Martin KŘÍŽEK, moderátor:
Ve školních lavicích by měli společně sedět bezproblémové děti i žáci třeba s lehkým mentálním postižením. S tím se ale rodiče ani učitelé nechtějí smířit a na ministerstvo školství posílají petici proti rušení speciálních škol. Počítá s tím totiž vládní strategie boje proti sociálnímu vyloučení.
Klára BÍLÁ, redaktorka:
Vypadá jako klasická základní škola, ale není. V názvu má slovo praktická a speciální. Procházíme jejími chodbami, které zdobí obrázky žáků. Mezi školáky jsou děti s lehkým mentálním postižením, ale i s těžkou poruchou učení. Třeba syn Olgy Korytové má velký problém s řečí a češtinou.
Olga KORYTOVÁ, matka:
Samozřejmě tím se odvíjelo, jak se k němu chovali děti v základní škole a nejenom kvůli řeči, ale vůbec i kvůli chování, protože má stavy úzkosti, takže se dětí stranil, oni si z něj dělali srandu a musím říci, že tam hodně trpěl.
Klára BÍLÁ, redaktorka:
Už z toho důvodu si neumí představit, že by se vrátil do běžné školy, proto podepsala petici proti rušení speciálních škol.
Olga KORYTOVÁ, matka:
Protože pro mě by byla vůbec katastrofa, co já bych s Kájou dělala, aby byl zase tak nešťastný jako na základní škole, to bych opravdu nechtěla.
Klára BÍLÁ, redaktorka:
Podle odborníků, převážně speciálních pedagogů by zánikem takových škol utrpěl celý vzdělávací systém. Za petiční výbor ředitelka pardubické základní školy Jana Smetanová.
Jana SMETANOVÁ, ředitelka pardubické základní školy:
V současné chvíli se ve školství hodně šetří. My máme ve třídách 25, 30 dětí. Mnoho dětí má vývojové poruchy učení a když do tohohle máme zařadit ještě žáka, který je mentálně retardovaný, nezvládne učivo té školy, tak se mu učitel nemůže věnovat tak, aby to bylo ku prospěchu všem dětem.
Klára BÍLÁ, redaktorka:
Ministerstvo školství nechce tyto školy rušit plošně, ale snížit v nich počet zdravých dětí, hlavně romských žáků, první náměstek ministra Jiří Nantl.
Jiří NANTL, první náměstek ministra:
My chceme dosáhnout toho, aby etnicita prokazatelně nehrála žádnou roli v tom, že ten žák je zařazen mimo základní vzdělávací směr.
Klára BÍLÁ, redaktorka:
Praktická škola na pražských Lužinách má zhruba 15 žáků, kteří nemají lehké mentální postižení. Přesto podle její ředitelky Věry Kozohorské speciální přístup potřebují.
Věra KOZOHORSKÁ, ředitelka:
Naše škola samozřejmě nemá problémy s tím, že bychom byli převážně romskou školou, ale máme tady děti s různými druhy a stupni zdravotního postižení, o kterých víme, že v běžných kolektivech budou selhávat, budou frustrované, nebudou moci navazovat kamarádské vztahy, a tak dále. Budou na okraji kolektivu těch tříd a to i za předpokladu, že jim bude zajištěn asistent pedagoga.
Klára BÍLÁ, redaktorka:
Plán strategie počítá s individuální podporou žáků, jenže podle odborníků by školy potřebovaly v tomto případě tisíce asistentů i kompenzačních pomůcek, na které školství nemá peníze. Děti by tak neměly odbornou péči.