Běžně to neděláme, ale dopis, který nám zaslal Jiří Stejskal, kvůli jeho závažnosti otiskujeme. Pan Stejskal je otec těžce zrakově postižené dcery a rozčaroval ho článek kolegy Pavla Hrabici, který vyšel na stránkách AutoRevue 2. února 2013. Týkal se problému zneužívání karet handicapovaných řidičů. Níže je pak vyjádření autora článku Pavla Hrabici…
Pane Hrabico,
rád bych Vám přiblížil pohled otce těžce zrakově postižené dcery. Trochu mě Váš článek uráží, trochu bych nad ním plakal a trochu s ním musím souhlasit. Vše je odvislé od morální vyspělosti českého človíčka. O tom jaká je v naší zemi morálka je zcela zbytečné polemizovat. Ti slušní doplácí na ty bezohledné.
Uráží mě, coby otce těžce zrakově postižené dcery vaše neznalost této problematiky pane redaktore. Vím co to "stojí" peněz navíc oproti tomu co od státu postižený dostává, takže já těch výhod zase tak moc nevidím.
Vážený pane redaktore, měl byste si nejdříve zjistit, co všechno postižený od sociálky dostane! Pokud je mi známo tak v posledních letech bylo zrušeno mnoho dříve vyplácených příspěvků!
Co se týká příspěvku na vozidlo, tak pokud ho někdo dostane, tak pouze na vozidlo pro přepravu těžce postiženého dítěte, nebo na pořízení a instalaci ručního ovládání pro "vozíčkáře".
Příspěvek na mobilitu (dříve na provoz vozidla ) dostane postižený a činí 400,- Kč na měsíc = 11,1l benzínu to je na cca 150 km jízdy. To aby cestoval jen vlakem, kde má slevu, nebo jenom po městě MHD, kde má dopravu zdarma. Jsem přesvědčený o tom, že většina zdravotně postižených projede daleko víc, pokud ovšem nesedí doma z finančních důvodů (výše invalidních důchodů). Řekl bych, zaplať pánbůh, může-li postižený pracovat a najde-li práci.
A dálnice zdarma? Tato "výhoda" je jedna z těch nejhorších, je dobrá pouze pro postižené řidiče. Pro ty kteří odvoz potřebují, je, co se dálnice týče, zcela diskriminující. Například povezete-li z Hradce Králové postiženého do Prahy, kde on zůstane (třeba v nemocnici), můžete jet v klidu. Zpět však jedete sám bez postiženého, tím pádem musíte jet mimo dálnici, což vám přinese delší dobu cestování a větší spotřebu benzínu, o pohodě cestování nemluvě, takže vás cesta přijde dráž, nebo si musíte koupit dálniční známku (nejkratší je na 10 dní a stojí 310,- Kč) a pak nepotřebujete označení pro postižené. Tak se ptám: Jaká výhoda?
Musím souhlasit s výhodou, že mohu zajet třeba do pěší zóny na místa, kde běžný motorista nemůže. A jsme zase u toho, dojedete do pěší zóny, postižený vystoupí, vy jako řidič nemáte potřebu zde dále setrvat, odjíždíte, už ale porušujete zákon, protože postižený není ve vozidle. Tak co s tím? Já tvrdím velmi špatná legislativa.
A pláču nad tím, že tento článek, byť zřejmě dobře myšlený a zaměřený na zneužívání karet zbohatlíky této země, se pořád otáčí proti VŠEM POSTIŽENÝM. To znamená i proti těm slušným a poctivým. Nedivím se pak, že se na tyto občany pohlíží "skrz prsty". Za všechny úředníky bych ruku do ohně nedal, přesto na jejich obranu jeden opravdový postřeh. Lidé vědí, na co mají nárok a pokud přijdou s patřičnými doklady od lékaře, pak úředník nemůže nic jiného udělat, než vydat kartu pro postižené i přesto, že je přesvědčen, že by k vydání průkazu ZTP a tím i karty do vozidla dojít nemělo.
Nejsmutnější jsem však z posledních odstavců Vašeho článku, které míří přímo do řad postižených. Jsem přesvědčený, že většina rodin s postiženými by vyměnila "sociální výhody" za plné zdraví svých blízkých. Nikdy tyto "výhody" nemohou převýšit to, co musíte do soužití s postiženým investovat a to nejen finančně.
Proto Vás žádám, až příště budete chtít napsat takovýto článek, zjistěte si alespoň nejzákladnější fakta, průměrný invalidní důchod a třeba zkuste navštívit pár postižených, kteří musí z tohoto důchodu žít. Pak jistě namíříte článek do řad legislativy a ne do řad postižených.
Mám toho ještě víc na srdci, ale to bych psal romány a na to nejsem stavěný.
S pozdravem Jiří Stejskal.
Odpověď Pavla Hrabici:
Vážený pane Stejskale,
s podobnými reakcemi se setkávám často. Argument, že podobným článkem poškodí novináři ty skutečně postižené, není nový. Jenomže problém, kdy si zcela zdraví lidé dělají z průkazu pro handicapované jen bezplatnou parkovací kartu, zabírají v zónách místo rezidentům a parkují své vozy na místech určených skutečným handicapovaným, je trvalý.
V Praze mimo jiné karty velmi často zneužívají mimopražské stavební firmy, které mají zakázky v centru a řeší tím parkování svých vozů v okolí stavby.
Neútočil jsem na to málo výhod, které kartou získávají postižení a jejich rodiny, ale na ty, kteří je zneužívají, ač jejich jediným handicapem je nedodržování pravidel a ohleduplnosti.