Neškemrejme

"Neslyšení” ale vidět není. Je nutné brát za samozřejmost, že když někdo neslyší, nekomunikuje mluvením. A neodezře-li sdělení, je potřeba zprostředkovat mu jej písemně. Proto jsem si upravil onu větu s "můžete”. Nejdříve si malinko zažertuji, nabourám napjatou atmosféru třeba větou: "Se mnou se v komunikaci sice trochu nadřete, ale rozptýlíte se. Napište mi potřebnou informaci, jinak vám neporozumím." Zkrátka a dobře; namísto "ptaní se" oznamuji. Vnímám se jako osvětář a nemám pocit "ponižování se”.
A je mi celkem fajn. Jak říkám: "Neškemrejme."