Škola chůze na Malvazinkách jako jedinečný program pro amputáře

Amputace dolní končetiny vždy výrazně zasáhne do života pacienta nejen z hlediska fyzického, ale i psychického. Šok, zoufalství, smutek. Těmito pocity na začátku procházejí téměř všichni, kdo amputací projdou. Negativní pocity však může vystřídat nejen smíření, v mnohých případech se objeví i odhodlání a s ním snaha bojovat a jít životem dál, byť s hendikepem.

Program Škola chůze dělá z Rehabilitační kliniky Malvazinky (RKM) cíl lidí po amputaci z celé České republiky. Důvodem je specializovaná péče a mnohaleté zkušenosti, díky kterým se tým kvalifikovaných fyzioterapeutů dokáže postarat o pacienty po fyzické stránce, ale také po té leckdy složitější, psychické.

Vyšší desítky klientů ročně se díky programu vrací po amputaci do běžného a aktivního života dříve a snáze. Úspěch Školy chůze dokazuje, že ztráta končetiny již vůbec nemusí znamenat konec kvalitně prožívaného života.

RKM nabízí svým pacientům nejlepší dostupnou péči v rámci celé ČR. Rehabilitační programy se totiž skládají nejen z individuální fyzioterapie, ale také skupinového cvičení a speciálních procedur v podobě elektroléčby či vodoléčby. Specialisté se zaměřují na komplexnost i následnou péči, která pomůže klientům po stránce fyzické i psychické.

Chůze bez opory již po měsíci 

Účastníci Školy chůze zpravidla denně rehabilitují po dobu tří až čtyř týdnů. Po absolvování této doby jsou obvykle schopni chůze bez opory. Zároveň se klienti učí, jak pečovat o pahýl.

Během Školy chůze pacienti cvičí, jak masírovat jizvu, pahýl nebo jak pečovat o záda a protahovat se tak, aby amputace nezatěžovala i jiné části těla. Samozřejmou součástí programu je nácvik manipulace s protézou a nácvik chůze v interiéru i exteriéru tak, aby byl pacientův návrat do běžného života co nejsnazší.

Amputace dolní končetiny znamená trvalou ztrátu končetiny a mění celkový tělesný obraz pacienta. Proto se v rámci Školy chůze experti nezabývají jen fyzickou stránkou klientů, ale také psychologickými a sociálními dopady amputace. „

V tuto chvíli je důležité zapojit multidisciplinární tým (lékaře, fyzioterapeuta, protetika, sociální pracovnici, psychologa), a v tom spočívá unikátnost Školy chůze,“ říká Hana Kohoutová, DiS., fyzioterapeutka a lektorka Školy chůze na Rehabilitační klinice Malvazinky, a pokračuje: „Největším gró programu je skupinové cvičení, kdy se pacienti po amputaci dolní končetiny scházejí, mluví o svém hendikepu a snaží si navzájem pomáhat.“

Fyzioterapeutka Hana Kohoutová působí nejen na Malvazinkách a v programu Škola chůze, ale organizuje i další nápomocné akce právě pro pacienty po amputaci. Sama říká, že fyzioterapie je o stálém samovzdělávání. Jeho kvalita se pak odráží v inovativních přístupech zmíněné Školy chůze i samotné práce s amputáři.

Sdružení No Foot No Stress je jediné svého druhu v Evropě

Hana založila s pacienty kliniky sdružení No Foot No Stress.

V ČR ani v blízkém okolí nic takového není, vlastně nevím o žádném jiném sdružení v Evropě. Byla zde tedy potřeba sdružit pacienty po amputaci, aby si mohli snáze předávat své zkušenosti, motivace i postřehy ze života s hendikepem,“ popisuje.

Cílem je dle jejích slov pomáhat co nejvíce lidem po amputaci, ulehčit jim vstup do „nového“ života a ukázat jim, že i po amputaci mají řadu možností, jak žít spokojený a naplněný život.

Sdružení každoročně předává voucher na soustředění a intenzivní rehabilitační pobyt zaměřený na program Škola chůze, sportovní vyžití a výzvy s dalšími amputáři. Vyhlášení se děje v rámci charitativního běhu RUN FOR HELP, který Hana Kohoutová organizuje. Záměr spočívá v tom ukázat hendikepovaným běžcům, že mohou stále sportovat, třeba i společně. Startovné se využívá na nákup nových sportovních protéz, které pojišťovna nehradí. 

A co Hanu baví na její práci fyzioterapeutky nejvíce? „Pomoc lidem s návratem do „nového“ života. Koho by to nebavilo?“

Barbora Pospíšilová