Blansko – Šance bez bariér. Tak se jmenuje už více než rok a půl fungující projekt jihomoravské Ligy vozíčkářů, který pomáhá postiženým lidem hledat uplatnění na trhu práce. Jedno ze sídel projektu je i v Blansku na ulici Údolní. Díky tomuto programu placenému z evropských fondů našlo od loňského ledna nové zaměstnání už téměř pět desítek lidí.
Ačkoliv projekt zaštiťuje Liga vozíčkářů, obrátit se na ni mohou různě hendikepovaní lidé. Tedy nejen fyzicky, ale i mentálně a duševně postižení nebo ti, kteří onemocněli civilizační nemocí. Stačí, aby měli chuť do práce. Jedním z hlavních pilířů Šance bez bariér jsou totiž individuální konzultace zájemců s pracovnicemi ligy. "Nehledáme jim práci, ale pomáháme jim s tím, aby si oni sami práci našli. Sepisujeme společně životopisy, radíme jim, jak se připravit na pohovor, na internetu jim můžeme ukázat různé portály, kde si hledat práci," vyjmenovala Hana Kvapilová z blanenské pobočky projektu.
Podle ní jsou všichni zájemci dobří potencionální zaměstnanci. "Na rozdíl od úřadů práce, kde se lidé často musí zaregistrovat z donucení a aniž by třeba chtěli práci, naši klientiu nás dobrovolně tráví svůj volný čas sháněním práce a jsou tedy motivovaní. To může zaměstnavatele přilákat," doplnila Kvapilová.
Lidé mohou v Šanci bez bariér využít i bezplatné kurzy ovládání počítače nebo workshopy, jak zvládnout pohovor.
Různé pozice
Hlavní koordinátorka projektu má zase na starosti oslovování potencionálních zaměstnavatelů. Těm vysvětluje, jaké pro ně mohou ze zaměstnání postižených lidí plynout výhody a co všechno to obnáší. "Někteří zaměstnavatelé mají strach postižené zaměstnat nebo obavy z vyřizování administrativy, což se ale daří odbourat. Hendikepovaným pak nabízejí různé pracovní pozice, třeba správu elektronického obchodu nebo třeba v zahradnictví," dodala Kvapilová.
Projekt na podporu zaměstnanosti Šance bez bariér nicméně už letos v listopadu po dvou letech skončí. I přesto, že se osmačtyřiceti lidem z Blanenska díky němu podařilo najít práci. A pokračování nejspíš nebude. "Uvažujeme proto o tom, že projekt přetransformujeme do sociální služby, protože se ukázal jako prospěšný. Oslovili jsme několik orgánů, včetně města nebo kraje, jestli bude některý z nich ochotný tuto službu platit. Na výsledek si ještě počkáme," dodala Hana Kvapilová.