Lékaři pražské Nemocnice Na Homolce (NNH) dokážou nově elektrostimulací, tedy působením elektrických pulzů na nervovou soustavu, zbavit pacienta bolestí dolních končetin postižených nedokrevností.
Využitím metody se dá prokrvení nohou zlepšit a tím příznivě ovlivnit bolest. Rovněž se zmenšuje riziko případného odumírání tkání a nutnost amputace končetin.
"Začali jsme používat elektrostimulaci pro léčbu tohoto onemocnění – ischemické choroby dolních končetin – jako první v ČR. Zatím s ní máme dobré výsledky a budeme ji dále rozvíjet," říká primář oddělení cévní chirurgie uvedené nemocnice doc. MUDr. Petr Štádler.
Kde už nic nepomůže
Elektrostimulace se dá použít při léčbě pacientů s těžce postiženými hlavními cévami dolních končetin, jimž už žádná jiná léčba nepomáhá. Tito nemocní trpí velkými bolestmi, které jsou způsobeny omezeným prouděním krve ucpanými cévami. V krajním případě mohou části neprokrvených nohou odumírat a k záchraně života je pak nutná amputace poškozených tkání.
Šedesátiletá žena byla první
Elektrické pulzy stimulují zadní kořeny míšní, čímž se příznivě ovlivňuje bolest. Stimulací zároveň dochází k roztažení drobných cév v perifériích končetin, což má za následek jejich lepší prokrvení.
První pacientkou, která zákrok kvůli této chorobě v Nemocnici Na Homolce podstoupila, byla šedesátiletá žena. "Její cévy byly velmi špatně průchodné kvůli aterosklerotickým plátům usazeným na stěnách. Končetiny se jí proto velice špatně prokrvovaly, trpěla velkými bolestmi. Do prstů na nohou jí neproudila už téměř žádná krev – hrozila jejich amputace. Žádná léčba už nepřipadala v úvahu – poslední možností byla neurostimulace. Po zavedení této léčby se však stav nemocné znatelně zlepšil, amputace prstů již nebyla nutná. Přišla nakonec jen o část palce," vysvětlil cévní chirurg MUDr. Libor Dvořáček. Zákrok prováděl společně s anesteziologem MUDr. Liborem Dolečkem.
Cévní chirurgové NNH společně s anesteziology se chtějí aplikaci metody při léčbě tak těžce postižených dolních končetin věnovat i v budoucnu a dále ji rozvíjet. Vidí v tom jednu z mála šancí, jak takto vážně nemocným lidem zlepšit kvalitu života. V Evropě se tato metoda již používá na řadě pracovišť zhruba deset let.
Až do hloubky mozku
Elektrostimulace spočívá v působení elektrických impulzů na různé části nervové soustavy – od okrajových nervů přes míšní až po hluboké mozkové struktury. Elektrické impulzy generované stimulátorem dokážou prostřednictvím léčebné elektrody umístěné v přesně určené nervové struktuře zmírnit příznaky onemocnění.
V případě léčby ischemické choroby dolních končetin se stimulují míšní nervy v bederní části páteře. Elektroda se zavede do páteřního kanálu (epidurální prostor) v oblasti beder. Následně lékaři vytvoří podkožní tunel, jímž protáhnou vodič spojující elektrodu a neurostimulátor, který generuje elektrické impulzy. Tento přístroj zašijí pacientovi pod kůži.
Pacient dostane malý ruční programátor, jímž přístroj zapíná a vypíná a eventuálně mění původně lékařem nastavenou intenzitu a frekvenci elektrických impulzů. Stimulátor funguje zhruba šest let, poté se dá vyměnit.
Léčí i bolesti zad
"Než pacientovi voperujeme natrvalo celý systém, jehož nejdražší částí je generátor pulzů (stimulátor), nemocného vždy podrobíme několikadennímu testování. Nejdříve mu zavedeme pouze elektrodu a pomocí zevního generátoru zkoušíme, jak impulzy na jeho organismus působí. Když se ukáže, že má léčba očekávaný efekt, teprve potom dostane nemocný natrvalo i neurostimulátor," vysvětluje anesteziolog doktor Libor Doleček.
Nemocnice Na Homolce se metodou neurostimulace zabývá již od roku 1998. V současné době se zde používá téměř v kompletním rozsahu.
Lékaři provádějí hlubokou mozkovou stimulaci pacientům, které trápí třes, poruchy hybnosti, křeče či Parkinsonova choroba. Stimulací bloudivého (vagového) nervu léčí projevy epilepsie, míšní stimulací léčí lékově nezvladatelné bolesti zad a bolesti při srdečním onemocnění angina pectoris. Nově se zaměřují na léčbu ischemické choroby dolních končetin.
Foto: Docent MUDr. Petr Štádler z pražské Nemocnice Na Homolce ve své pracovně.
Foto archiv Práva
O autorovi: Stránku připravil Václav Pergl