České republiky obdrželi 118 přihlášek. Většina projektů byla zaměřena na osoby s tělesným a mentálním postižením nebo na práci s dětmi. Pouze pět procent přihlášených se zabývalo problematikou seniorů (+65 let).
- Mají české projekty nějaká specifika?
Nejvýraznějším rozdílem mezi Českou republikou a ostatními zeměmi je vysoký počet projektů, které se zabývají deinstitucionalizací. Logicky tak můžeme dojít k závěru, že řešení této otázky je v Čechách na pořadu dne, zatímco ostatní země ji již vyřešily, nebo to není pro ně v tuto chvíli ještě zásadní.
- Kolik eur rozdala Nadace ERSTE od svého vzniku vítězným projektům?
Poprvé byla Cena Nadace ERSTE za přínos sociální integraci udělena v roce 2007, o cenu soutěžily čtyři země bývalé Jugoslávie (Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Slovinsko a Srbsko). Celkem se jednalo o 85 000 eur. Další ročník se uskutečnil v roce 2009, kdy se rozdělilo 295 000 eur. Ceny se účastnily další 4 země (Kosovo, Makedonie, Černá Hora a Rumunsko). V roce 2011 se zúčastnilo 12 zemí (nově – Česká republika, Maďarsko, Moldavsko a Slovensko) a celková odměna vyšplhala na 610 000 eur. V předchozích letech bylo celkem rozděleno 990 000 eur.
- Výhrou to pro neziskovky nekončí. Jaké další benefity finalisté od vaší nadace získají?
Výherci vedle finanční odměny získají dvouletou PR podporu, kterou zajišťují lokání profesionální konzultanti. Dále mají možnost se účastnit školení a seminářů, které jim mohou pomoci dále růst a rozvíjet se. To je dle našeho názoru stejně důležité jako peněžní výhra.
- Na co jste vy sám za dobu vyhlašování cen nejvíce hrdý?
Na začátku Ceny za přínos sociální integraci byl kus popsaného papíru velikosti A4. Chtěli jsme najít způsob, jak zviditelnit práci neziskových organizací. Mám osobní zkušenost s neziskovým sektorem a vždy jsem musel čelit názoru veřejnosti, že děláme něco špatného. Mnoho nevládních organizací odvádí vynikající práci, kterou by za normálních okolností měl mít na starosti stát. Ty by měly být odměněny a neměly by být na pranýři. Díky Ceně a lidem, kteří se na ní podílejí, se nám podařilo zvýšit veřejné povědomí o neziskových organizacích i o tabuizovaných tématech.
- Co všechno zohledňovalo 16 porotců, kteří rozhodli o letošních vítězích?
Každý z přihlášených projektů byl podroben velmi pečlivému hodnotícímu procesu. V první řadě jsme museli posoudit, zda odpovídají základním kritériím. Přijímáme pouze projekty, které již mají nějaké výsledky. Poté byly všechny projekty vyhodnocovány lokálními experty na sociální integraci, a to v pěti hlavních oblastech: integrační dopad, inovace, efektivita a kvalita, udržitelnost a počet zapojených příjemců. Naším cílem bylo vybrat 130 finalistů ze 13 zemí. Aby bylo zachováno spravedlivé zastoupení každé země odvozené od počtu přihlášených projektů, tak ve finále reprezentuje každou zemi sedm procent přihlášených. Proto Českou republiku reprezentuje osm finalistů. Poté lokální komise navštívila všech 136 projektů, které postoupily, aby získala další informace. Všechny dokumenty a poznatky z osobních návštěv byly pak předány mezinárodní porotě, která rozhodla.
- Můžete zhodnotit, jestli se projekty každým rokem kvalitativně posouvají výš?
Nelze říci, že by se projekty nějak zlepšovaly, ale jsou každý rok jiné. Mění se způsob jejich financování, zaměřují se jak na lokální, tak i zahraniční dárce. Obecně je ale možné říci, že situace se ve střední a východní Evropě posouvá k lepšímu.
- Většinu projektů vymyslely ženy, jsou to ženy, které řídí většinu neziskových organizací. Čím si to vysvětlujete?
Ano, máte pravdu, neziskový sektor ovládají ženy. Dle mého názoru je to tím, že ženy jsou více empatické a chtějí pomáhat lidem v nouzi. Jsou citlivější, a proto se vice angažují v neziskovém sektoru. Tento postoj lze sledovat i na úrovni rodiny. Je to většinou žena, kdo se stará o postižené dítě nebo jiného člena rodiny. Muži na sebe přebírají tuto roli ve velmi vzácných případech.
- Na dnešním (čtvrtečním, pozn. autorky) slavnostním předávání cen se často skloňovala "sociální změna". Už z vašeho pohledu nastala?
Mnohokrát jsem byl dotázán, co je sociální změna a kdy budeme vědět, že už nastala. Pro mne sociální změna znamená, že většinová populace přijme skutečnost, že každý má stejná práva bez ohledu na bravu pleti, sexuální orientaci, rasu nebo chudobu. Rád to vysvětluji na tomto příkladu. Jde deset teenagerů po ulici a jeden začne plivat a nadávat romskému dítěti, člověku na vozíku nebo bezdomovci. Pokud jej šest z jeho kamarádů okřikne a řekne mu, že je to špatně, pak jsme u cíle. Vždy budou ve společnosti radikální jedinci. Pokud však většinová populace pochopí, že nemůžeme jít dál bez integrace, tak jsme dosáhli sociální změny.
Foto: