Díky pětiletému projektu Katedry kybernetiky Fakulty aplikovaných věd na Západočeské univerzitě v Plzni vidí sluchově postižení diváci na televizní obrazovce titulky u pořadů, které se vysílají živě.
Dvě stovky takzvaných stínových řečníků, kteří pomáhají vytvářet živé titulky, zaměstnává britská zpravodajská stanice BBC. Česká televize má v současné době dva. Spoluvytvářejí titulky pro diskusní pořad Otázky Václava Moravce. Ještě před několika lety ale neměla ČT ani jednoho. Situace se zlepšila díky pětiletému projektu katedry kybernetiky Fakulty aplikovaných věd ZČU, který spolufinancovalo ministerstvo školství a ČT.
Česká televize má povinnost vybavit skrytými titulky minimálně 70 procent vysílaných pořadů.
"ČT se poměrně daří titulkovat programy, u kterých je na přípravu titulků dost času, například filmy nebo dokumentární pořady. Mnohem obtížnější situace vzniká, mají-li být opatřeny skrytými titulky programy živé, jako sportovní přenosy, diskusní pořady nebo většina vysílaných zpráv," konstatoval Josef Psutka, vedoucí katedry kybernetiky. Situace se podle něj ještě zkomplikovala především po zavedení nových kanálů ČT24 a ČT4 Sport, které vysílají řadů pořadů živě. "Celý tento segment živých programů se stává zcela nebo částečně nedostupný pro relativně velmi početnou skupinu sluchově handicapovaných lidí. Odhaduje se, že zhruba 10 až 12 procent populace je částečně nebo zcela sluchově handicapována," uvedl.
Podle Psutky by problém mohli pomoct vyřešit stenografové. Těch je ale poměrně málo a služba by byla navíc velmi drahá. Kvůli náročnosti přepisu by navíc bylo při přípravě živých titulků třeba jejich časté střídání.
V červenci 2006 zahájila proto katedra kybernetiky výzkumný projekt Eliminace jazykových bariér handicapovaných diváků České televize (ELJABR), který řešila společně s firmou SpeechTech.
Jedním z cílů bylo vyvinout systém, který by byl schopen automaticky titulkovat živé pořady, řešení mělo být založeno na možnosti vytvářet titulky automatickým převodem řeči do textu. To může probíhat dvěma způsoby, buď systém rozpoznává přímo originální zvukovou stopu a přepisuje ji do textu, nebo se zvuková stopa přemlouvá takzvaným stínovým řečníkem a teprve jeho řeč převádí systém do titulků. "První způsob vytváření titulků lze využít u televizních pořadů, kdy se zpracovává kvalitní záznam řeči, do mikrofonu mluví v jednu chvíli vždy jen jeden řečník, mluví srozumitelně, pokud možno spisovně a v poměrně nehlučném prostředí," upozorňuje Psutka s tím, že například diskusní pořady, při nichž mluví řečníci spontánně a často si skáčí i do řeči, potřebují při výrobě titulků stínového řečníka. Totéž platí pro reportáže z terénu. V listopadu 2008 začala katedra kybernetiky testovat přípravu živých titulků u přenosů ze zasedání Poslanecké sněmovny na programuČT24, od května 2010 provozuje katedra titulkování těchto přenosů jako stálou službu. Celkem bylo již odvysíláno přes 700 hodin, diváci si skryté titulky mohou vyvolat vždy v době vysílání záznamů na teletextové stránce 888.
Systém má v současné době zhruba milion slov. "Zajímavostí je, že celý systém vytváření on-line titulků je umístěn na půdě ZČU v Plzni a zvuková stopa z České televize v Praze na ZČU a výsledné titulky zpět do ČT jsou v době vysílání posílány po ISDN telefonní lince," přibližuje Josef Psutka.
Kromě toho začala katedra loni v květnu testovat v experimentálním vysílání systém s využitím stínového řečníka, využívat jej začala pro pořad Otázky Václava Moravce. V prosinci si ČT službu objednala jako stálou.
"Stínový řečník sedí v době vysílání živého pořadu doma, po internetovém kanálu dostává z ČT přes server na ZČU zvuk smírným předstihem vzhledem k reálnému vysílání, přemlouvá dialog do svého výkonného notebooku, který řeč rozpozná a vytvoří titulky. Stínový řečník má možnost on-line opravit, doplnit interpunkci a odeslat přes plzeňský server do ČT v Praze," popisuje Psutka celý proces. Diváci titulky mohou vyvolat také na stránce 888. Podle Psutky je přesnost zhruba 98 procent.
V současné době se začalo testovat také titulkování pořadu Hydepark. Tým odborníků má čtyři stínové řečníky, další dva se zdokonalují na speciálním trenažéru, který navrhli také řešitelé projektu. Metodika vlastního tréninku řečníků je i patentovaná.
Tým expertů z Plzně kromě toho vyvinul i systém, který dokáže automaticky vytvářet doprovodnou zvukovou stopu televizního vysílání. Určen je divákům, kterým vadí snížená srozumitelnost reálných dialogů současných pořadů, případně i doprovodná hudba. Předabování pořadů standardní cestou by totiž bylo licenčně problematické a finančně náročné.
"Vytvářená stopa obsahuje pouze syntetickou řeč neutrálního charakteru bez emotivní a rušivé podkreslové složky na pozadí s klidným tempem a dynamikou," konstatoval Psutka s tím, že první experimentální vysílání začne letos.
---
»Zajímavostí je, že celý systém vytváření on-line titulků je umístěn na půdě ZČU v Plzni.
Foto: Eliška Květová pracuje jako stínový řečník.
Foto: Josef Psutka, vedoucí katedry kybernetiky na ZČU v Plzni.
Foto: 2x M. Polívka, MF DNES
Mutace - Mladá fronta DNES - plzeňský kraj