Pilotní screening odhaluje jednu plicní nemoc za druhou
Téměř třetina lidí, kteří dosud prošli kontrolou při pilotním screeningu, má chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Dalších 28 % jiné postižení plic, nejčastěji chronickou bronchitidu. Důvodem screeningu, při kterém praktičtí lékaři posílají svoje rizikové pacienty za plicními lékaři, je najít co nejvíce lidí, kteří mají CHOPN a nevědí o tom. Akci odstartovalo Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR a během dvou let chce docílit vyšetření 7 000 rizikových Čechů.
„Překvapilo nás, jak je číslo záchytu plicních nemocí vysoké. Normální plicní funkce mělo dosud jen 40 % vyšetřených,“ říká PhDr. Karel Hejduk z Národního screeningového centra ÚZIS.
Programem zatím prošlo 250 lidí, zapojilo se 66 ordinací praktických lékařů a 27 pneumologických ambulancí. Dosud se nechalo vyšetřit více mužů – 59 %, průměrný věk pacientů je 56 let.
Onemocnění CHOPN v Česku ročně stojí život 3 500 lidí. Fatálním následkům se lze přitom vyhnout včasným zahájením léčby a změnou životních návyků. Právě rychlé odhalení nemoci umožní efektivnější léčbu, což by mohlo zkvalitnit život nemocných a snížit úmrtnost na tuto plicní nemoc.
Podle zapojeného praktického lékaře MUDr. Norberta Krále ze Společnosti všeobecného lékařství (SVL) to v praxi funguje tak, že praktik vytipuje ve své kartotéce pacienty, kterým je 40–69 let, kouří průměrně jednu krabičku cigaret denně po dobu deseti let, zadýchávají se při klidné chůzi do schodů nebo při rychlejší chůzi po rovině. Ty pak pošle ke „spřátelenému“ plicnímu lékaři a ten je vyšetří na přítomnost CHOPN. Podle Hejduka každý zapojený plicní lékař úzce spolupracuje se 4–5 praktickými lékaři ve stejném kraji.
„Pacient, který splňuje kritéria, ale může oslovit plicního lékaře zapojeného do projektu přímo, dle místa svého bydliště. Tedy i v případě, že se jeho praktický lékař projektu neúčastní,“ vysvětluje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, který je zároveň odborným garantem projektu.
Do projektu se nejčastěji zapojují praktičtí lékaři z Prahy a Středočeského kraje, u plicních lékařů vévodí Praha, Jihočeský kraj a Vysočina. Seznam zapojených plicních lékařů zveřejnil ÚZIS na stránkách https://nsc.uzis.cz/zdraveplice/index.php?pg=zapojena-pracoviste. Národní screeningové centrum ÚZIS na něm spolupracuje s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností (ČPFS) a praktickými lékaři ze SVL.
„Když se podobný screening prováděl v Itálii, Dánsku nebo ve Velké Británii, našli naši kolegové CHOPN u 10–25 % účastníků,“ dodává doc. Koblížek. Ve světě se roční úmrtnost na CHOPN šplhá ke třem milionům. Největším nebezpečím pozdě diagnostikované CHOPN je akutní exacerbace (výrazné zhoršení příznaků), která je spojena se zvýšením rizika smrti či invalidity.
„Léčba exacerbace CHOPN je pro zdravotní systém velmi nákladná a stojí tisíce korun na pacienta. Zbytečně tak zatěžuje zdravotní systém, protože většině těchto příhod by se dalo vhodnou a včasnou léčbou předejít. Každá taková příhoda navíc snižuje plicní funkce konkrétního pacienta,“ doplňuje doc. Koblížek.
V současnosti se s CHOPN u plicních lékařů léčí přibližně 300 000 pacientů, více mužů než žen. Odborníci odhadují, že dalších přibližně 300 000 o své nemoci neví. Zpočátku se nemoc projevuje jako chronický kašel, lidé se zadýchávají, vykašlávají hleny a jsou unavení. V počátečních stadiích ji však lidé zaměňují za astma nebo její projevy ignorují. CHOPN mají z 80 % kuřáci.
Pilotní projekt, financovaný Evropským sociálním fondem (operačním programem Zaměstnanost), ověří, zda by mohl být tento screening v budoucnu zaveden v České republice celoplošně.
Markéta Pudilová