Superdávka přichází a přináší s sebou majetkový test
Poslaneckou sněmovnou prošel návrh o sloučení některých dávek ze systémů státní sociální podpory a sociální pomoci do takzvané superdávky, která se nově bude nazývat dávka státní sociální pomoci. Pokud schválený návrh projde také Senátem a podepíše jej i prezident, vejde v platnost 1. října 2025.
Ti, kteří o dávku budou žádat od října, ji budou moci čerpat hned od jejího přiznání. Stávající příjemci některé z níže uvedených dávek budou převedeni na nový systém postupně. Do konce roku 2025 musejí o „superdávku“ požádat, podpora podle nových pravidel jim bude vyplácena od dubna 2026.
Dávka státní sociální pomoci spojí čtyři současné dávky: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí a přidá k nim pracovní bonus. Pracovní bonus se bude vyplácet lidem v produktivním věku, kteří pracují, což má být motivační složka dávky. V případě, kdy členové domácnosti budou pouze z takzvaných znevýhodněných skupin, bude tato domácnost zvýhodněna ve složce bydlení. Za znevýhodněné skupiny se považují:
- lidé starší 68 let a pobíratelé starobního důchodu,
- rodiče dětí do čtyř let, samoživitelé s dětmi do sedmi let,
- lidé pobírající invalidní důchod II. a III. stupně,
- lidé s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok pozůstalí manželé či partneři.
Novou sociální podporu bude vyplácet Úřad práce. Pro příjemce bude superdávka znamenat méně administrativy, ale také majetkové testy a povinnost pracovat (u znevýhodněných skupin povinnost pracovat neplatí). O novou dávku budou lidé žádat na Úřadu práce nebo online přes klientskou zónu Jenda (Jednoduše na dávky). Nárok se bude řídit výší příjmů.
O novou dávku budou moci žádat zranitelné osoby a lidé, kteří se nevyhýbají práci a jejich finanční možnosti projdou majetkovým testem. Tím se lépe zacílí pomoc státu především na nízkopříjmové domácnosti a zároveň se sníží administrativa.
V současnosti na finanční pomoc od státu dosáhne 29 % obyvatel. Dávky ale skutečně čerpá podle údajů úřadu jen asi 9 % Čechů. Řada lidí se totiž necítí být natolik chudá, aby o dávky požádala. Novelizovaná dávka bude určena až 22 % občanů. (viz Paq Research)
Systém bohužel není momentálně nastaven motivačně a je nespravedlivý, protože u některých dávek stačí pár korun navíc v příjmu a žadatel podporu nedostane a při jiné dávce má šanci na její získání i bohatší člověk.
V současné době je zdlouhavý a složitý proces podávání a dokládání žádostí o jednotlivé dávky. O každou se žádá zvlášť a každá se zvlášť posuzuje a schvaluje. Při posuzování žádosti se u každé dávky přihlíží k různým příjmům za různá období a v různých „limitech“. Zjednodušení podávání a dokládání žádosti bude pozitivní změnou pro žadatele a sjednocený systém pro posuzování žádostí zase přinese úlevu úřadům.
Kdo projde testem
Majetkový test bude u žadatelů zkoumat počet nemovitostí, motorových vozidel a výši úspor. Žadatelé o dávku mohou mít jednu vlastní nemovitost určenou k trvalému bydlení a případně jednu další nemovitost (například chatu), kterou ale bude moci žadatel vlastnit maximálně tři roky. Domácnost může vlastnit jedno auto na každého člena domácnosti. Jiná motorová vozidla nebudou do majetkového testu zahrnuta.
Kolik bude moci mít domácnost na účtu a kdo to ověří
To bude záležet na počtu jejích členů. Samostatně žijící člověk bude moci mít na účtu maximálně 200 tisíc korun, dvoučlenná domácnost 250 tisíc, tříčlenná 300 tisíc, čtyřčlenná 350 tisíc a pěti- a vícečlenná 400 tisíc korun. Pokud bude mít jednotlivec nebo rodina na účtech více, dávku nedostane. Výjimku by měli mít handicapovaní.
Co se nepočítá do majetkového testu: finanční produkty podporované státem – stavební spoření, důchodové spoření, dlouhodobý investiční produkt (DIP), pojištění dlouhodobé péče a životní pojištění a rovněž i peníze ze sbírek.
Žadatel sdělí Úřadu práce, kolik má na účtu a u kterých bank a dá mu i souhlas, aby si to Úřad u bank ověřil. Úřad práce nebude sledovat jednotlivé transakce na účtech, zkontroluje jen aktuální stav na účtu kvůli posouzení, zda má žadatel na dávku státní sociální pomoci nárok.
Po sečtení všech složek, které u žadatele bude možné uplatnit, se spočítá konečná výše „superdávky“. Může být vyšší i nižší oproti současnosti. Opoziční poslanci kritizovali především prozatímní neexistenci kalkulačky, která by alespoň orientačně vypočítala, kolik peněz jednotlivé domácnosti s novou dávkou dostanou a porovnala, zda si polepší, nebo naopak pohorší. Podle některých se totiž mnoha žadatelům státní pomoc sníží. Kalkulačka bude k dispozici až bude zákon schválen.
„V důvodové zprávě uvádíme, že po revizi dávek dostane zhruba třetina současných žadatelů více peněz, druhá třetina zhruba stejně a třetí třetina dostane méně. Nevím, proč bychom peníze daňových poplatníků měli formou dávky dávat někomu, kdo má příjem například ve výši 55 tisíc čistého, což se dělo,“ říká ministr Jurečka.
Web Kurzy.cz přišel s vlastní provizorní kalkulačkou podle zveřejněných podmínek superdávky. Jde ale jen o hrubý výpočet, který nemusí odpovídat následně skutečně přiznané výši dávky.
Složky superdávky
Složka na dítě (nyní příspěvek na dítě)
Tato částka se má započítat v dávce rodinám s příjmem do čtyřnásobku životního minima. Pro rodiny s příjmy do 1,43násobku životního minima bude činit 500 Kč na každé dítě. Částka pro rodiny s příjmy ve výši 1,43 až 3násobku životního minima má být 1 000 Kč na každé dítě. Částka pro rodiny s příjmy ve výši 3- až 4násobku životního minima se vypočítá individuálně. Jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, činí částka 1 000 Kč.
Bonus se nezapočítá, pokud některá z osob v rodině schopná práce nepracuje a není vedená v evidenci uchazečů. Po dobu tří měsíců ji nedostanou zákonní zástupci nezaopatřeného dítěte, kterým byl uložen přestupek kvůli neplnění povinné školní docházky dítěte.
Složka na bydlení (nyní příspěvek na bydlení + doplatek na bydlení)
Předpokladem pro nárok je vlastnictví, nebo pronájem bytu či domu, který domácnost užívá k trvalému bydlení. Započítá se v případě, že náklady na bydlení překročí část rozhodného příjmu a tato část nebude vyšší než uznatelné náklady na bydlení (jako nyní u příspěvku na bydlení).
U nájemného pokryje výše složky maximálně výši nájemního normativu. Ten se stanoví podle počtu osob a podle velikostí obcí. Nadále se počítá s dělením:
- Praha a Brno,
- obce s a nad 70 tisíc obyvatel,
- obce do 69 999 obyvatel.
Normativy budou vycházet z nákladů, které uvádějí příjemci současných dávek úřadu práce. Podle některých by však bylo lepší vycházet při výpočtech normativů z cenových map.
Vlastníkům domů, družstevníkům a lidem bydlícím na základě věcného břemena bude vyměřen vlastnický paušál ve výši 30 % průměrného nájmu.
Domácnosti s příjmem minimálně 1,43násobku životního minima dostanou navíc energetický paušál na pokrytí nákladů na energie (maximálně ale do 1,4násobku výše energetického paušálu). Jednočlenná domácnost dostane 2 300 korun (+ 500 Kč za každou další osobu v domácnosti, maximálně ale 4 300 Kč pro pěti- a vícečlennou domácnost).
Domácnosti, které za stejných podmínek využívají tuhá paliva, si započítají do nákladů na energie za kalendářní měsíc částku 1 500 Kč u jednočlenné domácnosti (+ 500 Kč za každou další osobu v domácnosti, maximálně ale 3 500 Kč pro pěti- a vícečlennou domácnost).
Složka živobytí (nyní příspěvek na živobytí)
Tato složka bude náležet rodinám s příjmem do 1,43násobku životního minima, který nestačí k pokrytí jejich základních životních potřeb. Výše složky se bude rovnat částce, o kterou převyšují výdaje na životní potřeby rodiny její příjem, od kterého se odečte 30 % na bydlení.
Částka na životní potřeby bude činit u nezaopatřeného dítěte částku životního minima nezaopatřeného dítěte, tedy 2 480 až 3 490 Kč měsíčně podle věku. U pracujících nebo zranitelných dospělých osob bude tato složka vyplácena ve výši existenčního minima, což je u jednotlivce 4 860 Kč.
Tuto částku lze navýšit v případě, že tyto osoby budou plnit cíle obsažené v podpůrném plánu. Podpůrný plán vypracuje do tří měsíců po uplatnění žádosti o dávku pracovník úřadu práce osobám, které jsou nejvíce ohrožené chudobou. Bude obsahovat cíle a plánované kroky k řešení nepříznivé sociální, majetkové a příjmové situace klientů a povede je k aktivnímu přístupu v jejich řešení.
Pracovní bonus
Tato část má podpořit „pracovně aktivní“ žadatele nebo ty, kteří jsou vedeni na úřadu jako uchazeči o zaměstnání a prokazují tak snahu být ekonomicky aktivní.
Výše pracovního bonusu bude závislá na výši příjmů z pracovní aktivity. Pro domácnosti s příjmem do 1,6násobku životního minima bude činit 40 % z celkových příjmů z pracovní aktivity, od této výše příjmu se bude částka postupně snižovat.
Do pracovního bonusu se bude počítat i rodičovský příspěvek a dávka nemocenského pojištění čerpaná po celý kalendářní měsíc. Pokud nebude domácnost práceschopná, a tedy na tuto složku nedosáhne, bude podpořena například zvýšenou částkou složky na dítě či složky na bydlení.
Za porušení podmínek může být příjemci dávka odňata až na tři měsíce, například pokud nebude vykazovat snahu pracovat. Odborná veřejnost ale upozornila na problém vyřazování osob z evidence úřadu práce, když se byť jen jednou nedostaví včas na schůzku, které by tak ztratili na dávku nárok. Nově tedy bude v zákoně přímo stanoveno, že sankční vyřazení z evidence bude možné až po opakovaném nedostavení se na schůzku.
Zvýší se životní minimum
Pro jednotlivce se životní minimum ještě v tomto roce zvýší ze současných 4 860 Kč na 5 500 Kč. V případě společně posuzovaných osob bude částka životního minima u první posuzované osoby měsíčně činit 5 000 Kč (nyní je to 4 470 Kč). Částka životního minima u každé další osoby by měla činit měsíčně:
- 3 750 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem (nyní 4 040 Kč)
- 3 490 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku (zůstává stejné)
- 3 050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku (zůstává stejné)
- 2 480 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku (zůstává stejné)
Reforma se netýká dalších dávek ze systému státní sociální podpory (rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné). V systému pomoci v hmotné nouzi zůstane pouze mimořádná okamžitá pomoc, kterou bude možné čerpat i k superdávce pro velmi nízkopříjmové rodiny, a to až do výše 40násobku životního minima (necelých 200 000 Kč).
„ReVize dávek představuje zásadní změnu k lepšímu. Dosavadní dávkový systém je zastaralý a nepřehledný. Většina domácností v tíživé finanční situaci dnes čerpá kombinaci několika různých dávek, což může být ve výsledku komplikací jak pro domácnosti samotné, tak pro stát kvůli administrativní zátěži. Navíc současný systém neobsahuje dostatek motivačních prvků pro lidi k aktivnímu zlepšování své životní situace. Naším cílem je primárně podpořit snahu občanů se o sebe postarat, aby nemuseli pouze spoléhat na stát a pasivně čekat na podporu,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Monika Šimků
Zdroje: