Prestižní setkání v New Yorku představilo globální trendy v dárcovství. Česko reprezentovala Asociace veřejně prospěšných organizací ČR

Její prezident Marek Šedivý při této příležitosti navštívil také sídlo Fordovy nadace na Manhattanu, která po sametové revoluci štědře podporovala rozvoj nově vznikajícího neziskového sektoru v České republice.

Zkušenosti amerického nevládního sektoru s dárcovstvím jsou podle Šedivého nenahraditelné, protože se opírají o kvalitní a dlouhodobě sbíraná data a předznamenávají trendy, které dříve či později dorazí i na evropský kontinent.

„V globálním měřítku se mění chování dárců. Zatímco jejich počty klesají, suma darů se v posledních letech výrazně nemění nebo jen mírně roste. Tento trend vnímám jako negativní, pozorujeme ho navíc i v evropském prostředí. Současně byly v New Yorku představeny výzkumy, které potvrzují rostoucí ochotu lidí přispívat spíše přímo konkrétnímu člověku než organizaci. Například v Mexiku studovali chování lidí na ulici; 82 % respondentů raději věnovalo peníze přímo staré žebračce, jen 22 % oslovených by podpořilo charitativní organizaci pečující o seniory,“ shrnuje zajímavé výstupy kolegů ze zahraničí Marek Šedivý.

V USA snížilo mezi lety 2000 až 2016 podporu neziskovým organizacím 20 milionů domácností.

Za další zajímavý poznatek považuje Šedivý stále nižší afiliaci lidí k církvím a celkové narušení důvěry k institucím ze strany potenciálních dárců. 

„Toto tvrzení platí například pro Spojené státy, ale také pro Německo nebo Nizozemí. Ani tento trend není pro rozvoj soukromého dárcovství dobrou zprávou. Do budoucna může blokovat rozvoj potřebných sociálních služeb, které leží z velké části právě na bedrech nevládního sektoru,“ doplňuje Šedivý.

Účastníci newyorské konference debatovali také o způsobech, jak co nejúčelněji dárce oslovovat. Stále častěji se uplatňuje segmentace dárců v populaci podle data narození. Ukazuje se, že každá generace od tzv. boomerů po generaci X nebo mileniály, má jiné preference a potřeby. Stále častěji se při práci charitativních organizací uplatňuje také umělá inteligence.

Úplně novým trendem je v USA tzv. „collective giving“, tedy kolektivní darování, jehož četnost se v posledních dvou dekádách ztrojnásobila. Jde o filantropické aktivity menších komunit lidí, kteří se na pravidelné bázi potkávají, skládají své finanční příspěvky a společně rozhodují, do jaké aktivity nebo na jaký účel je věnují.

„Český dárce je zatím spíše konzervativní. Ochotu lidí a firem darovat na veřejně prospěšné účely se daří v Česku udržovat na stejné úrovni navzdory ekonomicky obtížným rokům, mimo jiné i daňovou motivací. Právě o jejím účelném nastavení a trvalém zakotvení do zákona vedeme v současnosti debatu s ministerstvem financí,“ zakončuje Šedivý.

Lucie Holubová Krajcová