I když je zaměstnávání postižených v současnosti jedinou formou sociálního podnikání, kterou podporuje stát, ani firmy z tohoto sektoru nemají na růžích ustláno.
Změna zákona platná od loňského ledna sice odbourala zneužívání podpory firmami, které postižené zaměstnávaly jen naoko, ale zároveň s tímto zlepšením přinesla nový problém.
Podpora se totiž nevztahuje na nejlehčí formu postižení. Firmy, které takové lidi už zaměstnávají, je tak budou muset v rámci dvouletého přechodného období propustit. "Abychom udrželi statut družstva invalidů, některé pracovníky postupně propouštíme. Osoby zdravotně znevýhodněné, které nepobírají plný nebo částečný invalidní důchod, již nebudou při zaměstnávání podporovány," popisuje současné dění Eva Samcová, předsedkyně výrobního družstva invalidů Dita v Táboře, které má více než padesátiletou tradici od roku 1956. V současnosti zaměstnává na 240 pracovníků, z toho více než 60 procent s různou mírou postižení.
Mezi firmy zaměstnávající postižené, kterým se daří naopak postupně rozrůstat a zvyšovat počet pracovníků, patří družstvo invalidů Ergotep. Postižení jsou nejenom jeho zakladatelé, ale také 97 procent z jeho 105 zaměstnanců. Firma například provozuje e-shopy pro český i zahraniční trh, poskytuje bankovní a poštovní služby, mimo jiné převádí složenky do elektronické podoby, nabízí IT služby, logistiku a další. Své zkušenosti předávají dalším firmám v rámci školicího centra. "Chceme účastníkům kurzů představit, čím se Ergotep dokázal odlišit od ostatních sociálních firem. Jde především o změnu pohledu na práci postižených. Nemusejí jen vyrábět rukodělné výrobky či kompletovat zboží, s tím jsme v Ergotepu také začínali. Postupem času jsme se naučili využívat internetové prostředí pro marketingové a obchodní aktivity. Proto dnes například dokážeme provozovat internetové obchody společností Tescoma, Vileda či Dřevovýroba Otradov. Chceme ostatním sociálním firmám ukázat, kam lze jejich podnikání posunout," říká ředitel Ergotepu Petr Herynek.
Další firmy zaměstnávající postižené využívají podpory nadací. Několik chráněných dílen se například loni zapojilo do projektu Nadace OKD s názvem Zážitky bez bariér. Na hudebních festivalech utržily při prodeji svého zboží vyráběného handicapovanými lidmi 155 230 korun. "Pro sociální podnikání je doba nesmírně náročná, vítáme proto každou vydělanou tisícikorunu," pochvaluje si Petr Světlík, šéf sociální firmy Chrpa, která v Krnově vyrábí například bytové doplňky nebo suvenýry.
Foto: POSTIŽENÍ PŘES PALUBU. Poté, co stát změnil zákon, přestaly firmy zaměstnávající postižené dostávat dotace na zdravotně nevýhodněné pracovníky, kteří nepobírají plný nebo částečný invalidní důchod. I družstvo Dita Tábor tak musí propouštět.