Noc důstojnosti pod záštitou veřejného ochránce práv

Životní příběh Doroty Šandorové se dostal na veřejnost v závěru roku 2022 – téměř dva roky poté, co tuto ženu s mentálním postižením v noci na 7. ledna 2021 usmrtil pečovatel v domově pro lidi s postižením. Právě počátkem ledna se proto na její památku už podruhé koná Noc důstojnosti. Záštitu nad ní stejně jako vloni převzal veřejný ochránce práv. 

V Brně pořádá odpolední diskuzi „Důstojný život pro všechny“zaměřenou na situaci lidí s postižením. Na ni naváže podvečerní pietní setkání. Obě akce jsou volně přístupné pro všechny zájemce, zároveň budou živě streamované.

Jak vypadá důstojný život? Jaké změny jsou potřeba, aby každý člověk, bez ohledu na své postižení či nemoc, mohl žít důstojně? Jsou ústavy přežitkem minulosti nebo nezbytnou součástí systému sociální a zdravotní péče? Co brání procesu deinstitucionalizace ústavních služeb?

Kdo chrání lidi v ústavních zařízeních před špatným zacházením a je tato ochrana dostatečná? Jak jsou dostupné služby pro lidi, jejichž chování je popisováno jako náročné na péči? Jak je to s problematikou nadměrné medikace lidí v ústavech?

To jsou hlavní otázky, o kterých budou s právníky Kanceláře ombudsmana v pondělí diskutovat radní Jihomoravského kraje pro sociální politiku Jana Holomčík Leitnerová, ředitel domova se zvláštním režimem Emin zámek Vít Janků nebo Hana Šimáčková ze spolku Nebuď na nule. Vystoupí i Filip Pluhař z organizace Děti úplňku, ta Noc důstojnosti iniciovala a je jejím hlavním organizátorem.

„Doufám, že díky akcím jako je Noc důstojnosti a především díky naší práci přestávají být lidé s postižením neviditelní. Péče o ně se v Česku stále soustřeďuje především do velkých ústavů, z toho  pak vyplývají mnohé problémy,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Právě veřejný ochránce práv v Česku monitoruje práva lidí s postižením a zasazuje se o řešení systémových nedostatků, které lidem s postižením brání žít důstojně a nezávisle. Ombudsman opakovaně například poukázal, že špatné zacházení s lidmi s postižením v zařízeních sociálních služeb má i systémové příčiny. Zařízení například nejsou připravená na práci s lidmi s takzvaně náročným chováním.

„Je mi smutno z toho, že zásadní změny ke zlepšení podmínek lidí s chováním náročným na péči trvají dlouho. Přál bych si, aby každý člověk bez ohledu na své postižení či nemoc mohl žít důstojně. Bohužel to tak u spousty lidí není,“ zhodnotil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Ten spolu s ministrem práce a sociálních věcí nebo zmocněnkyní vlády pro lidská práva vystoupí na Noci důstojnosti v Praze.

Zdroj: Veřejný ochránce práv