POMÁHAT, ALE I VYDĚLÁVAT. S fenoménem společensky prospěšného podnikání, kdy firmy především pomáhají a zároveň vydělávají, se Češi mohou setkat stále častěji. Za posledních pět let vznikly desítky takových podniků, a to i mimo Prahu. A prospěšné podnikání začínají podporovat i velké firmy.
Sociální podnikání
Z dálky ten dům vypadá jako zřícenina zralá na stržení. Stačí ale udělat pár kroků blíž, dojít brankou až před vchod, a je jasné, že ve starém pivovaru v Chříči na Plzeňsku to žije. A především, že se tu cosi chystá. Z oprýskaných zdí září zbrusu nová okna a dveře, uvnitř jedné části zpustlého objektu stojí lešení, ale v jiné už návštěvník najde několik nově zrekonstruovaných pokojů, kde voní nově položené dřevěné podlahy a nedávno nahozená béžová omítka.
"Tady jsme zatím pokročili nejdál. Tyhle pokoje už jsou skoro připravené na obývání," ukazuje hrdě jednoduché pokojíčky v bývalé sladovně Jana Jakubíčková, speciální pedagožka z občanského sdružení Propolis.
Pivovar, který zaměstná desítku lidí Parta devíti kamarádů z Prahy, sdružených v kulturněvzdělávacím sdružení Propolis, koupila zchátralý chříčský pivovar před čtyřmi lety za necelý milion korun. A nyní s ním mají velké plány. Chtějí pivovar ze 16. století opravit, začít v něm znovu vařit pivo a především zde zaměstnat lidi s mentálním postižením a také děti z blízkého výchovného ústavu. Na opravu pivovaru už sdružení dostalo z Evropské unie grant pět milionů korun, tři miliony chce ještě získat od sponzorů. Pokud vše půjde podle plánu, už příští léto by se tu měly začít stáčet první sudy Chříčského piva.
"Původně jsme tady chtěli udělat klasickou chráněnou dílnu, kde by pracovali tělesně postižení. Díky spolupráci s Nadací Via jsme ale koncept změnili na sociální podnik, který bude nezávislý na státní pomoci. Náš podnikatelský záměr dokonce vloni získal cenu Akademie sociálního podnikání," říká Lenka Mužíčková, ekonomická manažerka sdružení. Zpočátku by měl pivovar vytvořit zhruba desítku pracovních míst.
"V místním regionu je velká nezaměstnanost a práci zde těžko hledají i zdraví lidé. Pro postižené nebo jinak znevýhodněné lidi je to prakticky nemožné. Když například děti ve zdejším výchovném ústavu v Terešově vyjdou z jeho bran, bez praxe a fungujícího rodinného zázemí jen stěží najdou dobré místo. My jim chceme dát alespoň první pracovní zkušenost. Už jsme se předběžně dohodli s ředitelem ústavu," pokračuje Jakubíčková a dodává, že by přijímali jen děti bez kázeňských problémů a práce v pivovaru by pro ně byla za odměnu.
Pití piva jako pomoc dobré věci Pivovar v Chříči není zdaleka jen továrna na vaření piva. Je to komplex tří historických budov, zničených čtyřiceti lety hospodaření místního JZD. Díky sdružení se sem pomalu vrací život a pivovar se stává komunitním centrem. "Část bývalé sladovny jsme už zrekonstruovali tak, že spodní sál tady slouží jako prostor pro společenské a kulturní akce. Zrovna nedávno jsme tu dělali masopust a přišla polovina vesnice," vzpomíná Petr Jakubíček, místopředseda sdružení Propolis, jehož členové obnovují pivovar i s pomocí dalších dobrovolníků.
"Chceme tu vybudovat kulturní a vzdělávací centrum, kde to bude žít. Pivovar nám umožní nebýt finančně závislými na státu a kulturu dotovat z jeho výnosů," vysvětluje Jakubíček a hned přináší tři skleněné pivní lahve s keramickými uzávěry, na nichž už je nalepená etiketa s nápisem Chříčské pivo. "Už jsme si nechali navrhnout design etiket. Jsou psané původním fontem, který je i na smaltované ceduli dochované ještě z dob, kdy se tu vařilo pivo. Všechno, co lze, chceme obnovit do historické podoby," upřesňuje Jakubíček. On a další členové Propolisu se už před časem začali zajímat o technologii vaření piva, přestože to nikdy předtím nedělali.
"Do vaření jsme se pustili alespoň v malém a po sérii pokusů se smíšenými výsledky se nám v hrnci na plotně začalo dařit docela slušné pivo. Nanosili jsme ho kamarádům, kteří vlastní hospody, a byl o ně veliký zájem. Lidé se vrací k malým značkám piva a rádi je ochutnávají," říká Mužíčková. "Myslíme si, že na trhu místo je a že naše pivo půjde na odbyt. Zvlášť když si představíte, že jeho pitím vlastně konzument podporuje dobrou věc," dodává.
Firem přibývá, ne všem se ale v byznysu daří Příběh chříčského pivovaru už zdaleka není v Česku ojedinělý. Takzvaně společensky prospěšných firem v Česku v posledních letech rychle přibývá. Od neziskovek nebo občanských sdružení se liší tím, že jsou schopné uživit se i bez státní pomoci, a ještě tím pomoct dobrému účelu. Hlavní motivací pro takové podnikání není zisk, ale právě pomoc těm, kdo to potřebují.
Příkladem je i pražský prostor HUB, který byl založen před dvěma a půl lety. Jde o – v Česku do té doby ojedinělý – projekt, který tvoří velké setkávací místo, jež má od všeho něco: je to reprezentativní kancelář, bar, internetová kavárna i firemní start-up inkubátor. Každý, kdo chce začít s podnikáním nebo jen uspořádat konferenci se svými kolegy, si může za poplatek část HUBu pronajmout na pár hodin nebo i na celý den. "První HUB byl založen v Londýně, dnes má pobočky v mnoha zemích světa. Dnes jsme ve stadiu, kdy si HUB vydělá na svůj provoz a není závislý na žádných sponzorech," říká jeden ze zakladatelů, Petr Vítek. Firem jako HUB je už nyní několik a působí po celé České republice.
Dalším příkladem sociálního podnikání jsou různé restaurace a kavárny, které zaměstnávají znevýhodněné lidi. Jedním z takových podniků je i pražské Café Rozmar, první a prozatím jediná restaurace, která zaměstnává převážně děti z dětských domovů. "Od státu nedostáváme nic, ale udržíme se. Jsme ovšem zatím závislí na nadačních darech," říká provozní Simona Bagarová.
Společensky prospěšné podnikání už v Česku nabylo mnoha podob, od turistických prohlídek města, kdy turisty provádějí bezdomovci, až po projekt Podnikavá škola, kdy skupina mladých lidí učí ředitele škol, jak prostory školy efektivně využít tak, aby přinášely zisk. Sociální podnikání už má v Česku dokonce vlastní soutěž s názvem Social Impact Award, která nyní zahajuje druhý ročník a oceňuje nejlepší společensky prospěšné firmy.
A do podpory sociálního podnikání už se pouštějí také velké společnosti. Například Česká spořitelna pomohla rozjet královéhradecké Bistro u dvou přátel, které kromě služeb bistra také rozváží svačiny do škol i firem a zaměstnává sedm lidí s mentálním postižením.
DALŠÍ PRAKTICKÁ TÉMATA PRO PODNIKATELE – JAKÉ VÝHODY MŮŽE FIRMÁM PŘINÉST ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM? – RADY A ON-LINE FORMULÁŘ K DAŇOVÉMU PŘIZNÁNÍ – VÝZNAM ODMĚN: JAK MOTIVOVAT ZAMĚSTNANCE? NAJDETE NA PORTÁLU www. ProByznys.info
Foto: Z RUINY PIVOVAR Manželé Petr a Jana Jakubíčkovi, členové občanského sdružení Propolis, se přestěhovali do zchátralého pivovaru v Chříči u Plzně a i díky evropskému grantu jej chtějí obnovit. Část pivovaru už opravují díky darům přátel sdružení, zřídili zde i naučné muzeum venkova.
FOTO: HN – MATEJ SLÁVIK
O autorovi: Zuzana Keményová, zuzana.kemenyova@economia.cz