Neziskový sektor v Česku si v mezinárodním srovnání vede dobře. Podpora dárců stabilně roste
Úroveň rozvoje a kvality neziskového sektoru v Česku je v mezinárodním srovnání nadále hodnocena jako vysoká. Česko zůstává v žebříčku zemí euroasijského regionu na druhé příčce za Estonskem, spolu s Litvou a Lotyšskem. Její hodnocení se ale oproti předchozím letům mírně zlepšilo, a to v oblasti práva, financování a veřejného obrazu. Následuje Polsko na třetí příčce a Slovensko se Slovinskem na čtvrtém místě.
Vyplynulo to z pravidelného hodnocení, které provedla organizace USAID (Americká agentura pro mezinárodní rozvoj) ve státech euroasijského regionu. Cílem mezinárodního projektu je porovnávat například kvalitu právního prostředí, ve kterém neziskové organizace fungují, jejich organizační základnu, finanční zajištění organizací, jejich veřejný obraz nebo úroveň poskytovaných služeb, například i v sociální oblasti. Aktuální výsledky vyplývají z dat dostupných za rok 2021.
„Přestože hodnocení vychází z údajů za rok 2021, lze předpokládat, že popsaný trend pokračoval i v právě končícím roce 2022. Je to pro nás pozitivní zpráva. Ze států Visegrádské čtyřky je Česká republika jedinou zemí, jejíž hodnocení se v krizových letech zlepšilo. Například Maďarsko zůstalo až na 12. místě,“ komentuje výsledky prezident AVPO ČR Marek Šedivý.
Podle něj se do nezávislého hodnocení stavu občanského sektoru v Česku promítly i dočasné daňové změny ve prospěch soukromých dárců, které výrazně zvýšily motivaci firem i jednotlivých donátorů přispívat na činnost vybraných veřejně prospěšných organizací a posilovat tak jejich stabilitu.
„To dokládají i data ministerstva financí. Před covidem v roce 2019 fyzické osoby podle daňových přiznání darovaly 2,5 miliard korun, v roce 2021 to bylo už 3,2 miliard korun. Právnické osoby v předcovidovém roce 2019 darovaly 4,1 miliard korun, v roce 2021 to bylo už 5,5 miliard. Roste i počet dárců a průměrná částka daru se zvyšuje,“ dává konkrétní příklad Šedivý, podle kterého by bylo účelné zakotvit motivující podmínky pro dárce natrvalo, tedy nejen na přechodné období krizových let.
Pozitivně hodnotí i fakt, že mnoho neziskových organizací zvýšilo svou aktivitu v oblasti fundraisingu a věnovalo více pozornosti získávání finančního zajištění z jiných než dotačních zdrojů. Omezení související s pandemií covidu přinutila některé organizace přijmout strategická rozhodnutí týkající se rozsahu nebo zaměření jejich činností. Výhodu přitom měly organizace s kvalitně nastavenými rozhodovacími procesy, funkčním managementem a správními orgány.
Pozitivně hodnotí Šedivý i prosazení definice pacientské organizace do zákona. Současně ale upozorňuje, že praktickou aplikaci této definice aktuálně doprovází spor s ministerstvem zdravotnictví o její výklad.
„Ministerstvo zdravotnictví svým výkladem nadále vylučuje ze skupiny pacientských organizací ty, které z rozhodnutí pacientů nefungují jako spolky, ale jako obecně prospěšné společnosti nebo tzv. zapsané ústavy. Bude naším úkolem pro rok 2023 přesvědčit ministerské úředníky o tom, že namísto formalistického hodnocení právní formy je u posuzování organizací klíčová jejich faktická činnost a podpora poskytovaná pacientům,“ vysvětluje Šedivý. Zdůrazňuje, že tento přístup ze strany státu by měl platit i v jiných oblastech.
Výsledky hodnocení USAID také ukázaly, že při prosazování zájmů občanského sektoru hraje velký význam sdružování organizací v asociacích nebo jiných formálních či neformálních iniciativách.
Barbara Magendans