Přerov – Povýšit cukrářské řemeslo na umění se daří už dvě desítky let Pavle Indrové z Přerova. Přestože je kvůli svému tělesnému postižení upoutána na invalidní vozík, sbírá na abilympiádách jednu trofej za druhou. Dvacetkrát zvítězila v celostátním kole soutěže zručnosti tělesně postižených a získala dokonce stříbro a bronz na světové abilympiádě v Indii.
"K cukrařině mě vedla má maminka, která pekla dorty svým známým a já jí je pomáhala zdobit," říká Pavla Indrová. Kvůli tělesnému handicapu si nemohla splnit svůj velký sen – vystudovat uměleckoprůmyslovou školu. Přesto se její nadání promítá do každého upečeného dortu, který vlastnoručně nazdobí. A tak pod jejíma rukama vznikají marcipánové postavičky mažoretek nebo kytice z cukru, jejichž zhotovení trvá i tři týdny.
"Nikdy neupeču stejný dort, vždycky se snažím jeho zdobení vymyslet tak, aby bylo originální," říká. Už teď se připravuje na abilympiádu v Pardubicích, na které už získala dvacet nejcennějších titulů. Tentokrát chce ozdobit dortový korpus "kosatkami v mořské hlubině".
"K mým největším úspěchům patří stříbrná a bronzová medaile, které jsem přivez la z celosvětové abilympiády v Indii. Stříbro jsem získala v cukrařině, bronz za drhání," popisuje vozíčkářka, která uspěla v silné konkurenci více než sedmi stovek účastníků. Bodovala už ale i v soutěžích profesionálů – například na národní soutěži kuchařů a cukrářů Gastrohradec zvítězila třikrát po sobě v umělecké kategorii. "Umělecká modelace z marcipánu, karamelu či čokolády je tím, co mě v současné době baví ze všeho nejvíce," svěřuje se.
Hlavním smyslem abilympiád je ukázat, že i postižení lidé dokážou zvládnout běžné profese. "Na světových soutěžích přitom porota hodnotí nejen samotný výsledek, ale i celý proces výroby a třeba i to, jak je uklizeno na stole," uzaví rá Pavla Indrová.
Foto: