Zvyšování spoluúčasti na lécích a zdravotnických prostředích vede k tomu, že handicapovaní řeší, zda si koupit jídlo, nebo si nechat peníze na lék, varuje předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. "Jediný smysl vládních opatření je uspořit, a nikdo už neanalyzuje jejich dopady," řekl on-line deníku Týden.cz.
Zvyšování spoluúčasti na lécích a zdravotnických prostředích vede k tomu, že handicapovaní řeší, zda si koupit jídlo, nebo si nechat peníze na lék, varuje předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. "Jediný smysl vládních opatření je uspořit, a nikdo už neanalyzuje jejich dopady," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ.
Pokusili jste se vyhodnotit dopady vládních reforem na zdravotně postižené. K jakým závěrům jste dospěli?
Dochází ke zhoršování jejich situace. Celý ten systém úsporných opatření totiž vede k tomu, že se hroutí podpůrné mechanismy, které pomáhaly integrovat osoby se zdravotním postižením do společnosti. Postupně mizí jednotlivé nástroje, například se ruší podpora zdravotně znevýhodněných osob při zaměstnání. Čtyřicet pět tisíc lidí tak zaměstnavatelé zřejmě propustí.
Můžete být trochu konkrétnější?
Například zvyšováním spoluúčasti na lécích, zdravotnických prostředcích se dostáváme do situace, kdy lidé řeší, zda si mají koupit jídlo, nebo si nechat peníze na doplatek na lék. Teď se připravuje zákon, který už je v legislativním procesu, a v něm se požaduje desetiprocentní spoluúčast na zdravotnických prostředcích. To jsou například vozík nebo protéza. To jsou ale tisícové částky a ti lidé peníze na to nemají. Co budou dělat? Budou možná užívat to, co mají, než se jim to rozpadne. A pak? To jsou prostě opatření, kdy je evidentní, že jediný smysl je uspořit, a nikdo už neanalyzuje dopady těch úsporných opatření.
Dá se tedy nějakým způsobem kvantifikovat průměrný dopad těch reforem na jednoho handicapovaného?
Oproti roku 2010 došlo k padesátiprocentnímu snížení příspěvku na mobilitu. Dále nebyl od roku 2007 valorizován příspěvek na péči. A když si vezmete inflaci a zvyšování daně z přidané hodnoty, tak náš odhad je, že jeho hodnota je nižší zhruba o 25 procent. Takže reálná hodnota maximální výše příspěvku, která je 12 tisíc korun, za ta léta klesla na devět tisíc. Byl zrušen sociální příplatek, který pomáhal rodinám pečujícím o osoby se zdravotním postižením. Tyto rodiny - jeden z jejich členů totiž kvůli péči o blízkou osobu většinou nemůže pracovat - mají malý příjem a příplatek jim ho do určité míry dorovnával do hranice 2,4násobku životního minima. To všechno opadlo, ti lidé se tak dostávají na hranici životního minima. Způsobuje to, že si nejsou schopni nakoupit potřebné služby. My chápeme, že je ekonomická situace složitá, proto jsme ani jednou neřekli, zvyšte nám dávky. To jsme ani jednou neřekli. Ale není možné tu restrikci neustále šroubovat dolů.
Všiml jsem si, že máte na webu petici týkající se osob s amputovanými končetinami. Čeho se týká?
Lidé, kteří mají nadkolenní amputaci, dnes nemají ze zákona v podstatě nárok na žádnou podporu. Nedostanou průkaz ZTP, nedostanou příspěvek na nákup motorového vozidla. Přitom je jejich situace velmi složitá. Hlavní argument ministerstva byl, že je technika na takové úrovni, že jim chybějící nohy nahrazují protézy. To je hloupost, protože protézu můžete nosit jenom občas. Pahýl je totiž živý organismus, probíhají tam různé změny, výrůstky, dochází k otlačení, a ten člověk potřebuje najednou být čtrnáct dní bez protézy a je odkázaný na pomoc druhých. Takže ten, kdo říká, že protéza nahradí nohu, je hlupák.
Mluvil jste o ministerstvu. Tím jste myslel ministerstvo práce a sociálních věcí, nebo ministerstvo zdravotnictví?
Ona se v tom obě ministerstva shodují, dělají to v součinnosti. Taky je to jedna strana.
Měla ta petice nějaké výsledky?
Tak určité výsledky to mělo už loni, kdy reforma byla změkčena. My teď chceme dosáhnout, aby skončila sKarta, protože ta zatěžuje úřady práce a bere peníze. A my chceme ty peníze využít na služby.
URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/reformy-mohou-stat-misto-45-tisic-zdr...