V laboratořích na Harvardu se podařilo přinutit k regeneraci vláskové buňky v uchu myší. Kdyby se totéž povedlo i u člověka, znamenalo by to zlepšení kvality života desítek milionů lidí. Poškození vláskových buněk je častou příčinou nedoslýchavosti nebo i hluchoty.
V laboratořích na Harvardu se podařilo přinutit k regeneraci vláskové buňky v uchu myší. Kdyby se totéž povedlo i u člověka, znamenalo by to zlepšení kvality života desítek milionů lidí. Poškození vláskových buněk je častou příčinou nedoslýchavosti nebo i hluchoty.
V technické civilizaci se člověk nevyhne hluku. Náš sluch denně stresují brzdící vlaky a tramvaje, sbíječky, vrtačky, vysavače a další zdroje hlasitých zvuků. Zhusta vystavujeme svoje uši nadměrné zátěži dobrovolně, třeba na hlasitých koncertech nebo posloucháním hudby ze sluchátek. Muzikantům, kteří hrají na elektrické nástroje, často nezbývá nic jiného než se s částečnou ztrátou sluchu smířit. Nejobvyklejší příčinou nedoslýchavosti je poškození vláskových buněk.
Vláskové buňky mají všichni savci v Cortiho orgánu uvnitř hlemýždě ve vnitřním uchu. Jsou citlivé. Životem v hlučném prostředí o ně přicházíme. Někdy odumírají i vlivem infekcí, nebo jen stárnutí. Že je něco špatně, si všimnete, když začnete mít potíže zaslechnout, co vám říkají kolegové v práci nebo přátelé v restauraci. Pokud máte podobný problém, možná se vám blýská na lepší časy. V posledním čísle časopisu Neuron vyšel referát skupiny vědců z Harvardovy univerzity v Bostonu vedené Albertem S. Edgem, který má potenciál vaši situaci změnit.
Chemická signalizace
Badatelům se podařilo přinutit tkáň v uchu k vypěstování nových vláskových buněk. Zatím pracovali jen s laboratorními myšmi. Do vnitřního ucha zvířat se sluchem porušeným nadměrným hlukem dopravili látku, která vypíná proteinový komplex jménem gama-sekretáza. Gama-sekretáza je klíčový uzel v informační síti buňky. Každá buňka řídí sama sebe pomocí komplikované sítě navzájem propojených signálů.
Povrch buněk je plný receptorů ? chemických antén, vyladěných na příjem specifických podnětů v podobě konkrétních molekul. Když receptor zachytí příslušnou molekulu, spustí kaskádu dalších reakcí uvnitř buňky, jež vedou ke změně jejího chování. Může začít vyrábět nějaký hormon nebo enzym, dělit se, spáchat sebevraždu nebo něco podobného.
Zvrácení osudu buněk
Vypnutí gama-sekretázy způsobilo deaktivaci kaskády chemických signálů jménem Notch. Ta je starobylá. V nějaké podobě ji mají všechna mnohobuněčná zvířata. Má hodně co dělat s procesem stavby nervové sítě v rostoucím zárodku. Mimo jiné i s rozhodováním o osudu buněk. Na začátku vývoje organismu má každá buňka embrya schopnost stát se jakýmkoliv ze zhruba dvou set specializovaných buněčných typů v savčím těle. Když se ale jedním z nich stane, obvykle svou schopnost ztrácí. Po deaktivaci kaskády Notch se tato schopnost tkáni v Cortiho orgánu myší částečně vrátila.
Podařilo se zvrátit osud podpůrných buněk, které mají za normálních okolností na starosti výživu a další servis buněk vláskových. Místo toho se pod vlivem zásahu vědců začaly ve vláskové buňky samy měnit. Myším se po zásahu opravdu částečně vrátil sluch. Jestli se povede stejnou technikou přimět k regeneraci i vláskové buňky v lidském uchu, zatím nikdo neví. Jako první krok to ale vypadá nadějně.
URL| http://www.tyden.cz/rubriky/veda/veda-a-my/regenerace-vlaskovych-bunek-v...