Šumperk – Osmiletý autista Lukáš ze Šumperka vyhrál ke Dni dětí akci s názvem Deník plní dětské sny.
Dostal dárek, jaký nejde běžně koupit – svezl se vlakem společnosti RegioJet z Olomouce do Prahy, tam si prohlédl zákulisí společnosti a na odstavném nádraží na Smíchově se podíval, jak vypadá práce strojvedoucího.
Dopis s přáním za něj poslala jeho maminka Lenka Č., která si s Deníkem o nevšedním zážitku pro svého syna popovídala.
- Zážitek, který jste si pro syna přála, se týkal vlaků. Proč právě jich?
Vlaky, nádraží, tramvaje a metro – to Lukáška zajímá ze všeho nejvíc. Odmalička všechny předměty rovnal do řady jako vagonky a svět na kolejích miluje. Nejspíš proto, že má přesný řád a ten je pro autisty mimořádně důležitý. V jejich světě musí mít všechno plán, z kterého nesmí nic vybočit. Jako dárek dostává vždycky mašinky, máme jich doma snad sto. Často s ním jezdíme vlakem a on zná zpaměti jízdní řady astanice.
- Museli jste se na jízdu nějak speciálně připravovat?
Dopředu věděl přesně a podrobně, co ho čeká. I to, kde bude ve vlaku sedět. Jediný malý zádrhel nastal, když u Chocně byla výluka a vlak nejel přesně na čas. Lukášek to nemohl pochopit, ale nakonec se s tím srovnal.
- Jaký byl jeho největší zážitek?
Určitě jízda sem a tam na odstavném nádraží na Smíchově, kam nás z hlavního nádraží dopravili taxíkem. To třepetal rukama jako motýl křídly, což je výraz nejvyšší spokojenosti. Lidé z RegioJetu se mu představili křestními jmény. Dostal také dobroty, ale těch si moc neužil, protože má velmi úzký výběr toho, co jí. Nesní třeba nic, co kombinuje barvy. Čokoládový dort měl bílou polevu. Až jsme ji odkrojili, tak si na něm pochutnal.
- Co během jízdy komentoval?
Pořád mi opravoval výslovnost slova RegioJet, nemohl pochopit, že se říká jinak, než je napsané.
- Je to asi hodně těžké žít s autistou...
To je. Život celé rodiny se mu musí naprosto podřídit. Asi nejvíc tím trpí zdravý sourozenec, protože rodina nemůže nic podnikat společně. Na Lukáškovo postižení jsme přišli ve třech letech, mluvit začal zčásti, když mu bylo pět. Komunikace s ním je složitá a nepříjemné bývají reakce cizích lidí na jeho chování na veřejnosti.
- V čem vyniká?
Skvěle mu jde počítání a školu, kam chodí do speciální třídy pro autisty, miluje. Je hrdý na své samé jedničky. Problém byly jeho první prázdniny. Každé ráno stál s taškou u dveří a chtěl do školy. Ataky miluje svého asistenčního psa, který mu hodně pomáhá.
- Jak vidíte budoucnost?
Asi na nás bude Lukáš vždycky závislý, tu myšlenku už jsme přijali. Pořád ale doufám, že časem vznikne nějaké chráněné bydlení, kde by se jako dospělý mohl zčásti osamostatnit.
Foto: RADOST. Školák Lukáš se s maminkou podíval do kabiny lokomotivy, která pohání vlaky RegioJetu.
Foto: Deník/Martin Divíšek
Foto: ZÁKULISÍ. Osmiletý Lukáš si mohl také prohlédnout zákulisí železniční společnosti RegioJet.
Foto: Deník/Martin Divíšek