Česká republika si udržuje stabilní pozici v hodnocení občanského sektoru. Aspoň to tvrdí průzkum Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), jehož výsledky byly zveřejněny.
ČR skončila na třetím místě z necelé třicítky zemí střední a východní Evropy a asijských postsovětských republik. ČR předběhly jen Estonsko, které je podle tohoto hodnocení na špici, a druhé Polsko; nejhůře je hodnoceno Bělorusko, kde se prý nezisková společnost nevyvíjí.
Vedle pozitivněji laděných hodnocení však je namístě i kritika - český neziskový sektor je na tom podle amerických výzkumníků o něco hůře než před vstupem do EU. Hlavní potíže jsou zaklety do nevyhovujícího systému financování, krize způsobuje výrazně menší přítok peněz z veřejných zdrojů, škrty ve státních financích tuto neblahou situaci ještě násobí, v ČR chybí jednotný registr neziskových organizací, konstatuje průzkum. Méně peněz přitéká i od sponzorů a běžných obyvatel, kteří mají hlouběji do kapsy a pečlivě vyhodnocují, komu případně přispějí.
Granty a dotace klesly
Podle Rady vlády pro nestátní neziskové organizace klesly loni v ČR v porovnání s rokem 2010 granty a dotace ze státního rozpočtu pro nestátní neziskové organizace o 15 %, kraje je krátily o 9 %. To potvrzuje vicehejtman Karlovarského kraje a lídr KSČM pro krajské volby Jaroslav Borka: »Stále více neziskových organizací, i těch, které vykonávají velmi důležitou a potřebnou činnost, např. v sociální sféře, si žádá u našeho krajského úřadu o grant. Nemůže se dostat úplně na všechny, i když se zodpovědně snažíme vyhovět co největšímu počtu žadatelů,« řekl Haló novinám s tím, že zastupitelé volí takovou politiku, aby aspoň nějaký příspěvek dostalo co nejvíce žádajících subjektů.
Oldřich Haičman, ředitel Charity ČR, neziskové organizace se skoro sedmi tisíci zaměstnanci a třímiliardovým rozpočtem, uvedl, že vedle kritické oblasti financování, což na neziskovky poskytující sociální služby dopadá nejvíce, je problém i s nesystémovostí přidělování financí. »Stále obecně panuje zastaralý systém dotací, které jsou pouze na jeden rok.«
Jak dokládá praxe Rané péče Eda, organizace vymýšlejí různé, i charitativní projekty, prodej drobností či koncerty. »Nejistota při financování je pro lidi v organizaci hodně ubíjející, a čím trvá déle, tím je těžší zachovat si optimismus,« řekla před časem v rozhovoru pro Haló noviny Lenka Bártová, fundraiserka této organizace.
Občanskou společnost tvoří také iniciativy
Vedle neziskového sektoru, jenž vykonává důležité aktivity v sociální oblasti či v práci s dětmi a mládeží, existují organizace a iniciativy, sdružující občany za účelem formulování a prosazování i politických postojů. Jak se vyjádřila mluvčí OI Ne základnám Eva Novotná, tyto přispívají k jakési politické rovnováze na »trhu« politických stran. »Např.
Alternativa zdola, Ne základnám, ProAlt, Hnutí za přímou demokracii, platforma SPaS ad., jež kritizují v širokém pohledu jak některé politické strany, tak vládu ČR, nemají šanci získat od současných politiků vůbec žádný grant na svoji činnost,« ironicky se pousmála mluvčí. »Existence a schopnost ‚se ukázat‘, je limitována sebefinancováním, každý piket či banner si musíme vyrobit nebo zaplatit. Na rozhodující jednání parlamentu, např. o tzv. církevních restitucích, si řada z nás bere dovolenou, přičemž nebýt těchto lidských aktivit, dala by se společnost posuzovat jako totalitní, kde nejsou, kromě odborářských, žádné jiné občanské názory,« je přesvědčena Novotná. Podle výzkumu se v ČR zlepšilo právní prostředí pro neziskové organizace, přijata byla např. novela o veřejných sbírkách, chystá se úprava zákona umožňující změnu právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost.
Foto: Existence a schopnost »se ukázat«, je pro občanská sdružení a iniciativy, které formulují i politické postoje občanů, limitována sebefinancováním, říká Eva Novotná (stojící na tribuně vpravo). Snímek z loňského pražského Festivalu za demisi vlády.
FOTO – Haló noviny/Karel RŮŽIČKA