Milíře – Osmnáct let bydlí v Milířích Edvard Lotko. Svůj nový domov našel v roce 2009 v jednom z přízemních bytů zrekonstruované bytovky. Jenže kvůli zdravotnímu postižení musí pan Edvard používat invalidní vozík a obecní byt původně prezentovaný jako bezbariérový byl podle něj po nastěhování plný nástrah, které mu komplikovaly život. Zvýšený práh vchodových dveří, nevyhovující kuchyně a koupelna, byly bariéry, které překonával jen stěží. Dnes má Evžen Lotko radost. Největší bariéra v koupelně je pryč. V kuchyni se naučil pohybovat, vysoký práh šel vyřešit dřevěným nájezdem v podobě prkénka.
Největším problémem byla právě koupelna s vysokou vanou. "Standardní vana je vysoká padesát centimetrů. Ta moje byla plastová a vysoká padesát pět centimetrů. Prý údajně zdravotní. Kolega mi musel udělat nástavbu a upravit sedačku, abych se mohl vůbec umýt," popisuje začátky před více než čtyřmi lety. V bytě byla nainstalována vana s vnitřními prolisy a opěrkami. "To samozřejmě Edovi vadilo. Nemohl použít sedátko do vany a měl další potíže," vypráví Petr Bruha, který svému příteli pomáhá.
Lotko využíval různé možnosti, jak situaci napravit a z bezbariérového obecního bytu udělat opravdu obydlí bez bariér. "Psal jsem na několik míst, ombucmanovi nebo Národní radě zdravotně postižených. Tam mi poradili, že mám buď požádat obec s rozšířenou působností o zřízení bezbariérové koupelny nebo vše realizovat z vlastních zdrojů. Třetí možností byla pomoc od naší obce Milíře," vypočítává možnosti s tím, že obec Milíře mu vyšla po čtyřech letech vstříc. "Nové zastupitelstvo schválilo předělání koupelny," dodává.
Koupelna je bez vany a bez bariér. "Tak jako si pomocí madel přesednu z mechanického vozíku na elektrický nebo na záchod, tak si nyní mohu snadno přesednout na sedačku v koupelně. Vozík posunu dále a mohu se umýt. Je to pro mě otázka několika minut a bezpečné, podlaha je neklouzavá a jsem za to moc rád," usmívá se pan Edvard, který před nemocí dělal práci dřevorubce.
"Pro jeho úlevu a pohodlí bylo nutné předělat koupelnu. Nemůže mít vanu, jakou měl, to bylo neuvěřitelné. Nebyl to zas až takový problém, abychom mu vyšli vstříc," sdělila Deníku starostka Milířů Zlata Tejmlová. Celkové náklady na přebudování koupelny na bezbariérovou vyšly obec na částku přesahující dvacet tisíc korun.
Zdravotně znevýhodněný občan Milířů má ještě další myšlenky, jak zlepšit byt. Například ochranou stěn před poškozením od kol vozíku nebo dálkové otevírání dveří pro případ náhlého kritického stavu.
Co vás trápí? Co vás těší?
Dejte o tom vědět ostatním čtenářům Deníku. Pište na antonin.hribal@denik.cz nebo na poštovní adresu redakce.
Foto: SPRCHAASEDÁTKO PŘÍSTUPNÉ Z VOZÍKU jsou nyní pro Edvarda Lotka příjemnou změnou v koupelně bytu, ve kterém žije od roku 2009.
Foto:Daník/Antonín Hříbal