Stejnojmennou konferenci uspořádala 12. října v pražském Obecním domě divize Medical Services Mladé fronty a. s. ve spolupráci se společností DDeM. Patronem konference byla Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Obsahem konference byl pohled na aktuální stav legislativy ve zdravotnictví, dosavadní zkušenosti s nedávno přijatými zákony a navrhovanými novelami a diskuse nad jejich přínosy i nedostatky.
Za předsednickým stolem zasedli zástupci České advokátní komory, České lékařské komory (ČLK), Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), Parlamentu ČR, Oborové zdravotní pojišťovny (OZP), České lékařské společnosti (ČLS JEP) a pacientských organizací.
Reformu přinese změna financování
Úvodní slovo k nedávno přijaté legislativě pronesl předseda Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR MUDr. Boris Šťastný (ODS). "Včera jsem se vyjadřoval k výsledkům hospodaření zdravotních pojišťoven, jež vykázaly schodek 5 miliard korun, a současně k prohlášení ministra zdravotnictví, který situaci dával za vinu Všeobecné zdravotní pojišťovně. Tyto skutečnosti jsou úzce spojeny s otázkou, na kterou se zaměřuje tato konference, tedy zda nové zákony pomáhají českému zdravotnictví. V letošním roce jsme přijali několik zdravotnických zákonů, které ovšem nepokládám za reformu. Zákony o zdravotních službách a specifických zdravotních službách totiž neřeší ekonomiku českého zdravotnictví. Za reformu lze považovat jen změnu financování celého systému. Za klíčové v tomto považuji dílčí změnu zákona 48/2007, o veřejném zdravotním pojištění, která v § 13 definuje nadstandard. Uvedená změna přináší poprvé v historii našeho zdravotnictví možnost připlatit si za zdravotní péči," uvedl poslanec. Boris Šťastný zároveň prohlásil, že proces definování nadstandardů musí probíhat transparentně. Zásadní reformu podle něj přinese až komplexní změna systému zdravotního pojištění včetně možnosti zavedení doplňkového pojištění. Nedílnou podmínkou toho je umožnit konkurenci mezi pojišťovnami. "Uvedený schodek je podle mě mnohem vyšší a činí 10–15 miliard korun, neboť zdravotní pojišťovny už vyčerpaly své rezervy. Není dále možné, aby pojišťovny fungovaly jako průtokové ohřívače, které mohou jen využívat námi odváděnou ‚zdravotní daň‘ podle jasného zdravotněpojistného plánu a legislativy, jakou je úhradová vyhláška. Ministerstvo si nemůže stěžovat na deficit zdravotních pojišťoven, je-li samo tvůrcem této legislativy," upozornil poslanec. Nedojde-li k zásadní reformě financování zdravotních pojišťoven, bude se podle něj deficit prohlubovat a hrozí celková destabilizace zdravotnictví. Konference proběhla bez účasti Ministerstva zdravotnictví ČR. Jeho zástupci byli organizátorem opakovaně osloveni a požádáni o účast, nicméně jejich pracovní program jim neumožnil ani krátké vystoupení. Na mnohé otázky, které nastolil poslanec Šťastný a v diskusi pak i zástupci pacientů, lékařů a farmaceutického průmyslu, však nikdo jiný odpovědět nemohl.
Nová zdravotnická legislativa
Shrnutí nedávno přijaté i připravované zdravotnické legislativy přednesl JUDr. Pavel Zajíc z Advokátní kanceláře Kubica, Zajíc a partneři. Jedná se o klíčové zákony: č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Z připravovaných zákonů se pak jedná o: 1. zákon o zdravotních pojišťovnách (bude zahrnovat mimo jiné úpravy týkající se změny pojišťovny klientem, pravidla pro fungování, slučování a zánik ZP, sloučení ZP MV a VoZP a usnadnění náhledu pacientů do zdravotního účtu), 2. zákon o univerzitních nemocnicích (definuje je jako novou formu právnické osoby, upravuje kritéria pro udělení statutu, otázky kolem dozorčí a správní rady, zdůrazňuje neziskový charakter nemocnic atd.), 3. zákon o zdravotnických prostředcích (definuje pravidla vstupu, prodeje a používání zdravotnických prostředků v ČR, požadavky na jejich distribuci a manipulaci s nimi, umožňuje vstup nových technologií, upravuje úhradu ve smyslu "stejný efekt – stejná úhrada"), 4. zákon o hluku. V přípravě jsou též novely zákona o regulaci reklamy (zahrnuje zákaz soutěží, loterií a her, upravuje sponzoring, reguluje návštěvy reprezentantů v ordinacích lékařů a navyšuje sankce), zákona o léčivech (zaměřuje se na sledování a vyhodnocování nežádoucích účinků léků, zamezení vstupu padělků na český trh, množstevní omezení výdeje zneužívaných léků, weby lékáren se zásilkovým výdejem, vymezuje pravidla zamezující reexportu léků atd.), zákona o nelékařských zdravotnických povoláních (poskytuje více kompetencí nelékařským pracovníkům, ruší odborný dohled) a transplantačního zákona (umožňuje darování orgánů i cizinci, poskytuje možnosti motivace k dárcovství – příspěvky, ušlý zisk). Jak změny ve zdravotnické legislativě vnímají zdravotní pojišťovny, nastínil v další přednášce generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Ing. Ladislav Friedrich, CSc.
Dopady zákonů na lékaře a farmafirmy
O dopadech nových zákonů na lékaře a české zdravotnictví referoval viceprezident ČLK MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph. D. Věnoval se jednak problematickým otázkám kolem specializačního vzdělávání, jednak sporným bodům v zákoně o zdravotních službách, jako je definice lege artis, informování pacienta, souhlas rodičů s výkony u nezletilého pacienta, institut dříve vyslovených přání, otázka povinné mlčenlivosti, oprávnění k poskytování zdravotních služeb či výše sankcí vyplývajících ze zákona. MUDr. Mrozek poukázal také na problémy související s plněním vyhlášky o personálním vybavení zdravotnických zařízení a vyhlášky o hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. Možnostem regulace vztahu mezi lékařem a farmaceutickou firmou se věnoval člen předsednictva ČLS JEP a přednosta 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA. Konstatoval, že uvedené vztahy je třeba regulovat zejména z důvodu ochrany pacienta, ideálně kvalitní informační politikou. "Naším cílem by měl být maximálně informovaný pacient," řekl profesor Svačina. Naopak regulace zákonem a excesivní evidence státem vedoucí až ke "zdravotní policii" podle něj není vhodná a může mít negativní dopad na vzdělávání i vědeckou činnost lékařů. "Marketing a provize existují ve všech oblastech a je vyloučené, že by se vyhnuly medicíně. Zákaz reklamy na léky v době, kdy pacient rozhoduje v medicíně o všem, považuji za nesmyslný," zdůraznil Štěpán Svačina. Jaké jsou přínosy a negativa připravovaného zpřísnění regulace farmaceutických firem, nastínil výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvořáček. Věnoval se zejména problematickým paragrafům v novele zákona o léčivech (jako je § 77 týkající se reexportu léčivých přípravků či § 64 upravující propouštění léčivých přípravků po změně registrace) a konceptu výše pokut. Dále vyslovil dílčí výhrady k novele zákona o regulaci reklamy týkající se poskytování vzorků léčivých přípravků, omezení návštěv reprezentantů u lékařů a provádění neintervenčních poregistračních studií. Poslanec Šťastný k tématu zákazu návštěv farmaceutických reprezentantů u lékařů v pracovní době uvedl, že je to stejné, jako by ministr zemědělství zakazoval pekařům stýkat se se svými subdodavateli v pracovní době, a že tento návrh považuje za nesmysl, bude proti němu tudíž ve sněmovně bojovat.
Panelová diskuse
Odborníci a představitelé pacientských organizací se dále v panelové diskusi vyjádřili k otázkám korupčního jednání a k tomu, zda změna legislativy přispěje ke zvýšení transparentnosti ve zdravotnictví. Jana Petrenko z Koalice pro zdraví vyjádřila nevoli nad tím, že při návštěvě lékaře, ke kterému se dostala až "z protekce", obdržela papír, na němž byla vyzvána k poskytnutí dobrovolného sponzorského daru. "Nemusela jsem ho dát, ale říkala jsem si, že bych se k němu příště nemusela dostat. Povolení sponzorských darů tak pokládám za šikovnou legalizaci korupce," postěžovala si. MUDr. Jana Vojtíšková ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP se vyslovila ve prospěch vzdělávání lékařů farmaceutickými firmami a proti navrhované regulaci návštěv reprezentantů v ordinacích lékařů. "Ze sdělení mých kolegů vím, že mnozí návštěvu reprezentantů vítají, neboť nemají čas vše sledovat nebo nemají prostředky na to, aby se účastnili zahraničních kongresů. Měla by to být záležitost lékaře, jak si zorganizuje čas, a nemělo by se mu direktivně přikazovat, kdy smí zástupce firem přijímat," dodala Jana Vojtíšková.
K přínosu vzdělávání pacientů zástupci farmaceutických firem se vyjádřil prezident Unie Roska Karel Hrkal. "Uvítali bychom, kdyby se firmy mohly při našich akcích prezentovat a pacienti by se tak dozvěděli o moderní léčbě. Současná legislativa to však neumožňuje." Jak ale v závěru uvedl MUDr. Mrozek, Česká lékařská komora "je otevřena spolupráci při tvorbě nových zákonů, nicméně o některých se dozvídá až z tisku, aniž by její zástupci byli přizváni k připomínkovému řízení". Celá konference se nesla v tvořivém duchu, kdy se rozproudila živá debata k tématům, která účastníci konference hodnotili jako velmi zajímavá a vyžadující širší diskusi ve zdravotnické obci. Se závěry konference seznámíme zástupce MZ ČR i Státního ústavu pro kontrolu léčiv a o jejich reakcích budeme čtenáře informovat.
Foto: Výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvořáček.
Foto: Leoš Chodura