Společná doprovázená pouť

Nesla s sebou témata Sv. Václava, úklidu a pomáhat jen tak, abychom druhému nebrali jeho moc. Zdolali jsme krásných 8 km náročným terénem.

Svatováclavskou pouť jsme se rozhodli uskutečnit v prostředí nám místně nejbližším - okolí hradu Orlík. Spolu s přáteli z  Medou, z.s., jsme připravili zázemí v centru pro započetí i ukončení pouti. Po úvodním seznámení jsme se vydali na cestu.

V ten samý den probíhala akce "Ukliďme si Česko" a tak jsme jedno z témat využili právě pro úklid - nejen úklid našeho okolí, ale také úklid nás samých uvnitř.

Zamysleli jsme se, jak uklízíme a zda uklízíme to správné nebo to, co je pro vnitřní úklid jednodušší. Venkovní krajina nám ukázala, že se úklidu chopil již někdo před námi, mnoho na nás nezbylo. O to více bylo možné se probírat vnitřní očistou.

Zastavili jsme se u velmi silné letošní úrody všech plodů. O čem tato úroda svědčí? Je dokonce taková, že stromy neunesou své vlastní plody a musí být podpírány. Neprolamuje se někdy i člověk zbytečně pod tíhou své úrody, svého bohatství? Tvoříme ho tolik, aby nám činilo radost a nestalo se zátěží?

Protijdoucí turisté z jiné skupiny náhle nevědomky změnili směr naší trasy. Z jejich povídání o opékání špekáčků na hradě Orlík k nám dolehla taková vůně, že jsme odhodlaně zdolali náročný kopec až nahoru. A tak jsme si užili špekáčku, piva i hudby. Bylo to milé i taneční zastavení.

Poté jsme pokračovali kolem Třech jezírek a povídali si o moudrosti indiánů Kogi, kteří v tyto dny pobývají v České republice nedaleko nás na zřícenině hradu Lichnice. Velmi zajímavé povídání vyvolávalo další a další otázky a zamyšlení.

V dalším zastavení jsme se inspirovali naučnou tabulí stezky Březina o vzájemné komunikaci a propojenosti jednotlivých pater lesa. Kolem štol, kde se dříve těžilo zlato, rybníku Dvorák a skrze lesopark jsme se vrátili zpět do centra Medou.

Při shrnutí pouti jsme si uvědomili, že trasu jsme si neplánovaně prodloužili a ztížili a že jsme tak dnešní pouť věnovali péči o tělo, což byla karta, která se v závěrečném kruhu několikrát opakovala. Velkou inspirací bylo setkání s novými účastníky pouti - Zbyňkem a jeho rodinou. Věříme, že se ještě mnohokrát setkáme.

Vzhledem k opakované pouti bylo možné vidět, že společné setkávání lidí odlišného sociálního spektra formou přirozeného pobytu v přírodě má velký a postupem času narůstající význam pro všechny zúčastněné.

Velké ocenění patří nejen mužům, kteří vyvezli vozíky náročným terénem, ale také Vaškovi a Pavlovi, kteří se velmi snažili  zdolat náročný terén vlastními silami a pracovat tak na posunu svých limitů.

Inspirace, snaha zvládnout sám a zároveň si včas říci o pomoc, péče o tělo, bohatství úrody, očista vnitřní i vnější, indiáni Kogi a jejich poselství nám - to byla hlavní témata, která tato pouť nakonec přinesla.

Za Kruhcentrum, z.s.
Ivana Kmochová