Praha představila mapu přístupnosti budov a veřejných prostor

Projekt si na pražské radnici vzali pod patronát náměstek primátorky pro dopravu a sport Petr Dolínek, radní pro školství a evropské fondy (dříve i sociální věci) Irena Ropková, předseda výboru pro výchovu a vzdělávání (dříve také sociální politiku) Patrik Nacher a Komise Rady hl. m. Prahy pro Prahu bezbariérovou a otevřenou. Ke spolupráci byla přizvána Pražská organizace vozíčkářů, která vytvořila metodiku pro mapování budov a této činnosti se dlouhodobě věnuje, a Sekce prostorových informací Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Výsledkem jejich spolupráce je mapa, která tzv. semaforovým způsobem (zelená, oranžová, červená) kategorizuje jednotlivé objekty na přístupné, částečně přístupné a nepřístupné.

„Vytvoření mapy chápu jako další splátku dluhu hendikepovaným, ale třeba i rodinám s kočárky, kterým při pohybu po Praze stále ještě brání spousta bariér, i když se je daří třeba ve veřejné dopravě postupně odstraňovat. Je třeba si uvědomit, že tento projekt musí být komplexní a dlouhodobý, protože Praha se neustále mění a vyvíjí. Stejně se musí doplňovat a aktualizovat i tato mapa,“ uvedl Petr Dolínek.

Praha v první fázi nechala zmapovat oblast Pražské památkové rezervace, kde bylo zmapováno zatím 150 budov a veřejných prostor (úřady, památky, parky atd.). „Každý zmapovaný objekt je označen doplňujícími piktogramy a popisem, takže zájemce najde přesné informace o tom, jaká úskalí zde na něj čekají. Mapa nabízí možnost vyhledávání dle typu objektu či lokality a možnost filtrace,“ vysvětlil tiskový mluvčí IPR Adam Švejda.

Vedle mapování, které zadalo hlavní město, využily nabídku k zapojení i mnohé městské části, které mohou už druhým rokem od Magistrátu hl. m. Prahy čerpat dotace na mapování (až 50 tis. Kč ročně), a mapují objekty na svém území. Celkem tak v současné době mapa obsahuje 297 zmapovaných objektů.

„Odezvu městských částí považuji obecně za velmi dobrou, i když v přístupu jsou rozdíly. Věřím, že ty městské části, které zatím zaostávají, budou chtít rychle dohnat ostatní a k mapování se připojí. Důležité také je, aby se mapování řídilo jednotnou metodikou a prováděli jej skutečně profesionální mapovači, kterými disponuje Pražská organizace vozíčkářů. V opačném případě mají totiž výsledná data rozdílnou kvalitu a relevanci, což je škoda,“ řekla radní Ropková.

Důležitost správného mapování vysvětlila koordinátorka projektu Přes bariéry Pražské organizace vozíčkářů Marie Málková. „Při mapování podmínek přístupnosti budov je třeba skloubit odborné znalosti a uživatelské zkušenosti: je třeba pochopit provoz a funkce v konkrétní a mnohdy složité budově, její členění a propojení vertikálními a horizontálními komunikacemi, sledovat rozmístění hygienického zázemí a současně hledat i možnosti řešení úprav a odstraňování bariér. Zaznamenaná měření a poznámky z práce v terénu je pak třeba pečlivě vyhodnotit a nastává neméně důležitá práce - objekt zařadit podle kritérií do příslušné kategorie a vypracovat uživatelský popis podmínek přístupnosti,“ uvedla Málková.

Mapa je veřejnosti přístupná na adrese www.mapapristupnosti.cz a je optimalizovaná i pro tablety a mobilní telefony. Podle předsedy výboru Patrika Nachera je nyní klíčové, aby se projekt správně vyvíjel do budoucna. „Jsem nesmírně rád, že se podařilo projekt dotáhnout a my dnes můžeme prezentovat unikátní mapu Prahy z pohledu přístupnosti pro lidi s omezenou schopností pohybu. Nicméně je to jen první fáze projektu a první vrstva informací. Dále nás čeká mapování zastávek, dalších prostor a budov, přechodů a doporučených tras, oslovení soukromých společností jako jsou banky, lékárny apod.,“ uvedl Nacher.

V budoucnu by se mapa měla aktualizovat jak prostorově, tedy bude zmapováno větší území, tak i z hlediska vrstev. Zmapována by měla být třeba přístupnost autobusových zastávek, osloveny budou také soukromé subjekty. V plánu je i vytvoření doporučených historických tras či anglické mutace stránek.

Magistrát hl. m. Prahy