Sociální služby jako služby první linie
Je nezbytné akceptovat sociální služby jako služby první linie, jež nabývají v nouzovém stavu nebo při rozvoji pandemie stejné důležitosti jako zdravotní služby. Klíčovým úkolem je zabezpečit fungování sociálních služeb jako základního standardu při mírnění dopadů pandemie nebo při jiných krizových či nouzových stavech. To je jedno z doporučení z šetření Aliance pro individualizovanou podporu, které se zabývalo dopady pandemie covid-19 na osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním a jejich pečující v ČR.
V první vlně šetření uvádělo 90 % respondentů zhoršenou dostupnost péče, kterou obvykle využívali v období bezprostředně před zavedením karanténních opatření, v poslední fázi karantény to bylo stále ještě 83 % respondentů. V průběhu karantény však nedošlo k objektivnímu zlepšení situace lidí se zdravotním postižením, pouze se naučili novou situaci přijímat tak, jak je, případně se spolehnout na vlastní nouzová řešení složitých situací.
Vycházíme-li z počtu osob, které jsou závislé na péči druhé osoby (365 tis. osob v ČR), přičemž těch, kteří jsou na péči závislí téměř nebo zcela (odpovídá kategorii příspěvku na péči ve III. a IV. stupni) je 130 tis., a zohledníme-li fakt, že přibližně třetina osob v závěru karantény uvedla, že situaci zvládá jen obtížně nebo nezvládá (v začátku karantény jich byla téměř polovina), musíme konstatovat, uvádějí autoři závěrečené zprávy, že:
Z výsledků šetření vyplývá, že minimálně čtyřiceti tisícům lidí se zdravotním postižením opatření související s pandemií velice podstatně ztížila podmínky a/nebo zhoršila jejich stav. A minimálně stejnému počtu jejich rodinných pečujících stejně podstatně zkomplikovala životy.
Tj. v negativním slova smyslu bylo ve zranitelné skupině osob se zdravotním postižením nebo dlouhodobým onemocněním zasaženo opatřeními čtyřikrát víc lidí, než je evidovaných případů onemocnění covid-19 na území ČR, včetně nejlehčích případů.
Dotazníkové šetření realizovala Aliance proi individualizovanou podporu ve dnech 24. 3. – 8. 4. a 6. 5. – 21. 5. 2020.
Cílem bylo zjistit dopady šíření nemoci Covid-19 a vládních opatření směřujících k zamezení jejího šíření na tuto zranitelnou skupinu, na základě těchto zjištění navrhnout kroky, které by nejzávažnější dopady zmírnily, a to jak bezprostředně, tak i pro případná další období, kdy bude nutno zavádět kvůli ochraně zdraví obyvatel karanténní opatření.
Šetření probíhalo na celém území ČR. Šetření se zúčastnilo celkem 639 respondentů, z toho odpovědi 514 respondentů byly zpracovány pro finální výsledky obou vln, zbývajících 125 respondentů odpovídalo v čase mezi oběma vlnami šetření a tyto výsledky slouží pro zpřesnění interpretace vývoje situace během karantény.
Celou závěrečnou zprávu najdete v příloze.
