Nevidomých v Česku přibývá

Pan Tomáš se metanolem otrávil na vlastní narozeninové oslavě. Po několika panácích jedovaté vodky přišel čtyřiatřicetiletý otec dvou dětí o zrak. Podobný osud stihl i Milana Skupiena. Na jedno oko oslepl, na druhé vidí jen obrysy. Ve 30 až 40 procentech případů bývá ztráta zraku po otravě metanolem trvalá.
Tomáš měl ale štěstí – patří k těm šedesáti procentům šťastnějších pacientů, kterým se zrak postupně vrátil.
Nebezpečí ztráty zraku ale nečíhá jen v pančované kořalce. Daleko větší hrozbu představují choroby. V souvislosti s prodlužováním věku roste i počet zrakově postižených. Populace stárne, už kolem roku 2020 bude v Česku přes dva miliony lidí starších pětašedesáti let. Výrazně se tak zvýší i počet onemocnění typických pro tento věk. "Především se jedná o věkem podmíněnou makulární degeneraci, kataraktu a glaukom," vyjmenovává Milan Odehnal, primář oční kliniky dětí a dospělých Fakultní nemocnice v Motole.
Z celosvětového měřítka je nejčastější příčinou slepoty šedý zákal neboli katarakta. "V našich zeměpisných šířkách ohrožuje 70 procent obyvatel nad 75 let," říká lékař Milan Odehnal. U lidí nad 75 let je téměř pravidlem, že alespoň jedno oko má mírně zhoršené vidění kvůli šedému zákalu. Určitý stupeň zakalení čočky se údajně vyskytuje u poloviny lidí starších šedesáti.
"Neléčená katarakta vede k slepotě. To je případ rozvojových zemí, kde je šedý zákal nejčastější příčinou slepoty," popisuje doktor Odehnal. A dodává, že situace u nás je naštěstí jiná. Léky či kapky, které by zákal odstranily a zlepšily vidění, bohužel neexistují. Velice úspěšná je ale mikrochirurgická léčba. Jednou z možností je náhrada čočky špatné čočkou umělou, druhou variantou je operace zákalu pomocí laseru. "Operace šedého zákalu je nejúspěšnější medicínská operace vůbec," tvrdí Milan Odehnal.
Základem je včasná diagnóza Další nebezpečnou chorobou je zelený zákal, tedy glaukom. "V akutní podobě je velmi bolestivý a vyžaduje okamžitou léčbu. V chronické formě nepůsobí žádné potíže, ale pokud se včas neléčí, končí slepotou," popisuje průběh nemoci Svatopluk Synek, přednosta oční kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
Glaukom může člověka překvapit v podstatě v každém věku. Postihuje asi dvě procenta pacientů nad 40 let. S vyšším věkem toto procento narůstá. Je zákeřný, protože pacient dlouho nemusí cítit žádné potíže a tak si svého onemocnění všimne až ve chvíli, kdy přichází o zrak. "Je proto důležité, zvláště po čtyřicátém roce, chodit na pravidelné oční prohlídky," upozorňuje Milan Odehnal.
Rizikových faktorů vzniku glaukomu je několik, jedním z nejčastějších je vysoký nitrooční tlak. Léčba tedy spočívá v užívání léků, které tento tlak snižují, pokud nejsou dostatečně účinné, přistupuje se k chirurgické léčbě. "Změny, ke kterým v oku následkem nemoci dochází, jsou nezvratné. Proto jsme nemocným schopní garantovat maximálně takové zrakové funkce, které měl pacient na začátku léčby," říká docent Synek.
Hrozba číslo jedna Nejen u nás, ale ve všech ekonomicky vyspělých zemích, je nejčastější příčinou slepoty u lidí starších 55 let makulární degenerace, přesněji věkem podmíněná makulární degenerace. Je to komplikovaná choroba se složitým názvem a neveselou prognózou.
Vědci ani lékaři totiž dosud přesně neví, co nemoc způsobuje. "Zdá se, že je spojena s kouřením, špatnými stravovacími návyky a vystavování UV záření," uvádí některé z možných příčin primář oční kliniky dětí a dospělých FN v Motole. Při této chorobě dochází k degeneraci žluté skvrny na sítnici oka. Ta je centrem ostrého vidění.
Onemocnění se pak projevuje neostrým obrazem, jeho tmavě zamlženým středem, horším viděním za soumraku nebo za tmy. Někdy se člověku zaoblí, případně zvlní rovné linie.
Jindy nedokáže zaostřit na střed čtené stránky. Když se ale u člověka objeví tyto potíže, bývá už zpravidla dost pozdě. Nemoc může skončit naprostou slepotou, proto je potřeba podchytit ji co nejdřív. Napomoci tomu mohou podle lékařů přípravky obsahující zeaxanthin, selen, omega-3-kyseliny, zinek, vitamin C a extrakty z ginkgo biloby. Ty všechny údajně mají schopnost chránit sítnici.
Neléčená cukrovka Ohrozit nebo nezvratně poškodit zrak ale mohou také celková chronická onemocnění organismu. Mezi největší strašáky patří diabetická retinopatie. Jak z názvu vyplývá, postihuje lidi trpící cukrovkou. Příčinou je – zjednodušeně řečeno – kolísání hladiny cukru v krvi. Pokud se diabetes podaří včas kompenzovat, zrak pacienta se obvykle zlepší. U některých diabetiků ale dochází k dlouhodobému nebo i trvalému poškození sítnice. To se projeví nepohyblivými skvrnami v zorném poli člověka.
Postižení očí bohužel patří k nejčastějším a zároveň nejhorším komplikacím diabetu. Pokud není diabetická retinopatie léčena nebo je léčena pozdě, je pravděpodobnost oslepnutí 25krát vyšší než u zdravé populace. V Evropě je tato choroba třetí hlavní příčinou slepoty.
Jestli se diabetická retinopatie u pacienta s cukrovkou objeví, záleží na délce trvání cukrovky a jejím typu. Jen vzácně je retinopatie zjištěna dříve než po pěti letech trvání diabetu. Po dvaceti letech života s cukrovkou má tuto chorobu až 99 procent diabetiků 1. typu. U diabetiků 2. typu je naopak toto onemocnění většinou odhaleno už při zjištění diabetu. Pokračování na straně 20

Nevidomých v Česku přibývá Dokončení ze strany 19

V okamžiku, kdy se pacientovi s cukrovkou začne zrak subjektivně zhoršovat, je už situace bez přehánění kritická.
"V České republice je přibližně 800 tisíc diabetiků. Asi dvě procenta z nich po retinopatii oslepnou," vyčísluje Odehnal.
Na preventivní prohlídky by měli dbát také pacienti s onemocněním štítné žlázy. Pro zrak je rizikový především zhoubný průběh tohoto onemocnění. "Vlivem choroby dochází ke zmnožení tkáně za okem, to je pak ohroženo nedovíráním víček a osycháním rohovky," vysvětluje Svatopluk Synek.
Nebezpečí ale podle jeho slov může představovat i dlouhodobé podávání některých léků u chronických onemocnění, například na psychiatrii, revmatologii, kardiologii či u pacientů s plicními potížemi. "Některá léčiva se při mnoholeté aplikaci ukládají do rohovky a sítnice a mohou být příčinou postupné ztráty zraku," vysvětluje přednosta oční kliniky.
Vrozeným zeleným zákalem trpí častěji romské děti V Česku je přibližně 15 tisíc nevidomých lidí, z toho 2,4 procenta jsou děti. Právě u nich jsou nejčastější příčinou slepoty vrozená onemocnění. Mezi ta závažná patří vrozený šedý zákal. A pokud se neléčí, vede stejně jako u dospělých k slepotě. "Pokud se operuje pozdě, je příčinou tupozrakosti," říká Milan Odehnal. U nás je toto onemocnění díky zavedenému celoplošnému screeningu dobře léčitelné.
Vrozený zelený zákal (glaukom) se vyskytuje už méně často. Jako u všech výše zmíněných onemocnění je i v tomto případě rozhodující včasná diagnóza. "Typickým příznakem u dětí jsou ‚velké oči‘ a zešednutí rohovek," říká Odehnal a dodává, že vrozeným typem zeleného zákalu trpí častěji děti romské národnosti. Souvisí to s genetickou vadou, jejíž příčinou jsou podle odborníka častější příbuzenské sňatky mezi romskou populací.
Přibližně dvacet dětí ročně je postiženo retinopatií nedonošených dětí. Týká se především novorozenců s velmi nebo extrémně nízkou porodní hmotností – menší než jeden kilogram. Těch se u nás rodí zhruba 300 až 400 za rok. Dlouhá léta představovala retinopatie nedonošených dětí nejčastější příčinu slepoty v dětském věku. Pětašedesát procent všech nevidomých dětí tvořily děti s touto nemocí. Díky pokrokům v neonatologii jich výrazně ubylo.
Sítnicové kamery s digitálním přenosem dokážou podchytit toto onemocnění včas. A moderní léčebné metody (fotokoagulace a kryokoagulace) mají úspěšnost léčby nedonošenecké retinopatie okolo 70 procent. Úplná ztráta zraku následkem úrazu není naštěstí u dětí tak častá, o to je ale každý takový případ smutnější.
Nejčastější příčinou je laicky řečeno vypíchnuté oko. Je to poranění, při němž dochází k protržení oční stěny. Zpravidla ostrým předmětem, jako je nůž nebo vidlička. "Nejhorší prognózu mají zranění způsobená organickými, tedy dřevěnými materiály – šípem, tužkou, klackem a podobně," vyjmenovává doktor Odehnal a dodává, že v poslední době se na klinice setkává i se zraněními způsobenými pokousáním psa. U větších dětí mají pak podle jeho slov fatální následky také manipulace s chemikáliemi, jako jsou kyseliny a louhy.
Revoluce v oční medicíně?
Čipy a kmenové buňky Jako všichni vážně nemocní i nevidomí doufají ve vědecký pokrok, věří v objev, jenž by jim vrátil zrak. Jaké jsou nejnovější trendy? Posledním hitem je umělá sítnice, tedy jakýsi čip, který nahrazuje odumřelé buňky, stimuluje sítnici a přenáší nervové a světelné vzruchy do mozku.
"Zatím se zdá, že takto operovaní pacienti snad začali vnímat světlo a tmu, případně nějaké stíny," popisuje primář Milan Odehnal. U některých nemocných přináší mírné zlepšení voperování miniaturního teleskopu do oka.
Zkouší se ale také transplantace buněk pigmentového epitelu sítnice a fotoreceptorů, tedy tyčinek a čípků. Tyto pokusy byly ale zatím použity jen u zvířat. "Určitou cestou může být i možnost změny genetické informace u vrozených onemocnění, kde se část patologické nukleové kyseliny v buňce nahradí funkční novou nukleovou kyselinou," popisuje přednosta oční kliniky Svatopluk Synek a dodává, že tyto experimenty zatím nebyly vyzkoušeny u člověka.
Také kmenové buňky a buňky pigmentového epitelu jsou podle jeho slov používány zatím pouze v experimentu u zvířat.

---

Šedý zákal ohrožuje 70%Čechů nad 75 let

Jednou možností je náhrada špatné čočky umělou čočkou, druhou variantou je operace zákalu pomocí laseru Jak vidí lidé s očními vadami šedý zákal neboli katarakta mlhavé a rozostřené vidění, hlavně vzdálenějších objektů postihuje převážně starší osoby, příčinou jsou metabolické změny uvnitř čočky zelený zákal neboli glaukom projevuje se až v pokročilé fázi omezením periferního vidění může překvapit v každém věku, příčinou je zakalení čočky vlivem zvýšeného nitroočního tlaku makulární degenerace pokřivení obrazu nebo výpadky ve středu zorného pole nejčastěji postihuje osoby nad 55 let, příčinou je degenerace žluté skvrny na sítnici v ČR je přibližně 92 000 osob s těžkým zrakovým postižením (některé odhady uvádějí až 110 000) z toho asi 15 000 nevidomých v celé Evropě jsou přibližně 3 miliony nevidomých přes 80% slepých lidí je starších 50 let 60% všech zrakově postižených jsou lidé nad 60 let 40 procent nezletilých a lidí v produktivním věku postižení zraku je častější u žen než u mužů, je to dáno mimo jiné i tím, že se ženy dožívají vyššího věku

Foto: hell
Foto: MFDnes Josef Vostarek / Shutterstock / hell

O autorovi: SILVIE KRÁLOVÁ, Autorka je spolupracovnice redakce