Řada typů rakoviny se mění v dlouhodobě zvladatelné chronické onemocnění

Počátkem devadesátých let 20. století se o rakovině hovořilo s hrůzou a šeptem. Onkologická diagnóza se spojovala s předzvěstí brzké smrti a zároveň znamenala určité stigma. V arzenálu lékařů byla (kromě dodnes široce užívaného chirurgického řešení) chemoterapie s výraznými nežádoucími účinky a nepříliš cílené ozařování. Vyhlídky pacienta s rakovinou odhalenou v pozdějších fázích však nebyly dobré.

O 25 let později vypadá situace o dost jinak. Značná část nádorových chorob odhalených v časných stadiích je zcela vyléčitelná. Vysokou rychlostí přibývá nových převratných léčiv.

„Rok 2017 byl z hlediska počtu nových léků výjimečný. Schválením prošly například léky na akutní lymfoblastickou leukémii, určité formy nádorů prsu, kolorektálního karcinomu nebo nádorů jater. V případě karcinomu jater se objevil první převratný přípravek po několika letech,“ uvádí Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

K léčbě karcinomu jater byly podle něj nově indikovány i již dříve existující přípravky, původně určené pro léčbu jiných typů nádorů.

Pacienti žijí déle – proto jich přibývá

Z některých typů rakoviny se díky lepší léčbě stává v podstatě chronické onemocnění, s nímž pacient žije i dlouhá desetiletí. Stejně jako s astmatem, diabetem nebo srdečním onemocněním. Zdánlivě paradoxním, ale logickým důsledkem je nárůst počtu onkologických pacientů. 

Pacientů v populaci dál přibývá i kvůli lepší diagnostice – přijde se i na nádory, které by dříve zůstaly  nepovšimnuty – a kvůli stárnutí populace, protože se více lidí „dožije svého nádoru“. Riziko vzniku rakoviny totiž roste s věkem. Lze usuzovat i na vlivy vnějšího prostředí.

„Především ale klesá mortalita a mnohem víc lidí se každoročně dozví, že mají rakovinu, než kolik jich na tuto nemoc zemře,“ shrnuje situaci Jakub Dvořáček.

Pohled na léčbu se podle jeho slov mění opravdu dramaticky. „Důkazem pokroku je například to, že byl nedávno poprvé schválen lék na nádory definované jejich genetickou povahou, nikoliv tím, který orgán v těle zasahují,“ informoval.

U kterých typů rakoviny nejvíc prodlužuje život pacientů léčba:
metastatický karcinom ledvin, karcinom prsu, kolorektální karcinom, maligní melanom

Kde hodně pomáhá skrínink:
karcinom prsu, kolorektální karcinom, karcinom děložního čípku

Naproti tomu u pacientů s rakovinou slinivky či žlučníku se medicíně zatím nedaří vyhlídky pacientů výrazněji zlepšit. Na rakovinu slinivky v roce 2011 zemřel i zakladatel společnosti Apple Steve Jobs.

Jednou z nejslibnějších oblastí současné onkologie je takzvaná imunoterapie, která pracuje s vlastním imunitním systémem pacienta a pomáhá mu nádorové bujení překonat. Imunoterapie mnohdy zajistí dlouhodobé přežití pacienta. Úspěšně se využívá v léčbě maligního melanomu, představuje velkou naději i pro pacienty s nádorem plic a močového měchýře, které jsou špatně léčitelné.

„V budoucnu imunoterapie pravděpodobně pronikne do dalších oblastí a bude se kombinovat s dalšími technologiemi. V současnosti je ve vývoji přes 240 molekul pro imunoterapii v onkologii,“ dodal Dvořáček.

Nemocným pomáhají pacientské organizace

Jak se řada onkologických nemocí přibližuje definici chronického onemocnění a přibývá dlouhodobě přežívajících pacientů, roste v ČR zvolna i počet lidí dlouhodobě aktivních v „onkologických“ pacientských organizacích.

Příkladem takového člověka je paní Eva Vrkoslavová ze severních Čech, které byl diagnostikován karcinom prsu již před dlouhými 17 lety.

„V době mé diagnózy již byla onkologickou pacientkou moje maminka.  Ta věděla o regionálně působící organizaci AMA, tak jsme do ní začaly obě docházet,“ říká.

Nedlouho poté se paní Eva stala předsedkyní AMA. Organizace pořádá rekondiční pobyty, výlety a sportovní akce, má řadu užitečných projektů. Například projekt „Podej mi ruku, já tě podržím“ – v jeho rámci AMA prostřednictvím sociální poradkyně nabízí bezplatné poradenství pacientům a jejich rodinám. Za rok projekt pomůže 600 lidem. Dále provádí třeba osvětu o samovyšetření prsu na školách.

„Malé pacientské organizace zůstanou vždy potřebné. Tvoří totiž síť nezbytnou v regionech, pomáhají konkrétním jednotlivým rodinám,“ myslí si Eva Vrkoslavová.

Počet onkologických pacientů

Počet pacientů s vykázanou onkologickou diagnózou, kteří jsou pojištěnci největší české zdravotní pojišťovny VZP (zhruba 56 procent všech pojištěnců). Údaj za rok 2017 je předběžný.

Jan Typlt