Každý, kdo neslyší, používá znakový jazyk.
Ne. Někteří lidé přišli o sluch ve věku, kdy už se naučili mluvit. To jsou lidé ohluchlí. Jejich prvním jazykem byl mluvený jazyk. Tito lidé mohou znakovat (znakovaná čeština se od znakového jazyka velmi liší; je to český jazyk, podporovaný jednotlivými znaky ze znakového jazyka. Znakový jazyk je samostatný svébytný jazyk, naučit se jej je stejně obtížné jako naučit se cizí jazyk).
Když někdo ztratí sluch, automaticky se naučí odezírat.
K odezírání musí mít člověk vrozené vlohy, stejně tak, jako nemá každý slyšící člověk hudební sluch. Jen na základě předpokladů a v podnětném prostředí si může člověk vypěstovat schopnost odezírání.
Každý, kdo ohluchne, začne nosit sluchadlo.
Když někdo neslyší, sluchadlo mu nepomůže. Pomůže jen těm, kdož mají aspoň zbytky sluchu.
Každému, kdo ohluchne, může pomoci kochleární implantát.
To je velmi individuální.
Na ohluchlého musíme mluvit nahlas a zblízka.
To se míjí účinkem. Ohluchlému člověku to naopak může působit problémy při snaze odezírat, protože deformuje jinak standardní mluvní pohyby. Jsme-li blízko, nemůže na ústa zaostřit zrak.
Kdyby došlo při vzájemné komunikaci k omylu, hned to poznáme.
Člověka se sluchovým postižením nestačí se zeptat, zda dobře rozuměl. Ani ohluchlý, ani slyšící nemusejí rozpoznat včas, že došlo k nějakému omylu, který může poškodit neslyšícího člověka (viz bod 8 Desatera).
Ohluchlý člověk, který dovede odezírat, bude vždy rozumět, když zajistíme vhodné podmínky.
Vhodné podmínky (osvětlení tváře mluvícího, zřetelná výslovnost atd.) jsou jen částí předpokladů. Schopnost odezírání blokuje únava, emoce, obavy.
Ohluchlý člověk, který hned neodpoví, nemá pohotové myšlení.
Slyšící člověk slyší informaci a ihned analyzuje obsah. Ohluchlý člověk však musí zvládnout při komunikaci více myšlenkových operací, proto nemusí být reakce okamžitá.
Odezírání je vlastně čtení ze rtů.
Nelze »ze rtů číst«. Ohluchlý člověk se při odezírání snaží odhadovat, co kdo říká. Proto při důležitých jednáních nemůžeme na odezírání spoléhat. Nejspolehlivější je ohluchlému sdělení napsat.
Z podkladů Mgr. Věry Strnadové