"Sestra je osoba, která získala absolvováním vzdělávacího programu kvalifikaci k výkonu povolání sestry ve všeobecné ošetřovatelské péči, registraci či zákonnou licenci na výkon praxe" (Závodná, 2005, s. 32).
Profese sestry je společensky akceptována a hodnocena relativně vysoko jako důležitá součást zdravotní péče. Sestra ve společnosti představuje určitý model, svým rozhledem, praktickým působením, odbornými vědomostmi a lidskou ochotou jednu z nejdůležitějších součástí sociálního prostředí (Farkašová a kol., 2009).
Nařízení vlády SR č. 296/2010 Z. z. z 9. června 2010 ustanovuje: odbornou způsobilost k výkonu odborných pracovních činností, specializovaných pracovních činností a certifikovaných pracovních činností v jednotlivých zdravotnických povoláních, způsoby dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků, soustavu specializačních oborů a soustavu certifikovaných pracovních činností. Kromě odborné způsobilosti se profese sestry musí vyznačovat: souborem vědomostí, schopností a zručností, komunikativní a sociálně-interakční způsobilostí, intrapersonální a interpersonální způsobilostí, smyslem pro službu veřejnosti, etickým přístupem, oddaností k práci a pacientům, přijímáním zodpovědnosti za výkon ošetřovatelských činností a za existující soubor výkonových standardů, autonomií rozhodnutí ve vybraných oblastech vlastní pracovní činnosti, apl ikací výsledků výzkumu a teorie v praxi, způsobilostí permanentně hodnotit (zpětnou vazbou, reflexí a analýzou) svoji práci, důvěrou jednotlivých pracovníků v profesi a pracovníků v týmu (Závodná, 2005).
Role sestry
Role je vlastně očekávané chování jedince, které souvisí s jeho určitým postavením ve společnosti. Každá profese ve své roli zaujímá určitou pozici, tzn. místo ve společnosti a v sociálním systému, ve kterém působí. Role sestry jsou určené objektivními danostmi společnosti a jsou historicky podmíněné.
Roli sestry charakterizují tyto znaky: sestra při své práci vychází z potřeb nemocného a pochopení jeho problémů, má schopnost zabezpečit pacientovi pocit jistoty, je emocionálně neutrální, tedy schopná svoji emocionalitu vždy podřídit racionální kontrole (Farkašová a kol., 2009).
Současný rozvoj ošetřovatelství a jeho zaměření mění i roli sestry. Sestra se stává rovnocennou členkou týmu, schopnou v oblasti své činnosti samostatně pracovat.
V současnosti sestra nejčastěji plní tyto role: Sestra – ošetřovatelka: Cílem sestry v této roli je přinášet poznání o tom, co je důležité, a poskytovat oporu. Podporuje klienta anebo pacienta svými postoji a činnostmi, kterými projevuje zájem o jeho dobro a jeho uznání jako osoby.
Sestra – komunikátorka/pomocník: Komunikace formuje vztahy mezi sestrami a pacienty, mezi sestrami navzájem a mezi sestrami a podpůrnými osobami.
Sestra – učitelka: Proces výuky tvoří čtyři složky – posuzování, plánování, realizace a vyhodnocení.
Sestra – poradkyně: Poradenství je proces, který pacientovi pomáhá rozpoznat stresové, psychické či sociální problémy a vyrovnat se s nimi, rozvíjet lepší mezilidské vztahy a růst osobnosti, poskytování citové, intelektové a psychologické podpory.
Sestra – advokátka: Obhajuje práva pacientů. Sestra – nositelka změn: Podněcuje změny anebo pomáhá jiným změny dělat.
Sestra – lídr: Pomáhá pacientovi dosáhnout cíle směřujíc ke zlepšení jeho blaha.
Sestra – manažerka: Sestra je manažerkou ošetřovatelské péče.
Sestra – výzkumník: Tato role předpokládá přiměřené vzdělání, možnosti a potenciál pro výzkumnou činnost v oblasti ošetřovatelství (Kozierová, Erbová, Olivieriová, 2004).
Postavení sestry v zařízení pro seniory
Poskytování zdravotně-ošetřovatelské péče je upraveno v § 22 zákona NR SR č. 448/2008 Z. z., o sociálnych službách. Objem zdravotních – ošetřovatelských výkonů, které pro zařízení sociálních služeb určuje Vyhláška č. 109/2009 Z. z. je však nedostatečný. Jaké služby budou klientovi v zařízeních poskytovány, je určeno na základě zařazení do stupně závislosti fyzické osoby na pomoci jiné fyzické osoby na základě dosažení bodů a určení rozsahu závislosti. Ošetřovatelská péče se zaměřuje na základní potřeby, na udržení soběstačnosti a nezávislosti pacienta při běžných denních činnostech, na prevenci komplikací a na podporu jeho psychické, fyzické a sociální pohody. Ošetřovatelská péče je nepřetržitá – 24 hodin denně. Poskytuje ji tým zdravotnických pracovníků, který tvoří sestry a ošetřovatelky.
Nejčastějšími chronickými onemocněními v zařízeních pro seniory jsou kardiovaskulární onemocnění, onemocnění pohybového aparátu, trávicího systému a změny v činnosti vylučovacího systému, demence, změny ve smyslovém vnímání. Následkem stařeckých změn a omezení souvisejících s chorobami je často narušena schopnost vykonávat běžné aktivity denního života. Rozhodujícím faktorem je míra omezení pohyblivosti, která způsobuje částečnou anebo úplnou ztrátu soběstačnosti.
Prostředkem, který kladně ovlivňuje zdraví a pracovní výkonnost sestry, je optimální fyzická zátěž. Pokud je však fyzická zátěž nadměrná, může vážně poškodit zdraví sestry a snížit její pracovní výkonnost. Práce s bezwww. vládným a imobilním klientem je fyzicky velmi namáhavá. Sestry zvedají klienty bez technického zařízení. S přetížeností a dlouhotrvajícím stresem úzce souvisí syndrom vyhoření. Jde o úplné fyzické a psychické vyčerpání. Zapříčiňuje únavu, inaktivitu, deprese a negativní postoj k pracovnímu prostředí, kolegům, jakož i k sobě samému. Klienti často trpí chronickými bolestmi. Jejich psychický stav je poznamenaný nemocí a věkem. Sestry při péči o klienty musejí vynaložit velké fyzické a psychické úsilí. Při pomalém postupujícím zlepšení jejich stavu mohou pociťovat monotónnost a malou úspěšnost vynaloženého úsilí. Velký podíl činností, které se týkají sebeobsluhy klienta, může u sester vyvolat pocit nízké odbornosti a ztrátu dosavadních vědomostí a znalostí. Fyzická únava, spolu s malou odezvou na ošetřovatelskou péči, snižuje motivaci sester zvyšovat svoji kvalifikaci a soustavně se vzdělávat. Často je podceňována psychická zátěž, která je kladená na sestry v sociálním zařízení. Klienti trpí depresemi, sociální izolací a apatií. Sestry pracují s klienty v pokročilém stadiu demence, kteří jsou nepokojní a agresivní. Hrozí riziko úrazu, vyžadují přítomnost sestry. Je těžké navázat s nimi komunikaci, ošetřovatelské výkony zabírají mnohem více času, je u nich nutná neustálá kontrola. Pouze sestra ví, kolik trpělivosti a sebeovládání potřebuje na ošetření těchto klientů.
Klienti jsou náročnější, vyžadují stále větší pozornost, ale sami někdy pozapomínají, že i oni mají povinnosti vůči personálu. Na sestry se velmi často obracejí příbuzní klientů. V rozhovoru s nimi musí opatrně volit slova, být asertivní a komunikovat klidně. Stává se, že je sestra svědkem různých hádek a nepříjemných rozhovorů. Někdy je i ona terčem zloby ze strany rozčíleného klienta anebo ze strany příbuzného. Sestry však většinou zvládnou situaci a uklidní klienta anebo příbuzného. Je velmi důležité poskytovat nejen péči, ale vidět smysl a opodstatnění v tom, co vykonáváme. Péče o klienta je náročná. Její realizace vyžaduje zralou osobnost, jakož i využití individuálního přístupu ke klientovi. Obtížná situace nastává, pokud je nutné oznámit úmrtí klienta příbuzným. Často se mezi sestrou a klientem vybuduje vztah. I když to není profesionální, nelze se tomu v některých případech vyhnout. Klienti v zařízení žijí i několik let.
Literatura
FARKAŠOVÁ, D. a kol. Ošetrovateľstvo – teória. 3. vyd. Martin: Osveta, 2009. 244 s. ISBN 978-80-8063-322-6. KOZIEROVÁ, B.; ERBOVÁ, G.; OLIVIEROVÁ, R. Ošetrovateľstvo 1, 2. Martin: Osveta, 2004. 1474 s. ISBN 80-2170528-0.
Nariadenie vlády č. 296/2010 Z. z. z 9. júna 2010, o odbornej spôsobilosti na výkon zdravotníckeho povolania, spôsobe ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov, sústave špecializačných odborov a sústave certifikovaných pracovných činností.
ZÁVODNÁ, V. Pedagogika v ošetrovateľstve. 2. vyd. Martin: Osveta, 2005. 117 s. ISBN 13 978-80-8063-193-2.
Souhrn Sesterské povolání klade vysoké nároky na sestru a její osobnost. Nestačí, aby sestra věděla, jaká je, důležité je, aby byla taková, jaká má být, jakou ji potřebuje starý člověk. Sestry, aby mohly poskytovat ošetřovatelskou péči, musejí mít vědomosti, zručnosti, schopnosti, pocit zodpovědnosti a vztah k lidem. Práce sestry je velmi důležitá, ale přitom psychicky i fyzicky velice náročná. Každým dnem jsou na sestry kladeny větší požadavky, přibývá množství administrativy, a to nemluvě o zodpovědnosti a náročnosti práce v souvislosti s ošetřováním klientů. Klíčová slova: sestra, zařízení pro seniory, role sestry
O autorovi: Bc. Anna Dlugošová1, Mgr. Ľubomíra Tkáčová2 vedoucí sestra, Zariadenie pre seniorov Michalovce1, FZaSP TU Michalovce2