Nevidomý školák píše texty o lásce a milování

04.02.2014 17:31

Třináctiletý nevidomý školák Karel Leskovec z Újezdu u Vodňan sbírá jedno ocenění za druhým. Vítězí v recitačních i hudebních soutěžích, opakovaně uspěl v soutěži Braillův klíč. Počátkem loňského roku získal Zlatý oříšek pro nadané děti a letos v únoru si šesťák ze ZŠ Bavorovská Vodňany v budějovické koncertní síni Otakara Jeremiáše převzal cenu Talent Jihočeského kraje za rok 2012.  

- Kdy tě zpívání začalo bavit?

Přesně vám to nepovím, ale odmala jsem byl okouzlený zpěvem. Poslouchal jsem různé umělce, třeba i Karla Gotta. Chtěl jsem být také slavným zpěvákem, tak mě v devíti letech přihlásili do sboru. Napřed jsem se věnoval jen sborovému zpěvu, pak jsem začal dělat i sólový zpěv.

- Máš talent po tátovi nebo po mamince? Kdo u vás doma nejvíc zpívá?

Taťka moc nezpívá, ani maminka. Jsem sice skromný, nebudu se vytahovat, ale doma zpívám nejvíc já.

- Z jakého svého vystoupení jsi měl zatím největší radost?

Největší radost jsem měl loni na podzim z účasti na koncertu Světlo pro Světlušku, který dávali v televizi. Vystoupil jsem s kapelou Tara Fuki, se skupinou Buty jsem zazpíval Krtka a pak jsem zazpíval Půlnoční s Václavem Neckářem. Byl to pro mě snad největší zážitek, který jsem zatím zažil. Cítil jsem lidi, kteří mi tleskali, a to bylo pro mě něco nádherného.

- Ve třinácti letech tě baví zpívat. Chtěl by ses písničkám a muzice věnovat i nadále?

Chtěl bych být hudebním skladatelem, a když ne skladatelem, tak aspoň textařem. Chtěl bych být i učitelem hudby a muzikantem. Rád bych vystupoval s nějakou skupinou, hrál bych třeba na klávesy nebo na harmoniku. Na ni jsem začal hrát před lety a dneska už mi každý říká, že jsem se s harmonikou narodil. Dřív jsem hrál i na flétnu, ale už jsem přestal, protože toho bylo moc. Teď se věnuji hlavně zpívání, mám i anglické písničky. Myslel jsem si napřed, že to bude náročné, protože v písních jsou některá slova, která ještě neznám. Ve škole se ale učím angličtinu, tak mi učitelka vysvětlila jejich výslovnost.

- Zpíváš podle not?

Noty znám, teta mi je vysvětlila. Podle not ale spíš hraji, než zpívám. Musím se hlavně naučit texty. Mám zpěvník, který jsem dostal od pana učitele Šimoníka z hudební školy ve Vodňanech. Jsou v něm většinou country písně a ne ty ostatní, jako třeba rockové.

- Jaké hudební žánry máš rád?

Baví mě snad všechny kromě hodně těžkého metalu. Mám rád hudební skupiny, jako jsou například Arakain, Vypsaná fixa nebo Divoký Bill, prostě různé skupiny a žánry.

- Kromě muziky a zpívání jsi úspěšný také v recitování. S čím jsi loni zaujal ve finále recitační soutěže?

Recitoval jsem Popletenou pohádku, kterou mi vybrala teta. V pohádce dědeček vypráví holčičce pohádku o Červené Karkulce, jenže všechno plete, takže místo Červená Karkulka říká Zelená Karkulka nebo Žlutá Karkulka, vlka si zase plete s koněm. Je to celé opravdu popletené.

- Zmínil jsi, že chceš psát písňové texty. Máš už nějaké?

Už jsem nějaké texty napsal, mám i svoje vlastní album, tedy desky s texty písniček. Píšu texty o svém životě, směšné texty pro děti, píšu o duši, o lásce, o milování. Psát texty písní je bomba.

- To jsi hodně kurážný, když v šesté třídě píšeš texty o milování a o lásce...

Jsem okouzlený Tomášem Klusem. Tak jsem se už pokusil napsat asi čtyři texty o lásce, a podařily se mi.

- Nechceš si s Tomášem Klusem společně zazpívat?

Při benefiční akci Světlo pro Světlušku jsem se s ním už setkal, ale nevystupovali jsme spolu. Samozřejmě, že bych si s ním chtěl zazpívat, ale nevím, kdy. Líbilo by se mi zazpívat jeho písničku Nina, která ten večer byla v televizním přenosu.

- Kromě muziky sklízíš úspěchy i v četbě textů v Braillově písmu.

Jsem vášnivý čtenář. Loni jsem při soutěži Braillův klíč vyhrál, když jsem přečetl 221 slov za dvě minuty. Teď jsem přečetl za dvě minuty dokonce 237 slov. Četl jsem na čas text Zahradníkův rok.

- Používáš hmat, kterým čteš písmena. Kdybys hrál na kytaru a měl ztvrdlá bříška prstů od držení strun, asi by se ti četlo špatně, že?

Při čtení zjišťuji, jak písmenka vypadají. Ještě nikdy jsem na kytaru nehrál, ale dovedu si představit, jaké by to bylo. Kdybych měl tedy mozoly na prstech, četlo by se mi skutečně blbě.

- Jakou knížku máš rozečtenou?

Začetl jsem se do Řeckých bájí, které jsem dostal zrovna minulý týden od tety Evy.

- Neláká tě četba k tomu, aby ses jel podívat do Řecka?

Strašně moc. Chtěl bych se podívat hlavně na Olymp, kde žili bohové, vidět zdejší řecké chrámy. Bylo by krásné, kdybych se jednou do Řecka mohl vypravit. Mít peníze, tak tam s sebou vezmu i celou rodinou.

- Spolužáci budou mít asi radost, že jsi teď uspěl v soutěži Talent Jihočeského kraje, že?

To víte, že se s tím ve třídě pochlubím. Někdy mi říkají: My ti, Kájo, závidíme, jak jezdíš na samý soutěže. Jenže vím, že to nemyslí vážně, spíš ze srandy, a že mi to přejí.

Foto: ZPĚVÁK Karel Leskovec získal titul Talent Jihočeského kraje za rok 2012.
Foto: Deník/Václav Pancer

Foto: ÚSPĚCH. Z Kájova ocenění se radoval i mladší bratr, který se zájmem přihlížel i natáčení rozhovorů pro média.

Foto: Deník/Radek Gális

Klíčová slova: