Otázky a odpovědi v souvislosti s nově přijatými zákony sociální reformy

 

 

-   Jedná se o opakovanou a nárokovou dávku, která je poskytována osobám starším jednoho roku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, opakovaně se v kalendářním měsíci dopravují nebo jsou dopravovány, a nejsou jim poskytovány sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů v domově pro OZP, v domově pro seniory nebo domově se zvláštním určením nebo zdravotnickém zařízení ústavní péče.

-   Výše příspěvku na mobilitu činí v kalendářním měsíci 400 Kč (tj. max. 4 800 Kč za rok).

-   O dávce rozhoduje Úřad práce ČR (krajské pobočky, pobočka pro hlavní město Prahu) v rámci zavedení nového systému jednotného výplatního místa (JVM).

-   Žádost je třeba podat na ministerstvem předepsaném formuláři. V současné době ještě formulář není k dispozici. Bude na webových stránkách MPSV (www.mpsv.cz).

-   Další náležitostí je čestné prohlášení o splnění podmínky opakovaného dopravování. Vzhledem k tomu, že jde o dávku měsíční, zdá se, že toto prohlášení bude muset být zasíláno či předáváno úřadu každý měsíc.

-   Nová dávka sloučila tyto dřívější dávky:

a)      příspěvek na individuální dopravu,

b)      příspěvek na provoz motorového vozidla.

 

-   Jedná se o jednorázovou a nárokovou dávku, která je určena osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžkým sluchovým nebo těžkým zrakovým postižením nebo těžkým mentálním postižením. O dávce rozhoduje Úřad práce ČR (krajské pobočky, pobočka pro hlavní město Prahu) v rámci zavedení nového systému jednotného výplatního místa (JVM).

-   Nová dávka sloučila tyto dřívější dávky:

a)      jednorázový příspěvek na opatření zvláštních pomůcek,

b)      příspěvek na úpravu bytu,

c)      příspěvek na zakoupení motorového vozidla,

d)     příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla.

 

Příspěvek na zvláštní pomůcku se poskytuje ve 2 formách:

 

-   Pokud cena pořízení zvláštní pomůcky je nižší než 24 000 Kč a příjem osoby (nebo osob s ní společně posuzovaných) je nižší než osminásobek životního minima, stanoví se výše příspěvku tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny pomůcky, nejméně však 1 000 Kč.

-   Pokud cena pořízení zvláštní pomůcky je vyšší než 24 000 Kč, spoluúčast osoby či osob společně posuzovaných činí také 10 % z této ceny.

-   Pokud osoba nemá dostatek finančních prostředků na zaplacení spoluúčasti, krajská pobočka ÚP, s přihlédnutím na celkové sociální a majetkové poměry osoby či společně posuzovaných osob, může určit nižší výši spoluúčasti, minimálně však 1 000 Kč.

-   Maximální výše příspěvku je 350 000 Kč.

-   Výčet pomůcek stanoví vyhláška MPSV č. 388/2011 Sb. Stejně jako dosud je výčet pomůcek demonstrativní, což znamená že příspěvek může být poskytnut i na pomůcky neuvedené, pokud jsou srovnatelné s pomůckami uvedenými v seznamu. Součástí vyhlášky je i výčet dovedností vodicího psa.

 

-   Výše příspěvku se stanoví s přihlédnutím k četnosti a důvodu dopravy a také k příjmu osoby či osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

-   Maximální výše příspěvku na pořízení motorového vozidla činí 200 000 Kč, opakovaně lze příspěvek přiznat po uplynutí 10 let.

-   Pozor! Pokud do 31. 12. 2011 neskončí z nějakého důvodu lhůta pro opětovné poskytnutí příspěvku, započítává se doba od poskytnutí příspěvku do 10leté lhůty.

 

Součet vyplácených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč (z vyplacených částek se při součtu odečítají ty částky, které osoba v tomto období vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto). Tato dávka je zaměřena na pomoc v oblasti pomůcek, které umožňují sebeobsluhu, slouží k získávání informací nebo ke styku s okolím, zakoupení a úpravy motorového vozidla a úprav bytu. Konstrukce dávky bude zvyšovat dostupnost pomůcek pro OZP.

 

 

Příspěvek na provoz motorového vozidla bude od 1. 1. 2012 zrušen a bude nahrazen příspěvkem na mobilitu. O příspěvek na mobilitu musí klient požádat v lednu 2012, aby se mu tato opakovaná dávka za leden 2012 vyplatila. Pokud požádá později, dávku dostane pouze za měsíc, ve kterém žádost podal a měsíce následující. Ročně podává klient jednu žádost. K žádosti klient připojí zdravotní podklady, které budou sloužit k posouzení jeho zdravotního stavu. U osob, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů účinných do 1. 1. 2012 se po dobu platnosti průkazu, nejdéle do 31. 12. 2015, považuje podmínka neschopnosti zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility a orientace pro účely přiznání příspěvků na mobilitu za splněnou. I tyto osoby však musí podávat žádost o příspěvek na mobilitu. Výše příspěvku na mobilitu činí v kalendářním měsíci 400 Kč (tj. max. 4 800 Kč za rok).

 

 

Každá osoba si podá samostatně žádost o příspěvek na mobilitu. Na rozdíl od současného stavu se již nebude přihlížet k počtu ujetých kilometrů, ani nebude snižována výše příspěvku při souběhu nároku v rodině.

 

 

Příspěvek na zvláštní pomůcku – příspěvek na pořízení motorového vozidla se poskytuje za následujících podmínek:

-   výše příspěvku se stanoví s přihlédnutím k četnosti a důvodu dopravy a také k příjmu osoby či osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům,

-   maximální výše příspěvku na pořízení motorového vozidla činí 200 000 Kč, opakovaně lze příspěvek přiznat po uplynutí 10 let,

-   tato lhůta neplatí, jestliže osoba příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátila, popřípadě jeho vrácení bylo prominuto.

 

 

Ano, a navíc od 1. 4. 2011 lze o vrácení DPH požádat zpětně nejvýše však 3 roky od zakoupení motorového vozidla.

 

 

Částka za ruční ovládání se do tohoto příspěvku započítávat nebude. V příloze prováděcí vyhlášky jsou v části I. uvedeny pomůcky určené osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí. V této části je obsažena i dodatečná úprava motorového vozidla vyžadující montáž, např. ruční ovládání.

 

 

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla se z dávek SSP (státní sociální podpory – zák. č. 117/1995 Sb.) neposkytuje. Příspěvek je do 31. 12. 2011 poskytován podle ustanovení §35, vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. 1. 2012 je příspěvek poskytován podle ustanovení §9 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Pokud žadatel požádá od příspěvek po 1. 1. 2012, poskytnutí předchozího příspěvku na zakoupení motorového vozidla zohledňováno bude. Ukládá to ustanovení §9, odstavec 10), zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Zde je uvedeno, že se příspěvek na pořízení motorového vozidla, se opětovně poskytne při splnění podmínek nejdříve po uplynutí 120 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

 

 

Spoluúčast se uplatňovat nebude (§10, odstavec 5, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením).

 

 

Nikoliv, příspěvek na mobilitu je 400 Kč měsíčně bez ohledu na to, zda-li je používán automobil.

 

 

Seznam pomůcek bude zveřejněn ve vyhlášce č. 388/2011 Sb., a odkazy jsou staženy k příloze zákona č. 329/2011 Sb.

 

 

Tyto příspěvky jsou poskytovány podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a která platí pouze do 31. 12. 2011. Vyhláška č. 182/1991 Sb., byla zrušena zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Tyto dávky nebyly do nového zákona zařazeny.

 

 

Pomůcka bude majetkem úřadu práce, který ji občanovi zapůjčí na základě smlouvy o výpůjčce podle ustanovení § 659 až 662 občanského zákoníku. Povinnost vrátit výpůjčku bude upravena ve smlouvě. Občanský zákoník stanoví povinnost vrátit věc, jakmile ji občan nepotřebuje, nejpozději do konce stanovené doby zapůjčení. V případě, že vypůjčitel neužívá věc řádně nebo ji užívá v rozporu s účelem, může půjčitel požadovat vrácení i před koncem stanovené doby.

 

 

Ne, příspěvek nenáleží osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory a v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče.

 

 

V rámci reformy dochází ke zrušení řady příspěvků. V systému státní sociální podpory zcela zaniká sociální příplatek a odpadá možnost současného pobírání rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. Osoby, které dosud pobírají oba tyto příspěvky na totéž dítě si budou muset do 31. 1. 2012 zvolit, který příspěvek budou nadále pobírat. Ruší se možnost pobírat rodičovský příspěvek na děti starší než 4 roky. V oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením zanikají příspěvky na úpravu bezbariérového bytu a garáže a příspěvek pro nevidomé občany. V rámci pomoci v hmotné nouzi již nebude náležet příspěvek na zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání a také se již nebude poskytovat příspěvek na základní vybavení domácnosti.

 

 

 

 

Průkazy mimořádných výhod TP, ZTP, ZTP/P, které byly přiznány před nabytím účinnosti nového zákona č. 329/2011 Sb., o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, tj. do 31. 12. 2011, budou platit nadále, nejdéle však do 31. 12. 2015. Od 1. 1. 2016 budou platit pouze karty sociálních systémů, o které si bude muset držitel průkazu mimořádných výhod zažádat. Zásadně se mění důvody pro přiznání průkazu. Dosavadní zdravotní indikace jsou nahrazeny stupni závislosti. Průkaz TP bude náležet při přiznání I. stupně závislosti. Průkaz ZTP bude náležet při druhém stupni závislosti nebo osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. Průkaz ZTP/P bude náležet osobám, kterým byl přiznán stupeň závislosti III. nebo IV. a osobám, které nejsou schopné zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z jiných důvodů než je praktická nebo úplná hluchota. O nový průkaz osoby se zdravotním postižením se bude žádat na některé krajské pobočce Úřadu práce. Krajská pobočka Úřadu práce vydá v této věci i rozhodnutí o přiznání či nepřiznání průkazu.

 

 

Průkazy mimořádných výhod TP, ZTP, ZTP/P, které byly přiznány před nabytím účinnosti nového zákona č. 329/2011 Sb., o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, tj. do 31. 12. 2011, budou platit nadále, nejdéle však do 31. 12. 2015. Od 1. 1. 2016 budou platit pouze karty sociálních systémů, o které si bude muset držitel průkazu mimořádných výhod písemně zažádat. O nový průkaz osoby se zdravotním postižením se bude žádat na některé krajské pobočce Úřadu práce.

 

 

Karta sociálních systémů plní 3 hlavní funkce:

1.      Funkce identifikační (vzhledem k jednotnému informačnímu systému úřadu práce): Na základě osobních údajů na kartě sociálních systémů bude sociální pracovník krajské pobočky Úřadu práce vědět podstatné informace o uživateli karty např. jaké pobírá dávky státní sociální podpory, zda je uživatelem příspěvku na péči atd.

2.      Funkce platební: Karta sociálních systémů může mít i funkci platební karty. Pokud si uživatel karty zvolí možnost, že mu bude některá pravidelná, opakující se měsíční dávka evidována na kartu sociálních systémů, může touto kartou hradit platbu za poskytování sociálních služeb, nebo uskutečnit nákup v obchodech. U všech sociálních a peněžitých dávek si uživatel sám dobrovolně vybere, zda bude chtít využívat platební funkci této karty. Pro zasílání a vybírání finančních dávek bude řada lidí využívat nadále své platební účty, nikoliv kartu sociálních systémů. Povinnost výběru finančních prostředků prostřednictvím karty sociálních systémů budou mít pouze osoby, pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi.

3.      Karta osoby se zdravotním postižením: Jednou z využitelných funkcí karty sociálních systémů bude institut osoby se zdravotním postižením. Tato funkce nahradí průkazy mimořádných výhod, jejichž platnost zanikne k 31. 12. 2015. Budou nadále existovat tři stupně institutu zdravotního postižení: Průkaz TP – průkaz osoby se zdravotním postižením, průkaz ZTP – průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením, průkaz ZTP/P – průkaz osoby se zvlášť těžkým zdravotním postižením s potřebou průvodce.

Do budoucna se uvažuje o rozšíření funkčnosti karty sociálních systémů. Tato karta by měla mít i funkce evropského průkazu pojištěnce zdravotní pojišťovny. Tato idea však nyní ještě není uzákoněna a jedná se pouze o návrh.

 

 

Současně používané znaky O1 lze využívat do 31. 12. 2012. V průběhu roku 2012 bude nutné si tento znak vyměnit za parkovací kartu O7. Tyto parkovací karty však zůstávají v kompetenci sociálních odborů obcí s rozšířenou působností. Nebudou je tedy vydávat krajské pobočky Úřadů práce. Rozhodnutí o vydání karty O7 zůstává v kompetenci obecních úřadů.

 

 

Kartu sociálních systémů lze vydat i občanům, kteří nepobírají žádné opakující se finanční dávky. Karta sociálních systémů bude plnit pouze jednu ze svých využitelných funkcí a to funkci průkazu osoby s těžkým zdravotním postižením (TP, ZTP, nebo ZTP/P). S žadatelem o průkaz osoby se zdravotním postižením bude zahájeno správní řízení na základě podání písemné žádosti v této věci. Karta sociálních systémů bude vydávána i osobám, které budou chtít využívat kartu sociálních systémů pouze v souvislosti statutu osoby se zdravotním postižením. Vydání karty sociálních systémů není nutné vázáno na čerpání finančních dávek a příspěvků.

 

 

Držitelé průkazů mimořádných výhod mohli v rámci přiznání mimořádných výhod využívat určité kompenzace a to především finanční slevy v jízdném v MHD a dopravě celorepublikového rozsahu. Veškeré tyto kompenzace trvají nadále, nebyly nijak omezeny, ani pro držitele nové karty sociálních systémů, pokud tato karta plní funkci průkazu osoby s těžkým zdravotním postižením (TP, ZTP, ZTP/P).

 

 

Jaké informace by měly, či neměly být uveřejněny na kartě sociálních systémů a kolik funkcí by měla karta sociálních systémů plnit je od prvopočátku vzniku karty předmětem sporu mezi zákonodárci, státními i nestátními subjekty. Na tuto otázku by existovala řada protichůdných odpovědí. Informace uveřejněné na kartě sociálních systémů by měly být v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Tyto náležitosti jsou prověřovány Úřadem pro ochranu osobních údajů.

 

 

Příspěvek na péči bude vyplácen měsíčně, v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, nebo převodem na platební účet, nebo v hotovosti. Výplata příspěvku na péči v hotovosti znamená využití poštovní složenky. Vystavení poštovní složenky bude hrazeno z finančních prostředků příjemce příspěvku. Z výše uvedeného vyplývá, že příjemce příspěvku na péči nemá za povinnost aktivovat, nebo používat kartu sociálních systémů.

Další nezbytnou součástí možnosti platby finanční úhrady prostřednictvím karty sociálních systémů jsou čtecí zařízení, která by mohla odečítat finanční částky z karet sociálních systémů. Taková zařízení by si poskytovatelé sociálních služeb museli zakoupit. Jelikož se jedná o vysokou finanční investici včetně zakoupení licence softwarového programu zařízení, nebudou mít všichni poskytovatelé k dispozici zařízení na odečítání finančních úhrad za poskytování sociálních služeb.

 

 

Účelem kontroly využití příspěvku na péči je využívání poskytovaného příspěvku na zajištění pomoci při zvládání základních životních potřeb. Příjemce příspěvku na péči by měl až 12 kalendářních měsíců zpětně prokázat, jakým způsobem uhradil poskytované služby fyzickými nebo právnickými osobami např.: účtenkami, dokladem o převodech, podepsaným vyúčtováním služeb atd. Nositelem důkazu využívání příspěvku na péči na zajištění základních životních potřeb je sám příjemce na péči.

 

 

Standardizovaný záznam sociálního pracovníka a karta sociálních systémů jsou součástí jednotného informačního systémů práce a sociálních věcí (zkratka JISPSV). Standardizovaný záznam sociálního pracovníka bude veden sociálním pracovníkem o každém klientovi, se kterým vykonává činnosti sociální práce. Veškeré údaje obsažené ve Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka jsou majetkem MPSV ČR. Do tohoto formuláře mohou nahlížet na základě zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., v pozdější platné právní úpravě sociální pracovníci obcí II. a III. typu a krajů. V souvislosti s výkonem sociální práce podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi to mohou být sociální pracovníci obcí. Každý informační systém lze zneužít různými způsoby. Nikde na světe není zaručena bezpečnost informačních systémů.

 

 

Systém spojený s kartou sociálních systému bude spravovat jednak příslušný úřad práce a jednak (v případě, že bude klient držitelem karty sociálních systému) příslušná banka. Obě tyto instituce budou muset údaje chránit plně v souladu se zákonem č. 100/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Kartu bude banka vyrábět v souladu s mezinárodně uznávanými předpisy, které se vztahují na bankovní karty. Bude tedy obsahovat běžné ochranné prvky.

 

 

Dávky si bude možné vybrat z bankomatu, bude možné platit v obchodě a bude možné s ní platit i převodem na účet. Za vydání karty příjemce dávek platit nebude, bezplatné bude také vedení účtu ke kartě. V rámci standardní služby bude 1 výběr z bankomatu zdarma a 1 převod zdarma ke každé dávce. Nákup kartou u obchodníka a možnost podívat se na zůstatek na účtu bude také zdarma. Neplatí se ani za vedení účtu.

 

 

Od ledna si budete moci zvolit, zda dostávat výplatu dávek stejným způsobem jak dosud nebo prostřednictvím karty sociálních systémů.

 

 

První a určující dávkou bude příspěvek na péči, vznikne-li žadateli nárok na příspěvek na péči, bude mít automaticky nárok také na průkaz osob se zdravotním postižením. Při příspěvku 1. stupně na průkaz TP, příspěvku 2. stupně průkaz ZTP a při 3. – 4. stupni průkaz ZTP/P. Opačně však tento vztah platit nebude, neboť dosavadní průkazy byly vydávány na základě zdravotních indikací. Dosavadní průkaz ZTP a ZTP/P však zakládá nárok na příspěvek na mobilitu a to podobu jejich platnosti. Nejdéle však do 31. 12. 2015. Povinnost prokazovat čestným prohlášením nárok na mobilitu bude i v těchto případech.

 

 

 

 

Dosavadní hodnocení úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti bude nahrazeno hodnocením 10 životních potřeb jimiž jsou mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška č. 391/2011 Sb.

 

 

Při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se hodnotí

a)      tělesné struktury a

b)      tělesné funkce duševní, mentální, smyslové, oběhové, dechové, hematologické, imunologické, endokrinologické, metabolické, zažívací, vylučovací, neuromuskuloskeletální, včetně hrubé a jemné motoriky, funkce hlasu, řeči a kůže, a to ve vztahu k rozsahu a tíži poruchy funkčních schopností.

 

Pokud osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v příloze k vyhlášce č. 391/2011 Sb., není schopna základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

 

 

U žadatele o příspěvek na péči se budou posuzovat jednotlivé aktivity v rámci 10 domén (oblastí). Zákonem o sociálních službách bylo stanoveno 10 těchto oblastí: mobilita, orientace, komunikace, stravování, obouvání a oblékání, výkon fyziologické potřeby, výkon tělesné hygieny, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. Každá z uvedených 10 domén obsahuje i aktivity, které jsou posuzovány vzhledem ke schopnosti samostatného zvládání, nebo zvládání s dopomocí, či za dohledu další fyzické osoby. Tyto domény a aktivity bude posuzovat posudkový lékař posudkové služby. Je nutné vždy konkrétně odůvodnit, jakou aktivitu v konkrétní oblasti člověk se zdravotním postižením nezvládá. Pro uznání jedné z 10 uvedených oblastí je potřeba obhájit jednu z aktivit dané oblasti. Dokazování potřeby pomoci jiné fyzické osoby bude podobné jako tomu bylo doposud u odůvodňování nezvládání úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti. Při snížení příspěvku na péči by měl občan vždy využít odvolání proti rozhodnutí. Pokud by odvolání nebylo úspěšné, je možné dále podat přezkumné řízení, které bude rozhodovat sám ministr práce a sociálních věcí. Po odvolání lze podat na místo přezkumného řízení k ministrovi správní žalobu k soudu. Žalobu lze podat pouze do 60 dnů od doručení rozhodnutí o odvolání ve věci příspěvku na péči.

 

 

Příspěvek na péči je měsíční, opakující se sociální dávku, kterou lze vyplácet prostřednictvím karty sociálních systémů, nebo přes platební účet, nebo v hotovosti. Z hlediska možností, které umožňuje zákon o sociálních službách, si příjemce příspěvku na péči sám určuje způsob výplaty této dávky. Pokud dá příjemce příspěvku na péči příkaz k výplatě v hotovosti, bude to znamenat výplatu prostřednictvím poštovní poukázky. Náklady spojené s výplatou prostřednictvím poštovní poukázky si bude muset příjemce příspěvku na péči uhradit ze svých finančních zdrojů.

 

 

Posudková služba bude muset reagovat především na změněná kritéria hodnocení a na obsah životních potřeb. Z hlediska žadatele o dávky dojde k významnému posunu v tom smyslu, že rozhodnutí v 1. stupni bude vydávat úřad práce a odvolacím orgánem bude ministerstvo. To bude mít za následek praktický zánik možnosti přezkumného řízení neboť v tomto případě by ministerstvo přezkoumávalo zákonnost vlastního rozhodnutí jako odvolacího orgánu. Právo na podání odvolání, možnost požádat o přezkum u Ministerstva práce a sociálních věcí, stejně jako podání správní žaloby k soudu zůstává zachováno. Ministerstvo práce a sociálních věcí navíc připravuje rozšíření počtu posudkových lékařů o tzv. smluvní lékaře, kteří by na vyžádání vypracovávali posudky u pacientů trpících méně známými nebo vzácnými nemocemi.

 

 

Právo podat námitku na podjatost bude zachováno. Odvolání proti rozhodnutí posudkové komise však není možné dnes a nebude možné ani do budoucna. Máte právo podat odvolání proti rozhodnutí úřadu, který rozhodnutí vydává na základě podkladů zaslaných posudkovou komisí (v případě invalidních důchodů podáváte námitky nebo správní žalobu). Nejste-li spokojeni s vyjádření (resp. postupem, případně chováním) posudkové komise, máte právo podávat stížnost, případně žádat o přezkoumání případu jinou posudkovou komisí (viz „podjatost“). Případné stížnosti můžete zasílat na Odbor posudkové služby MPSV ČR, Podskalská 19, 128 01 Praha 2.

 

 

Ne, o odvolání bude rozhodovat Ministerstvo na základě stanoviska posudkové komise MPSV a i do budoucna zůstává zachováno žádat nápravu prostřednictvím soudu.

 

 

Posudkový lékař, stejně jako každý jiný je vázán lékařskou etikou. Lékařská etika je obsažena v tzv. Hippokratově přísaze, ke které se zavazuje každý lékař na konci svého studia. Tato etika je závazná pro posudkové lékaře stejně jako pro lékaře v běžné praxi.

 

 

Sociální reforma nemění způsob posuzování na jednotlivých stupních, ani organizační strukturu posudkové služby.

 

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje rozšíření počtu posudkových lékařů o tzv. smluvní lékaře. Zvýší-li se počet lékařů vypracovávajících posudky, lze očekávat zkrácení dob potřebných k jejich vypracování. Jak dlouho však budou probíhat soudní řízení, odhadnout neumíme, tato problematika spadá spíše do resortu Ministerstva spravedlnosti.

 

 

 

 

Rodič, který pobíral na zdravotně postižené dítě rodičovský příspěvek, jej může pobírat dále a to až do vyčerpání finanční částky 220 000 Kč. Každý rodič by si měl v lednu zjistit, kolik peněz již z této částky vyčerpal do 31. 12. 2011. Jedná se především o rodiče dětí, kterým nebyly 3 roky před 31. 12. 2011. Pokud pobírá rodič zároveň s rodičovským příspěvkem i příspěvek na péči, musí si rozvážit, jakou dávku zvolí. Nelze pobírat souběžně příspěvek na péči a rodičovský příspěvek tak, jak to bylo možné do 31. 12. 2011. Rodič by se měl rozhodovat na základě stupně přiznaného příspěvku na péči. Je logické, že pokud pobírá rodič na zdravotně postižené dítě příspěvek na péči ve stupni III. a IV., bude finančně výhodnější nadále pobírat příspěvek na péči. Je nutné si nadále spočítat veškeré finanční příjmy celé rodiny, neboť k příspěvku na péči lze požádat o tzv. zvýšení příspěvku, pokud má rodina nižší finanční příjmy než je dvojnásobek životního minima. Zvýšení příspěvku na péči u těch, kteří mají méně než dvojnásobek životního minima, lze získat pouze k příspěvku na péči, nikoliv k dávce jiné, a to ani k rodičovskému příspěvku. I toto hledisko je nutné uvážit při volbě finanční dávky. Je nutné si uvědomit, že zvýšení příspěvku na péči bude přezkoumáváno každé tři měsíce, jako tomu bylo u sociálního příplatku, který ke dni 31. 12. 2011 zaniká a jehož jakousi náhradou je právě tzv. zvýšení příspěvku na péči. Pokud rodič nezvolí jednu z variant – rodičovský příspěvek nebo příspěvek na péči, bude mu automaticky vyplácen příspěvek na péči. Volba příspěvku na péči nebo rodičovského příspěvku má dopad pro další čerpání dávek státní sociální podpory. Příspěvek na péči nemůže být rodině nikdy započítáván jako rozhodný příjem pro přiznání dožadované sociální dávky. Pokud bylo dítě v rámci rodičovského příspěvku posouzeno jako dítě dlouhodobě zdravotně postižené, bude rodiči vyplácen příspěvek na péči ve stupni I. Pokud bylo dítě se zdravotním postižením posouzeno jako dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, bude rodiči vyplácen příspěvek na péči ve stupni II. Rodič si bude volit vyplácení určené finanční dávky prostřednictvím formulářů, které obdrží na krajské pobočce Úřadu práce ČR, a to buď na oddělení příspěvku na péči nebo na státní sociální podpoře. Nejedná se o dávku pro osoby se zdravotním postižením ve smyslu nově vzniklého zákona č. 329/2011 Sb. Tento zákon především upravuje nárok na dávky mobility a zvláštní kompenzační pomůcky.

 

 

Pokud bylo dítě v rámci dávek státní sociální podpory posouzeno jako dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, mělo by být zařazeno do stupně závislosti II., s tím že vám bude ukončena dávka rodičovského příspěvku. Od 1. 1. 2012 bude příspěvek na péči ve stupni II. vyplácen ve výši 6 000 Kč na místo 5 000 Kč, který bude vyplácen do 31. 12. 2011.

 

 

Důvod spočívá s největší pravděpodobností v tom, že Česká republika je dlouhodobě kritizována za vysoký počet dětí žijících v zařízeních sociální péče a proto se snaží ekonomickou preferencí pěstounské péče zvýšit zájem pěstounů i o děti se zdravotním postižením. To se projevuje i v tom, že pro rodičovský příspěvek je dítě v současnosti dlouhodobě zdravotně postižené přehodnoceno pouze do I. stupně PNP, kdežto pro pěstounské dávky se bude považovat za I. stupeň závislosti již dítě v současnosti nemocné a za dítě ve II. stupni závislosti v současnosti dlouhodobě zdravotně postižené. Pro rodičovský příspěvek bude dítě v současnosti dlouhodobě těžce zdravotně postižené přehodnoceno pouze do II. stupně PNP, kdežto pro pěstounské dávky bude posouzen jako III. a IV. stupeň závislosti.

 

 

Od 1. 1. 2012 vstupuje v platnost povinnost uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci mezi příjemcem příspěvku na péči a asistentem sociální péče. Pojem asistent sociální péče nahrazuje dosavadní označení jiná než blízká osoba. Může jít o známého, souseda, vzdálenějšího příbuzného apod. Této osobě je nově uložena povinnost písemného uzavření smlouvy. Sepsání smlouvy je však vhodné i v případě, kdy péči zajišťuje blízká osoba. Variantu poskytování péče bez uzavření písemné smlouvy mezi poživatelem příspěvku a asistentem sociální péče zákon neumožňuje.

 

 

Rozsah poskytované péče je stanoven na základě Vaší dohody s osobou blízkou, které poskytujete péči, a také přiznaném stupni závislosti. V případě, že se jedná o vyřizování běžných záležitostí, nejste povinen hlásit změnu poskytovatele sociální služby a v případě, že po dobu Vaší nepřítomnosti není zapotřebí zajistit náhradní osobu, která bude službu poskytovat, není Vaší povinností ji zajistit. V každém případě povinnost zajistit si poskytovatele sociální služby má příjemce dávky a ne poskytovatel. Toto platí, pokud se jedná o osoby starší 18 let se způsobilostí k právním úkonům. Pokud se jedná o osobu mladší 18 let nebo o osobu, u které došlo ke zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, měla by být v případě potřeby zajištěna alternativní varianta – např. jiná blízká osoba. Pokud by se jednalo o delší časový interval (několik dní a více), kdy nebudete zajišťovat poskytování péče a službu bude zajišťovat jiná blízká osoba, asistent sociální péče (nebo-li jiná fyzická osoba) nebo registrovaný poskytovatel sociální služby, je povinen příjemce dávky nebo jeho zákonný zástupce ohlásit změnu poskytovatele soc. služby do 8 dnů.

 

 

 

 

Příspěvkem na bydlení stát přispívá na náklady spojené s bydlením rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí, což znamená, že jednotlivec či rodina musí doložit veškeré příjmy. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Žádost o příspěvek na bydlení bude muset obsahovat prohlášení žadatele, že jeho celkové sociální a majetkové poměry mu neumožňují řešit problém bydlení jinak, než podáním žádosti o příspěvek na bydlení. To znamená, že v rámci řízení ve věci příspěvku na bydlení budou zjišťovány majetkové poměry a sociální situace žadatele. V případě, že žadatel neuvede pravdivé údaje, bude sankciován odebráním dávky či vrácením dávky. Také může být podána plátcem dávky žaloba na neoprávněné obohacení občana.

 

 

 

 

V rámci sociální reformy je vytvořen jednotný informační systém práce a sociálních věcí, který bude využívat ke zpracování údajů standardizovaný záznam sociálního pracovníka a kartu sociálních systémů. Dávky budou vypláceny na jednotném výplatním místě – pobočky Úřadu práce České republiky. Tyto nástroje by měly umožnit, že pokud budou do systému zadány potřebné informace a údaje, půjde je využít při rozhodování u více dávek.

 

 

Příspěvek na bydlení budete moci od 1. 1. 2012 opravdu pobírat maximálně 84 měsíců, tedy 7 let. Doba 7 let nebude moci být překročena za období 10 kalendářních let. K zániku nároku na příspěvek tedy může dojít nejdříve v roce 2019. Novela upravuje výjimky, u kterých nejvýše přípustné doby pobírání příspěvku nebudou platit.

Výjimky jsou následující: 
- neplatí u bytu, který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, 
- neplatí u bytu zvláštního určení, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje, 
- neplatí u bytu, kde rodinu tvoří výlučně osoby starší 70 let.

 

 

 

 

Od 1. 1. 2012 se již z dobrovolnickou službou jako skutečností ovlivňující částku živobytí nepočítá.

 

 

Nejprve je třeba si ujasnit zásadní rozdíl mezi veřejně prospěšnou prací podle ustanovení §112 zákona o zaměstnanosti, za kterou náleží osobě odměna nebo mzda a které slouží k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání, a veřejnou službou podle §18a novely zákona o pomoci v hmotné nouzi. Základní rozdíl je ten, že za výkon veřejné služby nenáleží odměna. Pokud jde o obsahovou stránku veřejně prospěšných prací, jde o pracovně právní vztah, na který se vztahují ustanovení zákoníku práce. Rovněž v ustanoveních zákona o pomocí v hmotné nouzi týkající se veřejné služby je uvedeno, že při sjednávání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku a podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použijí pracovně právní předpisy. To do určité míry chrání osoby se zdravotním postižením, které byly uznány invalidní ve stupni I. a II. Na osoby pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. a na osoby pečující o osoby ve stupni II. – IV. se povinnost výkonu veřejné služby nevztahuje stejně tak jako na poživatel příspěvku ve stupni II. – IV. a některé další osoby.

 

 

Ano, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jehož novelizace by měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2012, přináší několik zásadních změn v zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

 

Institut chráněné pracovní dílny má být sjednocen s institutem chráněného pracovního místa.

 

Nárokovost příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením bude zachována s tím, že příspěvek bude poskytován pouze na ty zaměstnance, kteří pracují na chráněných pracovních místech, zřízených nebo vymezených na základě dohody s Úřadem práce ČR. Zaměstnavatelé mají stanoveno přechodné období na zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa 6 měsíců, tedy do 30. 6. 2012.

 

U nově vymezených chráněných pracovních míst, na něž bude po 1. 1. 2012 poskytnut příspěvek na zřízení, bude požadováno jejich udržení nejméně po dobu 3 let.

 

Příspěvek dle §78 bude poskytován pouze na chráněná pracovní místa, která budou zřízena nebo vymezena po dohodě s Úřadem práce a bude splněna podmínka, že zaměstnavatel bude zaměstnávat více jak 50% osob se zdravotním postižením. Příspěvek bude mít dvě nárokové složky:

-   75% skutečných osobních nákladů, nejvýše do 8000,- Kč,

-   další náklady do výše 2000,- Kč ve struktuře uznatelných a prokázaných nákladů, jejichž okruh stanoví vyhláška.

 

 

V ustanoveních zákona o pomocí v hmotné nouzi týkající se veřejné služby je uvedeno že při sjednávání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku a podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se použijí pracovně právní předpisy. To do určité míry chrání osoby se zdravotním postižením, které byly uznány invalidní ve stupni I. a II. Na osoby pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. a na osoby pečující o osoby ve stupni II. – IV. se povinnost výkonu veřejné služby nevztahuje stejně tak jako na poživatel příspěvku ve stupni II. – IV. a některé další osoby. Zákony neobsahují žádné ustanovení počítající s respektováním společenského statusu osob.

 

 

Bude se jednat o Oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce.

 

 

Při Úřadech práce jsou zřízena Informační a poradenská střediska (IPS) a jsou součástí Úřadu práce. Každé IPS spolupracuje se všemi odděleními příslušného ÚP a poskytuje všechny dostupné informace z následujících oblastí:

-   informace o možnostech rekvalifikací,

-   aktuální přehled nových pracovních míst,

-   možnostech rekvalifikace.

 

Jak bude řešeno vzdělávání pracovníků ÚP nevím. Tato otázka není dosud vyřešena. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR má Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem vnitra akreditované vzdělávací kurzy v oborech.

 

 

 

 

Přestože v zákoně o zdravotním pojištění není tato otázka výslovně řešena, existuje metodický pokyn ministerstva zdravotnictví, který tuto problematiku ošetřuje a dle ujištění pana ministra, bude věc řešena tím, že zdravotní pojišťovny zařadí tyto potraviny mezi ty, které jsou ve zdravotním pojištění plně hrazeny.

 

 

Přestože v zákoně o zdravotním pojištění není tato otázka výslovně řešena, existuje metodický pokyn ministerstva zdravotnictví, který tuto problematiku ošetřuje a dle ujištění pana ministra, bude věc řešena tím, že zdravotní pojišťovny zařadí tyto potraviny mezi ty, které jsou ve zdravotním pojištění plně hrazeny.

 

 

V rámci sociální reformy II jsou plánovány další změny, které by se měly především týkat ucelené rehabilitační péče pro osoby se zdravotním postižením. Také by se reforma měla dotknout systému dotačních řízení pro registrované poskytovatele sociálních služeb. Sociální reforma II by měla být směřována k roku 2013 a 2014. V tuto chvíli nemáme bližší informace.