Se zdravotním postižením žije každý desátý občan ČR

Osoby starší 60 let se na celkovém počtu zdravotně postižených občanů České republiky podílely téměř 59 %, druhou nejrozšířenější skupinou pak byli lidé ve věku 45–59 let (skoro každý pátý). Nejčastější příčinou zdravotního postižení byla nemoc (65 %), vrozené zdravotní postižení bylo zaznamenáno u více než každé desáté (9,4 %) a postižení v důsledku úrazu u téměř každé dvacáté (5,5 %) osoby se zdravotním postižením.

 

„Téměř tři čtvrtiny osob se zdravotním postižením mají základní či středoškolské vzdělání,” říká Josef Kotýnek z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ. „Přibližně 6 % nemá ukončeno ani základní vzdělání, naopak více než 8 % má vzdělání vyšší odborné či vysokoškolské,“ upřesňuje.

S nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání úzce souvisí i ekonomická aktivita – více než dvě třetiny (69 %) zdravotně postižených osob tvoří nepracující důchodci. S tím souvisí i výše vyplácených dávek sociálního zabezpečení, kdy na jednu osobu se zdravotním postižením připadalo 1,37 dávek (více u žen).  

 

Nejpočetnější skupinu (41 %) tvořili ženatí či vdané, na druhém místě ovdovělí (23 %) a na třetím svobodní (22 %). „Genderově bylo pořadí trochu jiné. U mužů převládá skupina ženatý, u žen ovdovělá. Zajímavé bylo zjištění, že v kategorii svobodní mají muži silnější zastoupení, a to o 13 procentních bodů“, doplňuje Kotýnek.

Zdravotně postižení žili nejčastěji ve společné domácnosti s manželem či manželkou (36 %). Druhým nejčastějším typem je single bydlení (19 %).

 

Úplné soběstačnosti dosáhlo 41 % osob se zdravotním postižením, naopak zcela nesoběstačných jich bylo téměř 11 %. Ženy byly přitom méně soběstačné než muži. Nejvíce osobám se zdravotním postižením pomáhala rodina, tj. nejbližší příbuzní, a to v téměř třech čtvrtinách případů. Dvě pětiny těchto rodinných příslušníků se staraly o osoby s těžkým a velmi těžkým postižením. Na druhou stranu bez zajištění péče zůstalo 9 % osob. „Nejhorší situace byla u téměř 18 tisíc osob s těžkým a velmi těžkým postižením, které byly zcela bez pomoci,“ přibližuje výsledky šetření Kotýnek.

 

Zdravotní (kompenzační) pomůcky, které mají v procesu rehabilitace a začleňování do společnosti rozhodující úlohu, potřebovalo téměř 39 % osob se zdravotním postižením, naopak 45 % postižených se bez zdravotních pomůcek obešlo.

 

Z celkového počtu nebyla ve svém životě nijak omezena pouze každá dvacátá osoba se zdravotním postižením.  Téměř čtvrtina této skupiny obyvatel trpí omezenou mobilitou, 18 % mělo potíže s vedením domácnosti a 16 % se o sebe nedokázalo postarat vůbec.