SMS linkyprvní pomoci pro neslyšící

 

Než se budeme v tomto článku věnovat tísňovým linkám či tísňovým voláním, navoďme si definici těchto linek a jejich cíle. Obecná definice by mohla znít takto: Tísňové volání je jeden ze základních způsobů ohlášení mimořádné události a vyžádání pomoci složek integrovaného záchranného systému. Jedná se o službu, kterou je zajišťována ochrana základních lidských práv – ochrana života, zdraví a majetku. Fungování tísňového volání musí být nepřetržité, bezplatné a pro všechny obyvatele dostupné na celém území státu. Tísňovým voláním se rozumí bezplatná volba čísel, která jsou stanovena v číslovacím plánu a uvedena v telefonních seznamech. K těmto číslům je garantován bezplatný a nepřetržitý přístup z pevných telefonních linek, mobilních telefonů a veřejných telefonních automatů i bez použití mincí či karet. Každý poskytovatel veřejné telefonní služby je ze zákona povinen svým uživatelům bezplatně umožnit přístup ke stanoveným číslům tísňového volání.

 

V České republice jsou pro tísňová volání vyhrazena tato telefonní čísla: 112 jednotné evropské číslo tísňového volání, 150 Hasičský záchranný sbor ČR, 155 zdravotnická záchranná služba, 158 Policie ČR, 156 obecní (městská) policie.

 

Položme si otázku: Je u tučně vyznačených slov v předchozím odstavci splněno vše pro komunikaci s osobami se sluchovým postižením? Zkusme se podívat na současnou legislativu a povinnosti ze strany státu a správních úřadů.

 

Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích ve znění jeho novel v par. 33 se zmiňuje pouze o evropském a národním číslu volání, nenalezneme zde ale v jaké formě toto volání má být umožněno. Jako tradičně je míněno, i když to zde není přímo popsáno, „ve zvukové podobě“. Musíme ale vycházet z obecných předpokladů, že každý občan má právo dovolat se na tísňovou linku, což je ale právě u osob se sluchovým postižením problematické.

 

V loňském roce byl však ratifikován jeden z nejdůležitějších mezinárodních dokumentů, Úmluva oprávech osob se zdravotním postižením, kde je v článku 11, nazvaném Rizikové situace a humanitární krize uvedeno: „Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou, v souladu se svými závazky podle mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv, veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany a bezpečnosti osob se zdravotním postižením v rizikových situacích, včetně ozbrojených konfliktů, humanitárních krizí a přírodních katastrof.“

 

Tedy stát a jeho správní úřady již budou muset v této záležitosti tuto část úmluvy v nejbližší době vyřešit sjednocením z legislativního a praktického hlediska.

 

V době zavádění mobilních sítí jako veřejné telekomunikační sítě se do obliby dostaly krátké textové zprávy (SMS). Než byly krátké textové zprávy zavedeny, osoby se sluchovým postižením byly odkázány na pomoc slyšící osoby. V některých případech bylo možné zkontaktovat třeba místní policii pomocí faxového čísla, pokud ho měla některá ze složek integrovaného systému zavedené, ale nesloužilo k veřejným možnostem oznámit tísňovou záležitost. Se zaváděním mobilních textových zpráv se některé úřady státní správy, jako třeba městská policie, snažily místním lidem postupně zpřístupnit své faxové a SMS číslo operátorské služby.

 

Od 1. října 2002 je v provozu systém operačního střediska Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy pro příjem textových zpráv na lince + 420 724 333 155. Výhodou je dostupnost po celé ČR a od roku 2006 Správa hlavního města Prahy Policie ČR (dnes Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy) zpřístupnila svoji celorepublikovou linku + 420 603 111 158. Řada krajů začíná postupně svoje pracoviště vybavovat i možností vizuální komunikace tedy přes SMSku.

 

 

Za dobu používání tísňových čísel SMS se vytvořilo několik následujících pravidel:

a. do textové zprávy napsat místo a čas, kde k události došlo, co se stalo, jméno oznamující osoby,

b. vždy po zaslání SMS zprávy je dotyčnému oznamovateli z operačního střediska zasláno potvrzení o přijetí zprávy a o řešení události,

c. v některých případech je číslo SMS považováno za neveřejné a dotyčný je získá pouze při registraci u dané složky integrovaného záchranného systému,

d. Policie ČR registraci nevyžaduje,

e. registrací svého mobilu u příslušného orgánu má dotyčný možnost v případě, že zašle prázdnou SMS zprávu, dorazí jedna ze složek integrovaného záchranného systému do místa bydliště.

 

 

V nejbližší době by mělo dojít k sjednocení pravidel a začlenění k národním tísňovým číslům jako jsou 150, 155, 158 a 112, které jsou velmi dobře zapamatovatelné. V budoucnu by mohlo dojít i na přenosy videoformátů a umožnění vizuální komunikace s operátory.

 

 

 

 

SMS: 724 333 155, fax: 495 220 279 (Působnost na celém území ČR, 24hodin denně, uvést: co se stalo, místo a kde)

 

Správa hlavního města Prahy Policie ČR

SMS: 603 111 158, fax: xxxxx (Působnost na celém území ČR, 24 hodin denně, uvést, co se stalo, místo a kde)

 

SMS: 731 131 080, fax: 495 707 912 (Pro odesílání SMS nutná registrace)

 

SMS: 725 080 555, fax: 495 513 643 (autohavárie, požár, přivolání lékařské pomoci atd.)

 

SMS: neveřejné číslo

 

SMS : 724 00 3333, fax: 156

 

SMS: 725 133 210 nebo 725 133 211

 

SMS: 602 782 292

 

SMS :606 749 755 nebo 606 749 755 (Uvést: co se stalo, místo a kde)

 

fax: 156 (jen Brno a okolí)

 

fax 582 333 156

 

SMS: 723 863 777 nebo 420 723 863 777

 

SMS: 605 360 384 nebo 605 360 384, fax: 475 211 946

 

SMS: 605 206 251

 

SMS: 733 737 448

 

neveřejné číslo (nutná registrace)

 

SMS: 777 342 156, fax: 573 342 156, email: m.policie-operacni@mesto-kromeriz.cz

neveřejné číslo (nutná registrace)