Tomáš VZOREK, moderátor:
A tomuto tématu se budeme věnovat podrobněji. Ve studiu vítám přednostu kliniky ORL, neboli ušní, nosní, krční FN Ostrava, MUDr. Pavla Komínka. Dobrý den.
Pavel KOMÍNEK, přednosta ORL kliniky, FN Ostrava:
Dobrý den.
Tomáš VZOREK, moderátor:
Kolik neslyšících dětí se v ČR ročně narodí a je kochleární implantát vhodný pro všechny?
Pavel KOMÍNEK, přednosta ORL kliniky, FN Ostrava:
Ta incidence, tj. výskyt nedoslýchavosti je u narozených dětí asi 1:1000, tzn. cca 100 dětí se každý rok narodí neslyšících. Dalších deset ztratí sluch. Tyto děti jsou indikovány k vyšetření, aby byla doporučena optimální pomůcka. V zásadě, ano, pro tyto děti by měl být určen kochleární implantát.
Tomáš VZOREK, moderátor:
Jak velký šok je to pro děti? Malá Emílie díky implantátu poprvé ve svých 14 měsících uslyší. Jak se s tím dítě vyrovná?
Pavel KOMÍNEK, přednosta ORL kliniky, FN Ostrava:
Dítě se s tím vyrovná zcela jistě dobře, horší to je pro rodiče. Pokud se toto dítě narodí, nic jiného nezažilo, pro něj to je normální vývoj. Horší to je, pokud člověk slyší, a sluch ztratí. Pro ni to nebude žádný velký šok.
Tomáš VZOREK, moderátor:
Jaká bude rekonvalescence u malé Emílie? Jak se bude učit mluvit?
Pavel KOMÍNEK, přednosta ORL kliniky, FN Ostrava:
Rekonvalescence, naučit se používat kochleární implantát, to je to nejdůležitější. Operace je jen třešinka na dortu, nejdůležitější je zázemí. Bude spolupracovat s pedagogy ze speciálního centra pro neslyšící děti, s logopedy z našeho pracoviště, s techniky z našeho pracoviště, kteří budou nastavovat implantát podle potřeb Emilky. Bude cvičit, bude se učit. Předpokládáme, že její vývoj bude skoro stejný jako u slyšících dětí a během několika let nebude žádný rozdíl mezi ní a slyšícími dětmi.
Tomáš VZOREK, moderátor:
První kochleární implantát byl v Česku voperován už před 20 lety. Proč trvalo tak dlouho, než se operace mohla provádět v Ostravě?
Pavel KOMÍNEK, přednosta ORL kliniky, FN Ostrava:
Byla to novinka u nás, ve světě se tyto implantáty používají 30 let, což není tak dlouhá doba. Když se s něčím začíná, je třeba určitá centralizace, získávají se zkušenosti. Indikace k operaci byly přísnější, nevědělo se, jak bude proces fungovat, takže operací nebylo tolik. Dnes je situace zcela jiná, indikace se zásadně změnily. Dříve jsme se domnívali, že je optimální provést operaci až u dětí, které mluví, tzn. po šestém roce a později. Dnes je naopak operace indikována co nejdříve. Tzn. v prvním roce nebo i dříve.
Tomáš VZOREK, moderátor:
říkáte, že poprvé ve světě už před 30 lety, přesto jste teprve druhá klinika u nás, která se oboru začala věnovat. Je to stále tak ojedinělé?
Pavel KOMÍNEK, přednosta ORL kliniky, FN Ostrava:
U nás situace prostě taková je. V okolních státech jsou v tomto programu dále. Např. v sousedním Rakousku, které má asi 7,5 milionu lidí, tzn. méně než u nás, je pět center, které se zabývají těmito operacemi. Indikace k operaci, tedy důvod, proč operace by měla být prováděna nejen u dětí, ale i dospělých, se změnily. Kochleární implantát má benefit, tedy přínos pro tyto pacienty i tam, kde nyní řekneme, že nemůžeme nic dělat. Tato situace by se měla v ČR, doufám, že tomu tak bude, zásadně změnit.
Tomáš VZOREK, moderátor:
Čím to je, že jinde jsou v tomto oboru dále? Co jste museli splnit vy jako klinika, abyste k operacím mohli přistoupit?
Pavel KOMÍNEK, přednosta ORL kliniky, FN Ostrava:
Je to otázka peněz, zkušeností. Věřím, že v tomto smyslu najdeme společnou cestu i s pojišťovnami a rozvoj tady bude. Museli jsme se naučit operaci provádět. K tomuto kroku jsme postupovali asi 6 - 7 let. Tzn. naučit se provádět operaci, to nejdůležitější je zázemí. Je důležitá předoperační diagnostika a pooperační péče. Samotná operace je skutečně třešinka na dortu, to je relativně jednoduché, ale umět o ty děti pečovat potom, aby měly co největší užitek z kochleárního implantátu.
Tomáš VZOREK, moderátor:
Jak vy jste se na operaci připravoval? Jaký byl průběh operace?
Pavel KOMÍNEK, přednosta ORL kliniky, FN Ostrava:
Vlastní operace není z nejkomplikovanějších ušních operací. Je-li chirurg zvyklý provádět operace chronických zánětů, tam anatomické podmínky jsou obtížnější. Tuto operaci není takový problém provést. Je to ale poprvé, takže je třeba se na to pečlivě připravit. Učili jsme se na preparátech zemřelých pacientů, na několika kurzech. Byl jsem se opakovaně dívat i v zahraničí na pracovištích, která mají zkušenosti s touto operací. Po této stránce jsme se chystali, ale není to věc jen operatéra, chystal se na to celý tým. Sestřičky, lékaři, logopedi, technik.
Tomáš VZOREK, moderátor:
Pojďme si ještě stručně říci, jak funguje kochleární implantát? Co vlastně lidé s implantátem slyší? Jsou to podobné zvuky jako slyší zdraví lidé?
Pavel KOMÍNEK, přednosta ORL kliniky, FN Ostrava:
Mechanismus u zdravého člověka funguje tak, že zvuk, což je mechanické vlnění, se přes systém kůstek ve středním uchu dostane až do hlemýždě, což je vnitřní ucho, kde jsou buňky, které mechanický impulz mění na stimul nervu, tzn., je drážděn nerv. Tito pacienti mají onemocnění vnitřního ucha, hlemýždě. Mají všechno od hlemýždě až do mozku v pořádku, ale zvuk není přenesen do toho nervu. Podstata implantátu je, že je pomocí něj přímo drážděn nerv, který tu informaci přenese do mozku. Napodobuje tak přirozený princip slyšení.
Tomáš VZOREK, moderátor:
Tomuto tématu bychom se mohli věnovat ještě hodně dlouho, bohužel čas nám vypršel. Mockrát děkuji, že jste si udělal čas na návštěvu ve studiu. Hezký den.
Pavel KOMÍNEK, přednosta ORL kliniky, FN Ostrava:
Děkuji vám za pozvání.