Péče o pacienty s mnohočetným myelomem ve střední Evropě zaostává za západními zeměmi. Hlavní příčinou je opožděný přístup k léčbě

Studie The Economist Impact hodnotí průběh péče o pacienty s mnohočetným myelomem v 10 zemích střední Evropy. Kromě České republiky také v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Srbsku, Slovinsku, Slovensku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku.

Její výsledky ukázaly, že mnohočetný myelom postihuje stále větší počet mladších lidí ve věkové kategorii 30 až 50 let a počet nových případů roste. 

„Diskutovali jsme s klinickými odborníky, vedoucími vědeckými pracovníky, analytiky, politiky i zástupci pacientských organizací v deseti evropských zemích, a zároveň jsme zkoumali veškeré dostupné údaje. Naším cílem bylo identifikovat nedostatky, ale i příležitosti v péči o pacienty v jednotlivých zemích regionu, včetně České republiky, abychom pomohli řešit rostoucí problém mnohočetného myelomu,“ vysvětluje Gerard Dunleavy, hlavní konzultant týmu Health Policy společnosti Economist Impact.

Rozdílnost péče v regionech

V rámci střední Evropy studie upozorňuje například i na prodlevy při stanovení diagnózy, omezený přístup k multidisciplinární péči mimo komplexní hematoonkologická centra, chybějící datovou infrastrukturu a registry, a celkově nižší výdaje na zdravotní péči, přičemž rozhodovací orgány považují inovace spíše za náklady než za investice. 

Ačkoliv v rámci zkoumaných zemí střední Evropy se výsledky studie v dílčích ukazatelích různí, jejich společným jmenovatelem zůstává, i navzdory vnitřním rozdílům, zásadní odskok od západních států.

Zatímco například v Německu mají pacienti přístup k nově schválené léčbě od Evropské agentury pro léčivé přípravky v průměru za 128 dní, ve střední Evropě a Pobaltí je to v průměru 587 dní. V České republice je to 507 dní.

Dostupnost lékařské péče se ale liší i na úrovni regionů. V České republice lze pacienty s mnohočetným myelomem léčit v sedmi univerzitních a deseti regionálních centrech. V některých odlehlých částech republiky tak může docházet k diagnostickým prodlevám kvůli velkým dojezdovým vzdálenostem do nejbližšího specializovaného centra.

 „Dostupnost léčby pro hematoonkologické pacienty je v České republice nerovnoměrně rozdělena,“ říká MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D., z Hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň, a dodává: „Některé stěžejní léky jsou dostupné pouze ve fakultních nemocnicích, což je komplikace zejména pro starší pacienty ze vzdálenějších regionů či pro ty s omezenou pohyblivostí. Nadpoloviční většina pacientů k nám dojíždí i více než 100 kilometrů, což je pro ně extrémně fyzicky i časově náročné. V našem kraji se navíc potýkáme i s omezenými personálními kapacitami. Chybí dostatek lékařů, kteří mohou léčbu aplikovat.“

Opožděný přístup k léčbě jako jeden z hlavních problémů

Jak situaci řešit? Mezi hlavní doporučení, která ze studie plynou, spadá optimalizace způsobů péče, rovný přístup k pacientům ve včasné diagnostice a nejlepší možné terapie. Důležité je dále také upřednostnění přesného sběru dat, který je klíčový pro pochopení zdravotních, sociálních a ekonomických dopadů myelomu. 

„Při současné léčbě dosáhne funkčního vyléčení přibližně 10 až 15 % pacientů. Očekáváme, že s využitím nejmodernějších léčebných postupů se bude toto číslo zvyšovat. Na druhou stranu se stále setkáváme s asi 1/3 pacientů, kteří jsou diagnostikováni později, než bychom si přáli. Z naší praxe víme, že pokud lékař prvního kontaktu vysloví podezření na diagnózu mnohočetný myelom, její potvrzení je již jednoduché. Cestu vidím v kontinuálním vzdělávání všech zainteresovaných odborníků. V první řadě jde o praktické lékaře, ke kterým pacienti typicky přicházejí s nespecifickými bolestmi, to se týká také neurologů, ortopedů, revmatologů nebo fyzioterapeutů. Problematické je rovněž nespecifické selhání ledvin, které řeší na nefrologiích,“ uzavírá prof. MUDr. Roman Hájek, CSc., přednosta Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava a předseda České myelomové skupiny.

Ludmila Magalhaesová