Společná doprovázená pouť Kruhcentra

Hned na začátku jsme si řekli, že uplynulá doba byla pro všechny náročná až dost, a proto tuto pouť pojmeme lehce a hravě.  A tak se také dělo.

Sešli jsme se Centru služeb Kostka, které nám poskytlo své prostory. Velmi za tuto vstřícnost děkujeme. V úvodním kruhu jsme se seznámili a nastínili si základní témata. Jedním z nich bylo naslouchání – sobě, druhým, okolí. K naslouchání sobě nám pomohla kratičká relaxace.

Druhé téma bylo důvěra v sebe. Pro toto téma jsme si každý vylosoval otázku, kterou jsme si vzali na cestu.

Vzhledem k tomu, že jsme mezi sebou tentokrát měli přátele s jinými handicapy než tělesnými, mohli jsme se vydat i náročnější cestou přes staré centrum Kutné Hory.

Naše první zastavení bylo u Chrámu sv. Barbory. Překrásné místo s velmi silnou energií. Po hradbách, kolem spousty obchůdků, občerstvení, voňavých dobrot i rukodělných krásných výrobků jsme se velmi pomalu, ale jistě blížili Královské cestě. Ještě předtím, než jsme na ni vstoupili, nás kousek cesty doprovázel svatební průvod. Metaforicky naznačoval symbolické spojení města a přírody, protože právě v těch místech se s námi rozloučil.

Následně jsme opustili ruch města a obloukovým průchodem vstoupili do klidné přírody, na Královskou procházku podél Vrchlice. Byla to část naší pouti naplněná povídáním si navzájem, užívání si přírody, která po deštivých dnech byla velmi svěží.

Cesta nás dovedla ke geologické expozici Čížkova skála. Místo, kde jsme si odpočinuli, posvačili a šli prozkoumat kameny. V expozici je umístěno 43 bloků hornin z Kolínska, Kutnohorska a Vysočiny. Každý z kamenů má vyleštěnou malou část, kde je vidět jeho vnitřní struktura kamene. 

Poté, co jsme se užili kamenů i odpočinku, vedly naše kroky zpět do města. Opustili jsme Vrchlici a stoupali do kopce až zpět ke Chrámu sv. Barbory. Ten jsme již jen minuli, jelikož hlavním cílem byla v tento okamžik restaurace.

Snad každá druhá byla obsazena svatbou. Tedy i svatba se naší poutí proplétala od začátku do konce. Nicméně místo pro dobrý oběd jsme našli a hned nám bylo lépe.

Po pozdním obědě jsme zamířili do Centra služeb Kostka, abychom naši pouť ukončili. Závěrečný kruh jen potvrdil, že náplní této pouti bylo především užít se společný den, což se naplnilo. Hodně jsme se smáli, hodně si povídali, užívali si jak krásy města, tak krásy přírody ve vzájemném souladu.

Účastníci ocenili především pohodu, odpočinek, mentální načerpání energie. Někteří během pouti našli odpovědi na své otázky. O vydařeném dni svědčilo i to, že po skončení závěrečného kruhu se nám nějak nechtělo rozcházet a ještě jsme chvíli poseděli, povídali a zkrátka „jen“ byli spolu.

Co je víc než být s lidmi, se kterými je nám dobře? O to cennější, pokud se jedná o lidi, které vidíme třeba poprvé v životě, avšak je tam cítit pohoda, respekt, otevřenost. A to se nám, troufám si říct, podařilo naplnit. Děkujeme všem účastníkům a děkujeme NF pro Pelhřimovsko za podporu celé akce.

Ivana Kmochová