Selhání pražské hygieny

Jedním z úkolů hygienické služby je předcházet vzniku infekčních onemocnění a zamezit jejich šíření. K tomu, aby jakákoli preventivní a protiepidemická opatření mohla být účinná, je zapotřebí dobře zanalyzovat a pochopit výchozí situaci – jakým způsobem se infekce šíří, za jakých okolností dochází k nákaze, jaké faktory k šíření přispívají.

O epidemiologické situaci HIV v ČR toho víme překvapivě málo. Víme, kolik se nakazí za rok lidí (266 v loňském roce), jakým způsobem (95% nechráněným sexem), která populační skupina je v nejvyšším riziku ohrožení (muži mající sex s muži). Víc nic.

Tušíme sice, že v české populaci je přibližně o polovinu více nosičů HIV než těch, kteří o své pozitivitě již vědí (tzn. kolem 1200 neodhalených případů), ale nevíme, za jakých okolností k přenosu dochází.

Česká republika je jednou z mála zemí EU, která nemá k dispozici behaviorální studii, která by odkryla situační rizika vedoucí k nákaze HIV. Přitom bez důkladného pochopení těchto okolností nelze dělat účinnou prevenci.

Prevence HIV v České republice dávno zaspala dobu. Dlouhodobě podfinancované státní programy prevence se nezaměřují správným směrem, pacienti podepisují dvacet let (!) staré poučení, které již dávno neodpovídá stavu současného lékařského poznání, kondom je považován za jediný účinný prostředek ochrany před HIV, prostředky pre-expoziční a post-expoziční profylaxe HIV nejsou v ČR prakticky k dispozici, málo se ví o tom, že účinná léčba snižuje infekčnost léčených pacientů téměř na nulu, atd. 

Na příkladu západoevropských zemí s podobným epidemiologickým profilem HIV jaký má Česká republika, je přitom vidět, že HIV se i u nás zřejmě šíří z drtivé většiny těmi, kteří o své diagnóze ještě nevědí. Na příkladu těchto zemí je i vidět, že vyšší procento nákaz pohlavními nemocemi mezi HIV pozitivními je významnou měrou způsobeno tím, že nemalá část HIV pozitivních se úmyslně vyhýbá pohlavnímu styku s HIV negativními. Mají sex výhradně mezi sebou, což s sebou bohužel nese riziko vyššího přenosu pohlavních nemocí. Z hlediska ochrany veřejného zdraví před infekcí HIV by tak hygienici měli namísto trestních oznámení těmto lidem posílat osobní poděkování. 

Založit prevenci na konzervativní morálce je profesionální selhání. Je to i medvědí služba všem českým HIV centrům, která poskytují HIV pozitivním občanům zdravotní služby.

Očekávám, že tito pacienti se pod vlivem kauzy trestních oznámení přestanou lékařům svěřovat se svými venerologickými problémy nebo se budou léčit sami, pokoutně.

Mezi veřejností se rozšíří falešný počet bezpečí a klesne zájem o testování na HIV. Posílí se stigma spojené s HIV. Zatímco na konci roku si tak na lednových 30 trestní oznámení už nikdo nevzpomene, počet nových případů HIV infekce v ČR opět vzroste. Nikoli navzdory, ale s přispěním práce hygienické služby.

Robert Hejzák

Předseda České společnosti AIDS pomoc, z.s.