Pět let existuje na české sportovní mapě Basset Most, florbalový tým handicapovaných. Být na vozíku totiž neznamená konec života. Na začátku roku 2007 se Radku Žižkovi z Mostu změnil život. Mohla za to ona pověstná osudová vteřina, která všechno otočí o 180 stupňů a za žádnou cenu nejde vrátit zpátky, i když dotyčný pak už leckdy po ničem jiném netouží.
Stalo se to při cestě z Itálie, kde si byl Radek zalyžovat. Jeho kamaráda tehdy za volantem přemohl mikrospánek a následovala těžká dopravní nehoda. Poškození míchy rozhodlo o Radkově doživotním neoddělitelném společníkovi – invalidním vozíku.
Na rozdíl od mnohých jiných se mu, alespoň podle jeho slov, nezhroutil svět. "Měl jsem zázemí, rodinu, práci. To mi hodně pomohlo. Mí nejbližší byli naprosto skvělí. Jasně, zeptal jsem se párkrát sám sebe, proč zrovna já, ale nikdy jsem nepropadl depresi, neuzavřel se do sebe. Viděl jsem i lidi, kteří po nehodě zůstali jen ležet, to jsem si říkal, že jsem ještě dopadl dobře," říká Radek Žižka s odstupem několika let.
Od malička byl sportovcem a i po usednutí na vozík věděl, že sport nenechá ze svého života vymizet. Při rehabilitačním pobytu v Kladrubech se seznámil s možnostmi sportování vozíčkářů. "Hráli jsme stolní tenis nebo basketbal," upřesňuje. Následně začal hrát sledge hokej za pražskou Spartu. "Tam jsem se seznámil s jedním pánem, který se věnoval florbalu. Ptal se mě, zda by mě to nebavilo. Šlo o Prahu a časově by se to nedalo stíhat. Vnuknul mi ale nápad založit něco podobného na Ústecku," vzpomíná Radek.
Začínáme hrát!
V Mostě spojil své síly s Janou Synkovou a začal pracovat na založení sdružení. Po několika týdnech zjistil, že nemá kolem sebe dostatek stejně nadšených, a tak oslovil známé z Kladrub, kde poznal vozíčkáře z Litvínova nebo z Litoměřic. "Všichni byli rádi, nechtěli jezdit až do Prahy. Tak jsme tady začali od nuly."
V listopadu 2007 tedy vzniklo Sportovní sdružení vozíčkářů v Mostě (SSVM) složené i z jedinců z jiných měst kraje. "To byl ale takový papírový vznik, první trénink jsme měli až v lednu 2008," upřesňuje. Hned na začátku došlo k dohodě, že pod hlavičkou SSVM se bude hrát florbal, stolní tenis a handbike, tedy ježdění na kole pro handicapované. Přihlásili se do nejvyšší florbalové ligy vozíčkářů a narazili na celkem příjemný problém. "Název byl na florbalový tým moc dlouhý. Na tréninky nám tehdy chodili mí rodiče se dvěma psy – basety. Tak vznikl náš název, prostě Basset Most," usmívá se Radek.
Na samém začátku on ani jeho kamarádi pořádně nevěděli, co je pro hru potřeba. Nějakou dobu huntovali své vozíky i sebevědomí. "Úplně první turnaj v Třeboni dopadl pro nás hodně krutě, ale odvezli jsme si z něj zjištění, že nás to baví."
Jsme na vozíku. No a?
Dnes má tým Basset Most, i celé SSVM, zhruba 16 členů. Mezi nimi jsou ženy i muži. Nejčastější příčinou usazení na vozík je poškození páteře po autonehodě nebo z důvodu nádorového onemocnění. Barvy klubu ale hájí i několik zcela zdravých. "V pravidlech totiž stojí, že florbalový zápas mohou hrát dva zdraví a neexistuje ani rozdělení podle pohlaví. Družstva při florbalu vozíčkářů mohou být smíšená," podotýká Radek.
Počáteční nelichotivé výsledky vystřídaly solidní úspěchy. "Po prvním roce existence jsme slavili, že jsme to vůbec vydrželi. Druhý rok jsme ve florbalové lize, která má dnes devět týmů, skončili pátí, o rok později čtvrtí. Došli jsme také do semifinále mezinárodního turnaje," vypočítává Radek Žižka, jenž spolu se svým spoluhráčem z Bassetů Františkem Synkem také reprezentuje Českou republiku.
Nejvyšší florbalovou ligu vozíčkářů momentálně hrají i polské týmy. V příští sezoně by měla její prestiž ještě stoupnout, protože o vstup do ní stojí mančafty z Německa a Rakouska. Ačkoli jsou vozíčkáři lidé, s nimiž se osud příliš nemazlil, stačí navštívit trénink Basset Most, aby zdravý jedinec zjistil, že člověk se může ze života radovat v každé situaci. Přesto samozřejmě nelze před problémy utéct a nevnímat je. "My se ve sdružení třeba neustále pereme s nedostatkem peněz. Bez sponzorů bychom vůbec nemohli existovat. Třeba speciální florbalový vozík stojí sto tisíc," krčí rameny Radek Žižka, kterého mrzí ještě jedna věc. "Lidé se na nás pořád divně koukají. Vozík je v naší společnosti stále něco výjimečného. Někdo nás dokonce bere za mentálně retardované. My jsme ale stejní jako všichni ostatní, jenom sedíme na vozíku."
Foto: Florbalisté týmu Basset Most se prokousali těžkými začátky a teď úspěšně "koušou" své soupeře.
FOTO / ARCHIV BASSET MOST
Mutace - 5+2 dny - Mostecko