Sociální květinářská dílna Aranžérie nabízí uplatnění lidem žijícím s epilepsií
Svět si 8. února 2021 připomíná Mezinárodní den epilepsie. S touto diagnózou žije 1 Čech ze 100. A ne vždy je pro něj jednoduché najít zaměstnání. Sociální květinářská dílna Aranžérie vznikla proto, aby nabídla lidem žijícím s epilepsií uplatnění.
“Naším cílem je vytvářet pestré pracovní prostředí,” říká Alena Červenková, ředitelka Společnosti E, která dílnu zřizuje. “Ukazujeme tak, že lidé s epilepsií mohou žít běžným způsobem života včetně života pracovního, pokud k tomu dostanou příležitost. V tom se nemusíme lišit od jiných firem.”
Pestré pracovní prostředí
Práci v sociální květinářská dílně Aranžérii nacházejí lidé s onemocněním epilepsií a jejich blízcí, protože být zaměstnaný pro ně není vždy snadné.
Podle Aleny Červenkové někteří lidé s epilepsií pro svou práci potřebují specifické pracovní podmínky a je třeba se jim přizpůsobit, ale nemusí to mít oproti druhým žádné výhody ani nevýhody.
“Snažíme se lidi nezařazovat do škatulek, spolupracujeme s lidmi s diagnózou i bez ní a díky různosti a pestrosti spoluvytváříme otevřené a přístupné pracovní prostředí pro všechny.”
V čem se sociální firma oproti běžným firmám naopak liší, je skutečnost, že v sociálním podniku negenerují významné zisky.
“Víme, že dílna může být efektivnější. Vedle některých z našich kolegyň a kolegů stojí někdo další, kdo zaučuje, v práci provází, koordinuje, někdy asistuje a to jsou náklady navíc, které možná běžná firma nemá,” doplňuje Alena Červenková.
Květiny pomáhají
Nejdůležitější zakázky sociální květinářské dílny byly pravidelné objednávky divadel, firemní akce, recepce. Kvůli covidu o ně přišli už skoro před rokem.
“Pořád něco vymýšlíme, ale stále nejsme tam, kde jsme byli, a proto se do dílny nemohou vrátit všichni naši zaměstnanci. Ale oni se vrátit chtějí a také potřebují práci,” popisuje nepříznivou situaci šéfka dílny Tereza Chvalová a dodává: “Tak nás napadlo, že budeme posílat narozeninové pugety babičkám a dědům v domovech seniorů v našem sousedství.”
Kampaň Kytka pro babi a dědu na platformě Darujme.cz rozjeli od září a od té doby ji podpořilo téměř 90 dárců. Osamělým seniorům tak mohli předat už 50 kytic. Teď chystají Kytku pro babi a dědu k Valentýnu, který je patronem epilepsie.
“V lednu a únoru nám vždycky trochu teče do bot, ale letos je té zimní břečky až po kolena,” přiznává Tereza Chvalová.
Poklesu objednávek čelí stále novou a originální nabídkou. Od ledna jsou proto v prodeji dekorativní zimní kytice.
“Každá objednávka našim zaměstnancům nejen vykouzlí úsměv na tváři, ale i zahřeje ruce při práci. A že jí teď máme bohužel méně. Naše kytice šíří radost na obě strany,” uzavírá Tereza Chvalová.
Obavy zůstávají
Výzkum Společnosti E ukázal, že epilepsii před svým zaměstnavatelem tají zhruba 20 % lidí s touto diagnózou. Souvisí to s přetrvávajícími předsudky. Skutečná rizika jsou ve skutečnosti mnohem nižší, než si lidé představují.
Sociálním poradenstvím, které Společnost E provozuje, prošli lidé, kteří kvůli epilepsii v práci na předsudky nenaráží, ale jsou také tací, v jejichž pracovních zkušenostech figuruje diskriminace a nepochopení.
Někdy na to má vliv závažnost diagnózy, či frekvence a intenzita záchvatů. Častým prvkem však zůstává, že za strachem z epilepsie bývá nevědomost.
O epilepsii v práci je podle Aleny Červenkové dobré mluvit a na začátku spolupráce nemít žádná očekávání či předsudky. Doporučuje se nového zaměstnance ptát, naslouchat mu, vést otevřený dialog a o konkrétních potřebách a podmínkách spolupráce vytvářet dohody. Pracovní prostředí pak podle konkrétní dohody připravit či přizpůsobit.
“Osobně doporučuji zvolit spíše otevřený přístup, ačkoliv plně respektuji, že někteří lidé nechtějí o své epilepsii v práci mluvit,” dodává Alena Červenková. "Je potřeba zhodnotit skutečná rizika, než mít přehnaný strach. Díky tomu, že lidé o vaší diagnóze vědí, vám mohou lépe pomoci, pokud se něco stane.”
Více informací o epilepsii i poradenskou službu najdete na www.spolecnost-e.cz.
Alena Červenková