Rodičovství osob s mentálním postižením

Toto ožehavé téma v právě vycházejícím novém čísle časopisu Sociální služby otevírá Dana Štěrbová.

Navazuje tak volně na problematiku sexuální výchovy a osvěty osob s mentálním postižením publikovanou v červnovém vydání.

Ve svém článku přibližuje různorodé přístupy a postoje rodin i péči poskytujících profesionálů, otázku hranic odpovědností a přináší řadu dalších postřehů a informací, které čtenářům pomohou se v problematice rodičovství osob s mentálním postižením zorientovat a možná i přehodnotit dosavadní postoje. Téma pak vhodně doplňuje představení sebevzdělávacích materiálů pro rodiče s mentálním postižením, které jsou k dispozici na webových stránkách o. p. s. Rytmus Benešov.

Zajímavé téma na stránkách Sociálních služeb otevírá také ředitel Centra Rady pre poradenstvo v sociálnej práci Slavomír Krupa. Jeho článek se týká otázky, co vlastněznamená být církevním, resp. křesťanským poskytovatelem sociálních služeb, v čem se „křesťanství“ projevuje či neprojevuje a jak mohou vypadat nastavení, hodnotové žebříčky a kultura takových organizací v oblasti času, moci, přijetí atd.

Ředitel sdružení Okamžik Miroslav Michálek zase přináší zcela praktické postřehy, rady a informace týkající se péče a podpory klientů sociálních služeb se zrakovým postižením.

Říjnové číslo dále mj. přibližuje využívání biblioterapie jako terapeutické činnosti při práci se seniory (Hanzová), představuje systém akreditace zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb (Vlček a kol.) a význam ošetřovatelství založeného na důkazech – EBN (Friedlová), přináší kazuistiku dokládající zásadní změny kvality života uživatelky s demencí v důsledku využívání prvků psychobiografie a smyslové aktivizace (Frömlová, Sassmannová) a řadu dalších článků a informací (nejen) pro poskytovatele sociálních služeb.

 

Zdeněk Kašpárek

Klíčová slova: