Je březen 2005, budu maturovat. Sedím na vozíku ve svém novém bezbariérovém bytě a přemýšlím o tom, že bych si snad konečně mohla koupit počítač.
Můj vysněný počítač, který mi nikdy rodiče nechtěli nebo nemohli koupit. Ano, nevím kde a jaký, mám velmi omezené finance. Můj přítel též na vozíku tomu rozumí o trošku víc, ale také nikdy neměl vlastní počítač a tak vezmeme naše zatím našetřené peníze a jdeme, podle jednoho časopisu s reklamou na prodej počítačů s dovozem až domů, do obchodu.
Tak, počítač už je zprovozněn, ale pořád nám něco chybí, je to tiskárna a internet, internet je mnohem levnější, než tiskárna, a také důležitější, takže se jde zařídit internet.
Tak, a je to. A můžeme začít.To je nádhera, teď bych si mohla vybírat mezi počítači, a tolik informací bych si o nich mohla přečíst, už bych nemusela být tak neznalá a bezradná. Tak třeba příště. Zatím se s internetem teprve lehce oťukáváme. Čteme časopisy o počítačích a dozvídáme se, že existuje stahování hudby přes různé programy a jdeme to vyzkoušet. Také přijdou různé problémy a můj přítel hledá informace o zabezpečení počítače před viry, jeho nastavení, stahuje programy pro přehrávání hudby a spoustu dalších, které jsou na mě už příliš složité. Také si instalujeme ICQ a můžeme být v kontaktu s jinými lidmi, to je skvělé!
Teď máme internet už 4 měsíce a já mám po maturitě a hledám na internetu práci. Našla jsem ji, už jsem tam napsala email. Odepsali mi a já jim vyplňuji různé dotazníky, také životopis jim posílám a všechno přes email. Nakonec jim musím oskenovat ztp/p a další dokumenty a vytisknout, takže se jde koupit tiskárna. Na internetu jsme ji nehledali, bylo to moc rychlé, ale kamarád nám poradil. Zatím jsme se s internetem ještě tolik nesžili.
Volají mi poprvé z práce, je srpen 2005 a já už začínám pracovat a z domu, přes internet. Nemusím nikam dojíždět, bylo by to pro mě velmi obtížné. Bolela by mě mnohem více záda a měla bych problémy s chozením na wc, byla bych velmi unavená a velmi bych trpěla. Musím si nainstalovat Skype a další programy. Od teď je moje práce závislá na internetu a počítači.
Je srpen 2006. Můj přítel našel na internetu práci, kterou by mohl dělat doma a odesílat ji přes email. Je to výborné. Rok a půl pracoval a dojížděl do jedné firmy a už to dál nejde, bolí ho z toho kyčle, záda a měl kvůli tomu různé zdravotní problémy. On se chtěl dostat do kolektivu lidí, ale uznává, že za těchto podmínek to nejde a hledá jinou cestu. Je to přes rok, co máme internet a už se můj přítel hodně zdokonalil. Velmi ho zajímá počítač, různé programy a možnosti využívání např. bezdrátové techniky aj., pomocí internetu si vyhledává různé návody a odpovědi na otázky, které mu vznikají. Já samozřejmě jsem se také naučila vyhledávat mnoho informací, ale jiné než on. Brouzdám po stránkách, které se týkají lidského zdraví, psů a také hlavně různého zboží přes elektroniku, obchody s potřebami pro zvířata, oblečení, kuchyňské potřeby a většinou všechno nám dopraví až domů. Dále hledám co nejlepší sedačku do sprchy a nakonec jdu prodejnu se zdravotními pomůckami sama navštívit. Podle adresy si na internetu najdu cestu do prodejny, bezbariérový spoj, který mě tam zaveze, myslím tramvaj, autobus nebo trolejbus, popřípadě kudy pojedu s mým elektrickým vozíkem pěšky.
Je únor 2007. Můj přítel pracuje už 5 měsíců v nové práci a tedy z domu přes internet, proto si musel pořídit notebook, protože i já pracuji přes internet. Moje mamka se sourozenci mají už dva měsíce také počítač a internet a konečně nám vzdálenost 120 km mezi našimi bydlišti už tolik nevadí, protože se s nimi můžu bavit každý den na Skypu a také se s nimi můžu vidět při videohovorech. Já i můj přítel si bez internetu nedokážeme život už ani představit. Najednou se nám otevřel nový svět, svět odpovědí na naše otázky. Svět řešení našich problémů Pokud chceme, tak si můžeme zjistit hodně věcí a to z domu. Nemusíme nikam kvůli všemu jezdit a pokud vyjedeme, tak už skoro najisto a víme, co chceme, nebo co můžeme chtít, protože jsme si to mohli pomocí internetu zjistit, popřípadě se zeptat přes email. Přátele, se kterými se můžeme každý den bavit přes různé komunikační programy jsou pro nás velmi důležití, protože se z bytu tak často nedostaneme. Oba máme svalové postižení.