Budík zvoní, kotě po mně skáče. Převalím se na bok a chystám se zvednout své dystrofické tělo. Zaberu, setina vteřiny a vím, že dnes to bude kaskadérský kousek. Místo do sedu, hezky z postele prdelí napřed. Elegantně sklouznu do šikmého kleku. Jedna ruka mi uvízne na posteli a zubama se zakousnu do matrace, abych se nedostala do pozice “úplně v prdeli”. Prstíčkem nahmatám mobil a podaří se mi otevřít kontakty – hurá!
Program kochleárních implantací u dětí v České republice vznikl na Klinice ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol v roce 1993, rok po implantaci prvního českého dítěte v Hannoveru prof. Dr. Dr. Ernestem Lenhardtem. Po celých 20 let bylo Centrum kochleárních implantací jediným specializovaným centrem pro děti v České republice a zavedlo sluchovou neuroprotézu více než 500 pacientům s vrozenou či získanou ztrátou sluchu v důsledku postižení jemných struktur vnitřního ucha. Díky implantátu byl těmto pacientům navrácen sluch, naučili se mluvit, získali možnost vzdělání na běžných školách a snadněji se zařadili do společnosti.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) využívá dušičkového období k tomu, aby informovala, kdo má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, na jak dlouho a za splnění jakých podmínek. Pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení se totiž setkávají s nejasnostmi a mýty, které se týkají vdovských a vdoveckých důchodů.
Zástupci pacientských a rodičovských organizací sdružených v Misi pro duševní zdraví diskutovali s představiteli Ministerstva zdravotnictví ČR o připravované reformě psychiatrické péče.
Na slavnostním vyhlášení v prostorách Staroměstské radnice byly 23. října již potřetí rozdány tituly Zaměstnanec roku osobám se zdravotním postižením z chráněného i běžného trhu práce. V tvrdé konkurenci 39 finalistů ve dvou kategoriích si letos ocenění odnesli paní Magda Majo ze společnosti Siemens, nominovaná v kategorii běžného trhu práce, a pan Josef Fučík z občanského sdružení Život bez bariér za chráněný trh práce.
Mezi nejohroženější skupiny na trhu práce patří zdravotně postižení a lidé nad padesát let. Jejich uplatnění bývá často problematické. K tomu, aby se trend nezaměstnanosti postižených nebo padesátníků změnil, slouží mimo jiné projekty ministerstva práce a sociálních věcí financované z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
Nejprve se zdálo, že lidé odkázaní na invalidní vozík se už nesvezou s vlaky RegioJet jako dosud. Majitel RegioJetu Radim Jančura totiž oznámil, že od 1. listopadu 2013 ukončí dopravu imobilních cestujících. Poté, co předseda NRZP ČR Václav Krása v otevřeném dopise Jančurovi, předsedovi vlády a ministru dopravy označil toto rozhodnutí za diskriminační a poručující mezinárodní normy, zařadil RegioJet zpátečku. Vozíčkáře vozit bude, ale místo předražených služeb Českých drah, které zajišťovaly speciální zvedací plošiny, jim bude pomáhat do vlaku vlastními silami.
Pokud má kandidát do Poslanecké sněmovny zdravotní postižení, není to samozřejmě zárukou, že v případě zvolení bude dobře hájit právě zájmy osob se zdravotním postižením. Nicméně osobní znalost jejich problémů nemůže být na škodu. Proto jsme se zajímali, zda jsou mezi kandidáty také osobnosti se zdravotním postižením. A položili jsme jim stejné čtyři otázky.
Znáte ve vašem okolí osoby s hluchoslepotou? A víte, že jednou, v budoucnu nebude na blízku nikdo z rodiny, kdo by je opatroval, ošetřoval a věnoval se jim? Ať chceme, nebo nechceme, budou potřebovat pomoc jiných. Budou odkázáni na péči státu. V současné době v našem státě neexistuje zařízení, které by lidem s postižením zraku a současně sluchu poskytovalo odpovídající služby. Záblesk – sdružené rodičů a přátel hluchoslepých dětí jako jediné v České republice již od svého založení (2001) vyvíjí aktivity k vybudování Domova pro hluchoslepé.
Zaměřit pozornost na péči o duševní zdraví. Informační kampaň Není síť jako síť zahájily happeningy, které se uskutečnily na náměstí v Chebu a Sokolově při příležitosti Světového dne duševního zdraví. Ten si připomínáme v říjnu.